Ip Man 2

Tohle bylo těsné! Začátek je totiž o dost smělejší, než první díl téhle zábavné řezničiny, a první hodina je vlastně jenom takové poutavé drama s několika cool akčními scénami. Pak ale přichází Darren Shahlavi a ukořisťuje si pro sebe cenu za nejnamyšlenějšího záporáckého assholea roku 2010. Britský rozmazlený boxer je tímto hercem ztvárněn tak výborně, že jsem chtěl sám skočit do LCDčka a nakopat mu zadnici osobně. No a přichází závěr ala Rocky, a s ním ruku v ruce obrovské nadšení z příjemně strávené hodiny a půl u zábavného akčňáku. Kdo překousne jednodušší začátek (zejména po natěšení po prvním dílu), má se na co těšit. Snad bude trojka i v českých kinech - distributoři!!! BTW Donnie Yen i v pokračování působí dojmem naprostého lidumila, který by neublížil ani mouše. O to více jeho bojové umění šokuje. Konečně již tedy vím, co je Wing Chun. Bravo! (08.08.2010)

Navázání na první díl proběhlo až nečekaně ladně a přitom film z jedničky skoro vůbec netěží. První polovina se odehrává ve skromných podmínkách, kdy proti sobě svádí neskromné souboje různé školy Kung-Fu. Bitky jsou vynikající, stopáží se na nich rozhodně nešetří a z Ip Mana 2 se pomalu stává excelentní bojový film s moderním hávem, avšak klasickým jádrem Hong-Kongu ze staré školy. Bohužel pak přijde na řadu extrémně klišovité, černobílé vyobrazení evropanů a z Ip Mana se stává hloupé a předvídatelné béčko. Britové vypouštějí z úst lejna hodná znuděného scenáristy Van Dammovek z 80. let a ani z oné konfrontace východního a západního boxu nebylo v žádném případě vytěženo maximum... Stěží 8/10 a paradoxní dodatek, že Undisputed III je lepším filmem! (02.06.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $205,675║Tržby Celosvetovo $49,721,954▐ Tržby za predaj DVD v USA $1,878,945 //počet predaných kusov 126,433║ najväčšia slabina opäť príbeh, ktorý je vystavaný klasicky vo vyvarenej šablónke cválajúci do cieľa bez nejamenších prekvapení, súboje opäť vynikajúce, len priemer /65%/ (02.08.2010)

Nejdřív jsem tu dokonce měla stejně jako u jedničky jen čtyři hvězdy, které vycházely z velké části z toho, že sama chodím na tréninky Wing Chunu (v ČR Wing-Tsunu). Druhého Ip Mana jsem poprvé (a i jako první ze série o Ip Manovi) viděla tuším už v roce 2012 na letním soustředění s Wing-Tsunem , ale trvalo mi víc jak šest let a tak sedm-osm zhlédnutí, než jsem jej plně docenila - podobné to bylo i u jedničky. Je mi jasné, že příběh z jedničky spojený s válkou zaujal/zaujme víc lidí, protože je tam prostě ta válka (tohle téma bylo vždy populární, stačí se podívat na válečné filmy ve zdejších žebříčcích - tím samozřejmě nechci téma války nijak zlehčovat), ale mně je přece jen o něco málo sympatičtější příběh o tom, jak se Ip Man snaží prosadit v Hong-Kongu a založit tam školu Wing Chunu (během čehož dojde k vynikajícímu souboji Ip Mana s mistrem Hung Chun-Namem na stole, jedna z mých nejoblíbenějších scén) a jak nakonec bojuje s britským boxerem Twisterem nejen o svou čest ale i o svou kulturu - upřímně, to bylo napětí jak prase, to jsem u mnoha filmů nezažila, fandila jsem, jako kdybych v té aréně opravdu byla. Ale akce není jenom v těhle dvou částech, tak jako emoce je vlastně všude, druhý Ip Man jej jí až na nutné přestávky neskutečně narvaný. A Vy nestačíte žasnout nad tím, kolik úderů a v jaké rychlosti padá. K tomu ještě hraje výborná hudba, takže co víc si přát? Nic, tohle je dokonalost. P.S.: Dvojka jen potvrzuje, že nikoho lepšího než Donnieho Yena do role Ip Mana vybrat nemohli. Můj nejoblíbenější film o bojovém umění, který již navždy změnil můj pohled na asijskou kinematografii. 10/10 (14.10.2018)

Pokračování filmu o Ip Manovi plynule navazuje na první díl a tentokrát sleduje život Ip Mana a jeho rodiny v hongkongu po válce s japonci, kdy si chce Ip Man otevřít vlastní školu kungfu. Tentokrát už to není tak vyhrocené jako v prvním díle a mnohem spíš to odpovídá stylu běžného kungfu filmu se soupeřícími školami a podobně. Na jednu stranu je to škoda, na druhou stranu by nikdo nechtěl jen kopírku prvního dílu a hlavně takováhle změna velmi potěší, protože zaprvé se člověk dočká i pár odkazů ke kungfu klasikám a za druhé to dává prostor velmi akční a zábavné choreografii soubojů, kterých sice ve filmu není tolik, ale když už jsou tak to stojí za to. V první polovině filmu je vidět taková jakoby změna k lepšímu v celém životě hlavního hrdiny a jeho rodiny oproti předchozímu filmu a celé to je spolu se zápletkou se Sammo Hungem takové pohodovější. Druhá polovina ale představuje čínského Rockyho se vším všudy a kvalitou to jde dost dolů, protože nějaké působení na emoce v druhé polovině už ani není a hlavně autoři se zbláznili a dostali prostě dojem, že prostě stůj co stůj z toho bude muset zase být nějaký národně buditelský film tak jako první Ip Man. V prvním dílu to ještě fungovalo a mělo to nějaký opravdový účinek, ale tady je to postavené celé na takovém karikovaném podání zlotřilých britů, kteří jsou největším póvlem lidstva a šikanují a utlačují nebohé mírumilovné číňany. V Ip Manovi 2 je to podané velmi prvoplánově a uměle až to nakonec působí hloupě nemluvě o tom, že všichni ti herci hrající brity příšerně přehrávají a jsou úplně mimo. Japonci v prvním filmu byli vylíčení taky jako jeden velký šmejd, ale jejich generál a hlavní protivník Ip Mana byl očividně zásadový a budil nějaký respekt, což se vůbec nedá říct finálovém střetu ve druhém filmu. Navíc toto téma číny utlačované zlými zápaďany a prohnanými japonci bylo stokrát líp zpracované v Jetově Fearlessovi, který navíc ukázal, že v obou těch "zlých" národech existují i čestní lidé. Každopádně pětku nakonec tohle pouze zábavné pokračování vynikajícího filmu dostane a to především kvůli první polovině a kvůli scénám se Sammo Hungem, kvůli prvnímu hongkongskému žákovi Ip Manovy školy, který se nápadně podobá Bruci Leemu nejen vzhledem a taky související odkazy na kungfu klasiky, navíc na samotného opravdového Bruce Lee se nezapomnělo, což nakonec taky potěší. No a hlavně je tam prostě Donnie Yen :). (01.02.2011)