Domov snů

Pro mě hrozně depresivní záležitost. Ne kvůli té extrémní a hodně vynalézavé brutalitě, ale kvůli postupnému odhalování motivů hlavní hrdinky. Její posedlost a beznaděj začne člověk chápat a já jí vlastně přál, aby jí to vyšlo, což je vzhledem k ději hodně na pováženou. Strašně se mi líbilo, že ten film dokáže doopravdy dojmout momenty z hrdinčina dětství a zároveň servírovat scény, jako ty s vyvražděním bytu mladejch frajírků, které naprosto vládnou a jsou plné toho nejčernějšího humoru. Nejvíc ale na člověka dýchá depka z realitního trhu. Vůbec celá ta soustředěnost na bydlení mi připoměla film Medianeras, ale ten je z opravdu hodně jiného soudku. 9/10 (09.03.2013)

Pokud se jedná o sekvence, které popisují události předcházející vraždám, tak nic moc. To, co vedlo hlavní hrdinku k jejímu konání, mě příliš neoslovilo a nijak zvlášť nebavilo. Ale jakmile se přešlo do mordovacího módu, stal se z Panga profesor na nekorektní Vysoké škole krve a vnitřností a já si to vrcholně užíval. Škoda, že té vaty okolo bylo tolik. 60% (10.06.2015)

Důvod hlavní hrdinky vem čert,...jako, je to ujetý a dost šílený, ale podobný záležitosti nemůžou z východu přece až tak překvapit. Já měl hlavní problém s filmem jako celkem. Jde o to, že je to spíš víc nepovedený, nudný a nezáživný sociální drama než pořádnej gore-námrd-gradující slasher, vždycky jenom chvilkovej mord a pak zase tuna nudných dialogů/scén, výjimkou jest partička teenagerů, což je nejlepší chvilka z filmu, tady to je ten správnej nářez. Jinak ale vesměs nuda a navíc jsem tu pointu prokoukl už snad v půlce filmu. Gore je povedený a působivý, ale takovej nášup jak v níže v komentářích srovnávaným Inside to zdaleka neni. (06.12.2010)

Horor? Ani náhodou, páč tady se není čeho bát. Masakr? Ano. Sociálně kritická studie společnosti o tom, kam až lze dohnat frustrovaného jedince. Podle skutečné události? Nu, o jedenácti mrtvých silně pochybuji, takže tenhle otřepaný slogan na mne nepůsobí. Cheng si prošla nelehkým dětstvím, a tak se chtěla alespoň v dospělosti zařídit podle sebe. Již otevírací scéna má pěkné grády a je vskutku mistrovsky realistická. A to divák ještě netuší, co všechno přijde! Ano, nejen střeva ven, ale i prkno v držce. A když se střílí, tak létají cákance až na kameru. Po trikové stránce nelze moc vytknout, jelikož občas uměle působící kůže je jen malinkým kazem na zdařilém gorefestu. Krev se tak valí v proudech a baňka zaražená do krku má rovněž své kouzlo. Jenže kromě masakru je zde, na rozdíl od třeba tupého francouzského Inside (2007), solidní příběh, což se počítá! (23.04.2018)

Dream Home je jako návrat do zlaté éry hongkongské kinematografie, dokonce se nabízí ho přirovnat k dílům tamní nové vlny, která také spojovala žánrová vyprávění s reflexí soudobých společenských fenoménů a odehrávala se v prostředích důvěrně známých svým divákům. Zde se takto spojuje slasher a pojednání o hongkongském trhu s nemovitostmi od 90. let přes dobu předání až do roku 2007 na začátek světové ekonomické krize. Zatímco 90. léta byla ve znamení dravé výstavby a násilného vyhánění nájemníků z bytů, které měly ustoupit nové zástavbě, předání přišlo s nárůstem cen a propadem příjmů, zatímco ekonomická krize poslala trh strmě dolů. V takovémto prostředí se sen o vlastním bydlení v domě s výhledem na moře stává posedlostí, které ustupují veškeré hodnoty včetně ceny lidského života. Důmyslné vyprávění prokládá sekvence vraždění z jedné noci řadou různě datovaných flashbacků, které ozřejmují motivace hlavní postavy. Samotné scény vražd jsou pojaté až nevídaně nápaditě s důrazem na realistické zobrazení agónie ve vypjatých chvílích protahovaného umírání. (24.04.2010)