Lovcova noc

Nesuď nebo budeš také souzen. Řeknu vám, takhle originální žánrovku jsem z producke klasického Hollywoodu vážně nečekal. Film jsem si našel v žebříčku nejlepších amerických filmů noir, ale osobně by mě nepřekvapilo, kdyby se Lovcova noc objevila také v pomyslném seznamu nejzajímavějších poválečných filmů pro děti a mládež. Jediný samostatný režijní počin významného herce kolísá na pomezí krimi thrilleru o surovém zločinci a dobrodružné pohádky o dvou statečných dětech a jedné hodné stařence... a překvapivě mu ta temná stylizace velice sluší. Základní pohádkový vzorec věčného boje dobra proti zlu tvůrci přesouvají do specifického moderního prostředí amerického venkova, ale současně ho nechávají provázet přítomností lesní zvěře, pěknými písňovými vložkami a vyladěnými poetickými záběry černobílé kamery (ten během zločincovy projížďky na koni snímané z dálky je ozvlášť podmanivý, stejně jako třeba záběr na pěvecký duet přes okno). Ono skoro všechno zde ve společnosti dětských hrdinů působí nádherně poeticky, ještě i ten pohled na mrtvolu pod vodou. Robert Mitchum je úžasným rafinovaným padouchem, který se proměňuje ze zdánlivě laskavého reverenda s kouzelným pohledem na chladnokrevnou bestii. Celkově jsem z objevu tohoto filmového skvostu nadšen natolik, že dokážu přehlížet i tu tradičně přehrávající Wintersovou v první půli. 90% (21.01.2021)

Rozhodne jeden z vizuálne najúchvatnejších filmov 50. rokov. Pri sledovaní kombinovania expresionistzického štýlu a estetiky tzv južanskej gotiky s ohromným zmyslom pre kompozíciu záberu sa ponúka hypotéza, aké úžasné by asi bolo sledovanie Laughtonových adaptácií románov Cormaca Mccarthyho, ktoré prišli v nasledujúcich dekádach? (11.12.2019)

Nezaťažené, nespútané, odvážne. Vôbec nie je jasné, čo sa tu myslí vážne (asi nič) a čo má vyznieť ako riadne ironická narážka (asi všetko). A práve preto dodnes aktuálne! Kult-nekult, lepšie by bolo, keby mala Lovcova noc úspech už v čase svojho uvedenia, pretože to by dnes v kinematografii vyzeralo úplne inak - bola by o poznanie dráždivejšia a vyškerenejšia... alebo nie? (04.02.2009)

LOVE. HATE. Nejen, že má Powell takové ruce, takové jsou i moje pocity k filmu. Na jednu stranu se mi opravdu líbil, vizuálnmí stránka dokonalá, úplné orgie jsem zažíval, ta přeměna v pohádku je fantastická, nenacházím slova a ve mne úplně vře radost a štěstí z toho jak to skončilo, při posledních minutách jsem měl na rtech úsměv a vůbec jsem nevěřil, že jsem vlastně viděl thriller, ten konec byl tak "americko vánoční", že jsme už začal přemýšlet, co komu koupím pod stromeček v září. Ale na druhou stranu je začátek hodně pomalý, rozvleklý a přehrávání, které samozřejmě beru jako nutnost k Mitchunově roli, mi trošičku vadilo. Slovo noir bych v tomhle případě vůbec nepoužíval. Slovo kultovní je zde opravdu na místě a The Night of the Hunter beru jako jeden z nejzajímavějších filmů, který v sobě skrývá sám život, jen si to člověk musí najít. (15.09.2008)

Film noir zvolna se měnící v pohádku? Může to fungovat? Robert Mitchum je tak slizký a arogantní padouch, že ho nemůžete nenávidět a milovat zároveň. Je to postava hraná s velikým nadhledem, baví i děsí zároveň. Vizuální stránka je tak vybroušná, že si teď fakt nevzpomenu, který černobílý film se mi obrazově líbil víc. Bude to chtít víc zhlédnutí, ale už teď nemůžu dát méně než pět hvězdiček... (30.01.2006)