Ip Man 2

(82%) Druhý IP MAN má co se týče soubojů podobnou kvalitu, takže v tomto ohledu jsem nadšený jako v nepřekonatelné jedničce, která měla i výborný příběh. Zde tu o nějaký originální děj nezavadíme, ale to nevadí. Líbí se mi, jak se to zpočátku filmu rozbíhá, ta chudoba, IP Man hledá žáky, aby je učil, přitom i nutně potřebuje peníze. Tohle vše je v pohodě, jen ta celá cca ½ filmu je taková rozvláčná, určitý náboj tam chybí a krom toho je zde moc postav, ale to je asi tak vše, co bych mírně vytkl. Zahazuji to za hlavu a celkově jsem téměř nadšen. Bitky jsou opět super, nejvíc se mi asi líbí scéna, kdy IP man bojuje na kulatém, vratkém stole a to především s hlavním mistrem. Jak už tu někteří píší, ke konci to trochu připomene americké filmy, viz ROCKY IV apod. Byl jsem nadšen pozorovat ten rozdíl, kdy se poměřuje čínské umění kung fu proti klasickému, západnímu boxu. Tam je opravdu vidět, že rychlost a síla jsou dvě protichůdné aspekty. Porážka velkého mistra byla opravdu tvrdá a až emocionálně pojatá. Proto jsem se na finální zápas, IP man proti Twisterovi těšil. Byl dle mého gusta dlouhý a vcelku i realistický, IP man zde nepůsobil klasicky neporazitelně jako v jeho běžných soubojích. I závěrečná IP manova řeč je skvělá a upřímná – jako bych slyšel mluvit Rockyho Balbou v Moskvě … ;) Nezklame ani dobrá hudba a ostatní prvky filmu. Takže, první snímek to určitě nepřekoná, ale jeho hrdým pokračováním jistě je. Za mě super. (25.04.2020)

Zvěsti o méně přehledných bitkách a rušivém drátování se díkybohu nepotvrdily - souboje se až na pár okatých drátů drží v mantinelech, které nastolila jednička, a i když už žádný fight nebere dech jako Donnieho drcení deseti japonských karatistů, líbivé a efektní jsou všechny, a minimálně bojová exhibice mistrů na stole si říká o častý replay. Filmu prospívá zajímavější dramatický oblouk, přestože linie s britským boxerem až příliš čpí obšlehnutím mustru z čtvrtého Rockyho. Při vší úctě k Shahlaviho boxu, dovedu si představit poutavější bojové styly na poměřování s Donnieho wing chunem. Jinak spokojenost. 8-9/10 (06.05.2010)

Toto potrebovala moja dušička. Pekné choreografie, konzstentný, premyslený film a ruky DOnnieho Yena.... ešte keby tak stál za mnou a pomáhal mi zapamätať si, že mravec je mayi a žubrienka kedou alebo tak a už som zabudla tú balustrádu.... ale k veci: elegantné nadviazanie na prvý film pracujúce s posunom v čase a teda aj zmenou doby paradoxne návratom k "záporákom" z čias začiatku 20.storočia. Ergo náš zručný tím namixoval ingrediencie Ip Mena a Huo Yuan Jia. Chalani (JFL, imf) to napísali už dávno predo mnou, tak by som len opakovala. Neostala stranou ani ideologická základňa, kde národnobuditeľské motívy boli čiastočne upozadnené ideou, že nie je dobré a lepšie bojové umenie či štýl, ale ide o to, ako ho človek používa a že ho nepoužíva na ponižovanie iných. Co krásne ukázal nielen záverečný, samozrejme neférový, zápas podľa pravidiel, ale aj predchádzajúce mlátičkové scény či už v štýle West Side Story, alebo elegantne v priestoroch uzavrených a uspôsobených s majstrami jeden na jedného.Sprcha a divné slovíčka. Brú noc. (01.11.2011)

