Lovcova noc

Kamera. Steady zábery. Mitchum. To sú tri veci, ktoré mi ostali v hlave po filme a ešte tam asi dlho budú. Tie zábery na asi každé zviera na svete ku koncu filmu mi pripadali až smiešne. Rovnako ako keď Michum uteká pred starou ženou ako zbabelec. Ale to sú 50s. A preto ich mám tak rád. Je to noir. Ale veľmi zvláštny a jedinečný noir. (13.01.2011)

Když je řeč o nedoceněných režisérských géniích, společně s Orsonem Wellesem byl měl být zmiňován Charles Laughton, známý především jako herec (oba spojuje také kameraman Stanley Cortez, který natočil film Skvělí Ambersonové). Podobně jako Občan Kane, také Lovcova noc byla na svou dobu příliš výstředním snímkem, s nímž si studio nevědělo rady. Pohádkově přímočarý příběh s poněkud morbidním nádechem, inspirovaný mj. poetickou jednoduchostí jižanských melodramat D. W. Griffithe (stejně jako některé záběrové kompozice), je vyvažován velmi sofistikovanou vizuální stránkou (její dosažení představovalo podobnou výzvu jako některé extrémně „hluboké“ záběry v Kaneovi – ve studiu například vznikala slavná scéna na řece). Kromě Griffithe ovlivnily výtvarnou koncepci filmu německé expresionistické horory (stíny a siluety herců vidíme skoro častěji než herce samotné), magicko-realistický výsledek, v němž výrazně stylizovaným scénám dělají společnost brutální výjevy a falická symbolika („ztopořený“ nůž v kapse), předjímající ještě otevřeněji psychosexuální thrillery jako Psycho, se nicméně vzpírá jakémukoli zaškatulkování. Psychologický thriller a disneyovka zde vedle sebe existují se stejnou samozřejmostí jako nápisy LOVE a HATE na rukou ďábelského Roberta Mitchuma. Laughtonova alegorie o věčném konfliktu dobra a zla, lásky a nenávisti, náboženství a morálky, je podmanivě divným filmem, ale nikoliv kvůli tomu, že by režisér a scenárista (filmový kritik Jame Agee) nevěděli, čeho chtějí dosáhnout. Naopak to věděli velmi dobře a nechyběla jim odvaha svou vizi dotáhnout do důsledků. 90% Zajímavé komentáře: anais, rikitiki (26.08.2008)

Za začátku jsem si říkala, že by se mohlo jednat o napínavý snímek s Hitchcockovskou atmosférou. Již po nějaké době se mi však nedostávalo ani jednoho. Robert Mitchum má silné charisma a očekávala jsem, že budou následovat nějaké psychologické a napínavé scény s dětmi, kde bude právě jeho charisma a scénář tím nejsilnějším. Jenže příběh jakoby běžel rychle dopředu, ale zapomněl se zastavit u nějakých scén a více je rozebrat. Častý střih působí útržkovitě a ve spojení s rychle plynoucím dějem, kterému však pochybělo nějaké delší a hlubší pozastavení nad postavami, jsem zhruba po hodině začala o film ztrácet zájem. Toto zpracování mě příliš nezaujalo. Kdyby režisér zvolil jiný styl, možná by byl výsledek jiný. (21.06.2012)

Zarezonovalo. Má to svojský štýl, namakané kompozície (auto vo vode, nočná farma, dáma s brokovnicou), slušný príbeh a hlavne fantastického záporáka, ktorý sa mi tak dostal pod kožu, že som ho nenávidel na každom filmovom políčku. Herecky je to po tých rokoch smiešne, ale ináč nieto čo vytknúť. Ešte aj ta fanatická komunita ma riadne srala, ale v dobrom. 80% (28.04.2020)

Z tohto film-noiru mám veľmi rozpačité pocity. Pri predstave, aká je prvá polovica príjemne desivá, hrôzostrašná a nevídaná, tá druhá je nežným prístupom k detskej bezmocnosti akoby vystrihnutá z úplne iného filmu. Robert Mitchum predstavuje jedného z najhorších záporákov - tým mu vzdávam poklonu, pretože na jeho hereckej ,,šialenosti" stojí celá snímka - a spolu s tmavými tieňmi a sugestívnym podfarbením vyznieva film strašidelne presne do takej miery, do akej má. Nočnú scénu, kde Mitchum cvála v diaľke na koni a spieva si pesničku, považujem jednoznačne za najlepšiu a musím pochváliť nápaditú remeselnú stránku. Škoda tej diametrálne odlišnej druhej polovice, toto mohol byť pričinením Mitchuma najdesivejší film-noir v dejinách - aspoň v mojich očiach. (09.09.2010)