Ip Man 2

V první části to byli Japonci (vs. Čína), jejichž obraz byl tak negativně prezentován, v druhém díle jsou to Britové (vs. Hongkong). Ip Man 2: Legend of the Grandmaster naprosto zjevně čerpá z více než čtvrt století starého filmu podobného ražení - Úderu otevřenou dlaní, kde potulný bojovník Tung-Fang Sü předvádí zvědavcům specifický styl kung-fu, podobně Ip Man snažící se v Hongkongu prorazit se stylem Wing Chun. Dalším spojením obou filmů je paralela mezi mistrem školy bojových umění v Úderu otevřenou dlaní He DaHaiem a Hong Zhen Nanem v Ip Man 2: Legend of the Grandmaster. Počáteční nevraživost obou postav (v obou filmech) přechází v průběhu filmu v přátelství, jež je v mnohém determinováno plánovaným turnajem v boxu (východní vs. západní styl). Ve starším díle jsou posměšně prezentováni Rusové, v tomto Britové (jak politici, tak i boxeři). Příběhová kostra tedy zůstává v podstatě stejná. Co se ale zásadně změnilo, je choreografie soubojů, jež Ip Mana řadí ke špičce současných filmů o bojovém umění. (09.07.2011)

Neuvěřitelně přirozená návaznost na první díl potvrzuje, že celek je tentokrát víc než součet jeho částí. Dvojka funguje skvěle jako dovětek ostřeji laděné jedničky. Japonskou nevraživost střídá neochota hongkongských mistrů dělit se o svůj píseček, pýchu japonského karateky střídá arogance britského boxera a ve finále tu opravdu máme Rockyho na čínský způsob. Je to však pouhá třešinka na dortu - Donnie si do nástupu Shahlaviho silových exhibic plně vystačí se svými žáky a konkurenčním Sammo Hungem. Jejich vztah, stejně jako Hong Kong samotný, šel možná prodat lépe, ale filmu prospívá i to, že ubral na naléhavosti předchozí kapitoly. Válka skončila a i když je doba zlá, máte pocit, že to Yip Man konečně může pořádně rozbalit. Wilson Yip se naštěstí nikdy neuchýlí k přehnanému drátování nebo akčním ohňostrojům - hraje na city a klasická oldschoolová klišé o zlých Britech, namyšlených učitelích ze sousedních škol a studentských potyčkách. Sedí to báječně i v moderních barvičkách a přepiplaných kulisách. Donnie navíc do role napodruhé zapadnul ještě o sáh hlouběji, takže mu fandíte takřka instinktivně. A máte pocit, že kdyby kluci natočili trojku, bude z toho série, kterou hongkongské kung-fu od dob Once Upon a Time in China nepamatuje. Jen ty matné dialogy, prokreslení postav a občasné kličky zabraňují, abych oba díly hodnotil výše. Dohromady ale působí silně a promyšleně, jako by Yip skutečně počítal s nějakým vyšším plánem, ve kterém všechno zapadne až do třetice. Tak hoši, vytáhněte "dřeváky" z kůlny a hurá znovu na plac! (11.05.2010)

Yip Man 2 je lepší než první díl což není zrovna moc obvyklé. Děj je sice trošku předvidatelný, ale nevadí mi to, protože spolu s jedničkou to působí jako dokonalý celek. Druhý díl je trošku více akční než díl první a je to dobře, protože aspoň nejsou oba díly stejné a jdou lehce rozlyšit. Bojové scény jsou jedny z nejlepších jaké jsem kdy viděl a většina béčkových hvězd se může od sympatického Donnie Yen učit. (21.07.2010)

"Sláva čínským bojovým uměním!" Těžko hledat rozdíly oproti prvnímu dílu, lehko říci, že jsou stejně dobré! Některé souboje v ringu mi připomněly starý dobrý Karate Tiger s žíznivým a hladovým JCV Dammem, jenže navíc s lehkostí čínského kung-fu. Nejen Donnie Yen, ale taky skoro 60-ti letý!! Sammo Hung Kam - Bo a Darren Shahlavi, ti všichni předvádí své vrcholové umění boje muže proti muži. Jo, tohle prostě můžu! 90% (16.06.2010)

Nechtělo se mi věřit, že by mě dvojka dokázala opět nadchnout natolik, abych dal maximum hvězdiček, ale stalo se. Opět jsem podlehl kouzlu Wing-chun a celkové atmosféře filmu. Je logické, že už to není taková pecka jako jednička, především dějová linie je opravdu osekaná na minimum, taky narazíme ve filmu na několik klišé, pár propagandistických slov, ale nechme Čínu Čínou. Příběh Yip Mana mě jednoduše okouzlil a už teď se nehorázně těším na trojku, jak bude učit Bruce Leeho a vůbec - chci vidět zfilmovaný celý Yipův život. :-) 85% (29.10.2010)