Crazy Heart

Budováno pro Bridgese. Takové ty velké příběhy s jedním nosným hrdinou, který uhraje všechno. Všechno to funguje, Lebowski je skvělý, scenérie špičkové, hudba velmi fajn. Jenže od začátku jasně víme, že přijde zlom, přijde ponaučení, přijde to a tohle. Líbilo, ale nevzalo za srdce, krom Bridgese totiž není film ničím extra vyjímečný, ačkoliv je nadprůměrný. A tím vyjímečným myslím například kamera u Aronofskyho Wrestlera, muzikou a podivností u Walk the line. Takže dostanete to, co čekáte. Bridgesovi Oskara přeje každý, ačkoliv Lebowski a určitě i True Grit budou někde o x úrovní výše. A víte co? Nakonec jdu ještě o patro níž, přeci jen to ze mě za pár dní totálně vyprchalo. Škoda, jsem zlý. (12.10.2010)

Když jsi na dně, tak už hůř bejt nemůže a můžeš stoupat jenom vzhůru. To je základní kostra tohohle filmu, který v sobě spojuje hned několik věcí, které mám ve filmech velice rád. Předně musím říci, že v amerických filmech a seriálech velice miluju prostředí nočních barů a podniků, kde někde v koutě na malém pódiu účinkují neznámí nebo zkrachovalí zpěváci a u sklenky whisky se tam opíjejí lidi, kteří směřují odnikud nikam. Tímhle prostředím si mě film vždy dokáže získat a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. No, a potom mám samozřejmě velice rád americkou country hudbu, které jsem si zde užil do sytosti a která tomuhle filmu rozhodně neublížila, ale spíše pomohla. Kladně hodnotím také fakt, že z filmu se občas na kratičké okamžiky stávala jakási malá road movie a takové záběry pouště na mě vždycky spolehlivě zafungují. A samozřejmě nakonec je tu vynikající herecký výkon hlavního představitele, kterému uvěříte každé slovo, každý pohyb, každé gesto. Tenhle film je zkrátka směsicí věcí, které ve filmu miluju a tak nemůže být divu, že jsem nadšený a že uděluji nejvyšší hodnocení. Film ode mne zcela po právu získává pět hvězd a Jeff Bridges má moje uznání za svůj perfektní a precizní herecký výkon. (19.09.2011)

Částečně životopisný příběh ve vyjetých kolejích, který nemůže překvapit - kdysi výborný a úspěšný zpěvák teď živoří za pár šupů v kdejakým pajzlu a k tomu chlastá do němoty a kouří jako fabrika, potká lásku svého života, prozření atd. atd. Ano, potěší hezké záběry z jižních částí USA podbarvené příjemnou country hudbou, která k nim prostě patří a vůbec dobrá kamera. A samozřejmě herecká one-man-show Jeffa Bridgese, který je výborný (jako vždy) a jeho postava mi vlastně jako jediná "věc" na celém filmu přišla plná emocí. Zbytek opravdu už nic moc nenabízí, ani originálního, ale ani zajímavého, překvapivého, takového, co by vám zůstalo v hlavě déle než 5 minut po shlédnutí, prostě prázdno. (26.04.2010)

Až do dnešního dne byl pro mě Jeff Bridges spojený především s rolí " věčného povaleče " a vášnivého hráče bowlingu Jeffa "Dude" Lebowskiho. Říká se, že životní role přijde MAX jednou za život. V případě Jeffa jsem myslel ( možná nejenom já, ale i samotný Jeff ) , že tu svoji " životní " má již za sebou. Ovšem pouze do chvíle než přišel Bad Blake. Stejně jako u Aronofskyho Wrestlera, kde jsem měl silný pocit, že Mickey si celá ta léta huntoval tělo, právě pro tuto roli, tak v případě Jeffa mám silný pocit, že se pro roli Bada narodil a ta na něj " pouze " čekala. Oscar za rok 2009 nemohl skončit v lepších rukou. Většina z vás píše, že jediný důvod proč shlédnout tento snímek je Jeff a příběh samotný, že za nic nestojí. ANO, je to především Jeff, kdo táhne celý snímek, ale nezatracoval bych ani samotnou Cooperovu umírněnou režii, který stejně jako Aronofsky citlivě ustupuje do pozadí a nechává herce hrát a vyprávět příběh. Příjemným překvapením je pro mě notně sympatický výkon Maggie Gyllenhaal. Crazy Heart je příběh nejen o tom, že nikdy není příliš pozdě změnit svůj život a chytnout druhou šanci " za pačesy ", ikdyž samotná minulost se vymazat nedá...... 4+1/2* (13.03.2010)

Prázdnej a nezajímavej film. Před zhlédnutím jsem věděl, že je Crazy Heart o chlastajícím country zpěvákovi Bridgesovi, který se kvůli jakési ženě pokusí zlepšit svůj zchátralý stav, po zhlédnutí nevím o nic víc, protože se v tom filmu nic jinýho nestane, ničím nepřekvapí a ani se o to nepokusí (představte si ten nejobyčejnější děj, jaký tohle téma nabízí, a budete velmi blízko realitě). Jinak mě to nijak zvlášť neštvalo, nevadilo, spíš bych řekl, že je to takové univerzálně líbivé a nehodné silnějších emocí, jak kladných, tak záporných. (02.04.2010)