Crazy Heart

Velice příjemný civilní film, nic více, nic méně. Country není zrovna můj šálek kávy, ale ty pomalejší balady v závěru byly velice dobré. Co se mě týče, nemusím spíš ty rychlé oddrhovačky, které Bad hrál na začátku v bowlingových halách a podobně :). K samotnému filmu, když se nad tím zpětně zamýšlím, tak si možná začínám víc vážit Wrestlera, který byl tak nějak víc "indie" a proto mi je o něco sympatičtější. To však nemění nic na tom, že s Crazy Heart neprohloupí nikdo, kdo chce vidět pohodový příběh jednoho stárnoucího barda, bez zbytečných dějových zvratů nebo přehnaných citových výlevů. (03.07.2011)

A stejně mám podobná dramata nejradši! Musím si to připomínat častěji... Radši než trhlé akční bayoviny, radši než vymakané sci-fi, radši než cokoliv od Spielberga nebo Abramse. Nic nepoteší moje oči více, než nechat se půldruhé hodiny unášet obyčejnými filmovými příběhy (ne)obyčejných lidí. Nemusí se v nich nic moc dít, nemusí hrát na city nebo podsouvat nevhodné "akční" scény - ne. Jen když si u nich odpočinu, zamyslím se, a na konci si jen melancholicky povzdychnu. Heh. Možná už senilním a možná za to může nezapomenutelné country-duo Bridges & Farrell. V dalším perfektním nezávislém (?) dramatu. (10.04.2011)

Budováno pro Bridgese. Takové ty velké příběhy s jedním nosným hrdinou, který uhraje všechno. Všechno to funguje, Lebowski je skvělý, scenérie špičkové, hudba velmi fajn. Jenže od začátku jasně víme, že přijde zlom, přijde ponaučení, přijde to a tohle. Líbilo, ale nevzalo za srdce, krom Bridgese totiž není film ničím extra vyjímečný, ačkoliv je nadprůměrný. A tím vyjímečným myslím například kamera u Aronofskyho Wrestlera, muzikou a podivností u Walk the line. Takže dostanete to, co čekáte. Bridgesovi Oskara přeje každý, ačkoliv Lebowski a určitě i True Grit budou někde o x úrovní výše. A víte co? Nakonec jdu ještě o patro níž, přeci jen to ze mě za pár dní totálně vyprchalo. Škoda, jsem zlý. (12.10.2010)

Byl to zvláštní den. Sotva jsme tak tak porazili Lotyše, tak na mě vybafla matika. Poté den plynul, jako každý jiný, až na to, že jsem se mimořádně těšil domů. Protože už na mě čekal tento snímek. (Trailer jsem si přehrával asi 1000x). A jsem rád, že můžu napsat toto - žádné zklamání se nekoná. Crazy Heart je poctivé drama se skvělými hereckými výkony (Jeffovi přeju toho Oscara, u Maggie si už nejsem tak jistý, zda ho dostane, ale rozhodně jí fandím) a úžasnou hudbou. Nečekal bych, že tohle napíšu zrovna já, protože se přiznávám, country není můj šialik kávy (jak by řekla Dara Rolinc) ale přesto se to poslouchalo příjemně. A i když už písničku "Crazy Heart" mám nějaký ten pátek v počítači a často ji poslouchám, tak jsem přidal hlasitost na maximum, když ve filmu začala hrát a ubral jsem, až když skončila. Pokud tato písnička nedostane Oscara, tak na světě už není spravedlnost… :-) Crazy Heart můžu doporučit všemi prsty, které mám u sebe. Krásný film si zaslouží krásné hodnocení. Tady nemusím ani na minutu váhat. (24.02.2010)

Po Wrestlerovi tu je další zkrachovalá existene, tentokrát bývalá legenda Country, která je v podání skvělýho Jeffa Bridgese neustále vožralá, poblívající se a chrápající na zemi, ale i přesto nepůsobí jako naprostá troska a nula, jeho pití alkoholu tu neni navíc prezentovaný jako nějak nezřízený, akorát má furt skleničku v ruce, což je možná škoda, jelikož film se v podstatě veze pořád na stejný síle příběhu a člověk se nedočká moc silných momentů, který by s nim trochu zamávaly a dodaly příběhu nějakej silnější emocionální impuls, jako to bylo ve Wrestlerovi (03.03.2010)