Druhý díl ságy glorifikující Ip Mana jako národního hrdinu z lidu využívá stejný koncept jako první část, pouze místo japonských okupantů nyní mistr hájí čínskou národní hrdost proti zástupcům koloniální moci v Hongkongu 50. let. V souladu se zastřešujícím tónem oslavy čínské národní hrdosti jsou britští protivníci vykreslení až karikaturně démonicky. Zatímco první díl teprve budoval persónu Ip Mana, tentokrát se vyprávění cele soustředí na propojení bojových sekvencí s melodramatem po vzoru "Rockyho". Ačkoli je od začátku jasné, jak se bude vše vyvíjet, díky promyšlené dramaturgii vyprávění i jednotlivých sekvencí a výbušné hudbě Kendžiho Kawaie je účinek filmu naprosto ohromující. "Ip Man 2" je v zásadě řemeslně precizní naplnění úspěšného schématu a díky tomu také funguje skvěle. Bojové sekvence výstižně porovnávají rozličné styly kung fu a posléze i čínská bojová umění vůči boxu a opakovaně potvrzují, že tvůrčí tým Wilson Yip - Donnie Yen představuje naprostý vrchol současných hongkongských bojových filmů. Choreografie se jako v prvním díle soustředí na vyjádření efektivity wing chunu, k čemuž využívá sekvence krátkých, převážně blízkých záběrů a kontrasty rychlých výměn úderů se zpomalenými obrazy jejich následků. V hrstce případů tvůrci sáhli k užití speciálních efektů, ale pouze aby tím stupňovali dramatičnost či ustanovili kontrast jako v případě famózní sekvence poměřování sil mezi hongkongskými mistry. ___ PS: Možnost vidět film na velkém plátně s takřka tisícovkou diváků znalých hongkongských filmů, kteří euforicky reagovali na ustanovující záběry každé hvězdy a ve finální bojové sekvenci rykem a potleskem dělali z kina čtvrtou stěnu hlediště boxerského ringu ve filmu, byl nezapomenutelný zážitek. Lze pak jen litovat, že v českém kině se nic takového nikdy nemůže stát, a to ani na festivalu. (02.05.2010)

Pokračovanie je v porovnaní s pôvodným filmom vo veľkej nevýhode, už sa nemôže oprieť o tak silný a pútavý motív, ako bola japonská invázia a tým kombinácia bojového filmu a historickej drámy, toto je už vlastne návrat ku bežným bojovým filmom v historickom období, ale že by mu to až tak veľmi uškodilo sa rozhodne povedať nedá, lebo medzi bojovými filmami stále patrí medzi to najlepšie, čo sa dá vôbec nájsť. Príbeh je klasika, majster hľadá nových žiakov a tí sa dostávajú do samých problémov so žiakmi iných majstrov, rovnako aj majster sám musí čeliť ostatným majstrom, keď sa chce v tomto konkurenčnom prostredí udomácniť, aby si nakoniec všetci uvedomili, že skutočný nepriateľ je niekde inde, takže nič, čo by sa už nevidelo mnohokrát. Toto je už také uvoľnenejšie, vlastne už o nič veľmi dôležité nejde, ale stále sa tu niečo deje, keďže tých výrazných motívov je pomerne dosť, úroveň filmu ide neustále len hore, opäť nechýba moja obľúbená dávka patriotizmu a stále skvelá chémia medzi postavami, ktoré som si od minulého dielu veľmi obľúbil. Donnie Yen je tu stále mimoriadny sympaťák, toto je jeho životná úloha, v akcii, aj mimo nej je úžasný, manželka Lynn Hung je mu tou pravou oporou, Louis Fan Siu-Wong prešiel veľkou premenou a už je to skutočný priateľ, ktorý vie pomôcť keď treba, len škoda, čo urobili zo Simona Yama. Je to môj obľúbenec a v prvom diely bol výborný, ale tu je úplne zbytočný, ešte že má len minimum priestoru. Ale potešia aj nové postavy, Ip manov prvý žiak je sympaťák, Sammo Hung si tu vie získať rešpekt, páčil sa mi tu aj v tej zápornejšej, ale aj kladnejšej polohe, len ten Darren Shahlavi je trochu rozporuplný, biť sa vie, ale nemá charizmu a už je to až príliš čiernobiely záporák. Na japonského generála sa ani trochu nechytá. Po akčnej stránke môžem vytknúť jedine to, že tu chýba nejaký skutočne nezabudnuteľný súboj, ktorý by až bral dych, ako bol napríklad ten s desiatkou karatistov a tiež sa mi zdali trochu viac predrátované, ale inak si nemám na čo sťažovať. Je ich tu plno, súboje majú stále výbornú choreografiu, sú plne prehľadné a na wing chun je tu stále radosť pozerať. Najviac sa mi páči súboj na stole so Sammom Hungom, tá kadencia výmeny chvatov je neskutočná, ale spomenúť musím aj ten finálny, prípadne hromadnú bitku na rybom trhu. Režijne sa už film nemôže oprieť o silnejšie dramatické motívy, takže tie emócie už nie sú až také silné, ale inak je to stále špičková kvalita. A stále nesklame ani hudba. Takže prvý diel bol samozrejme lepší, to je kult, jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý nastavil úroveň mimoriadne vysoko, ale to neznamená, že toto pokračovanie budem hodnotiť horšie, je to slabšie, ale stále prvotriedny akčný film hodný viacerých pozretí. 86% (12.05.2010)