Reklama

Reklama

Nanking! Nanking!

  • Čína Nanjing! Nanjing! (více)
Trailer

Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Ze začátku se zdá, že se bude jednat o válečný velkofilm ve stylu starých ruských produkcí ve vizuálním stylu "Zachraňte vojína Ryana", které se však v polovině přehoupne v drama o následcích války na obyčejné lidi. Černobílá barva mi zde přišla dost zbytečná, stejně jako délka a ploché, nezajímavé herectví. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Ak chcete vidieť skutočnú vojnu bez romantických okrás a už vás otravujú všetky tie filmy o židoch, tak toto je film pre vás. Pripravte sa však na chladnú brutalitu, ktorá sa neštíti ničoho, kde samotné konanie je ťažko vysvetliť, kde Japonci išli za cisára bez rozmyslu, pretože ho považovali za Boha na Zemi a ostatní, s ktorými bojovali boli pre nich menejcenná rasa, avšak k bielym do istého času chovali akýsi rešpekt. Toto je asi ten posledný film, kde by sa dalo niekoho obviniť z citového vydierania, to rovno povedzte, že ste si film neužili, lebo ste nevedeli často rozlíšiť Číňanov a Japoncov, lebo u mňa to tak bolo, aj keď to o tom užívaní je asi prehnané slovo, lebo toto je smutné a kruté. Babyn Jar, Katyň, Osvienčim, či toto sú najsmutnejšie spomienky vojny, aj keď v tomto čase ešte to bola len miestna vojna. Osobne mi dynamická kamera nevadila, keby totiž ten chaos mali nahradiť niečím pomalým a citovým, tak by to bolo desivo neznesiteľné. Záverečnú samovraždu neschvaľujem a uvažoval som, či tomu nedám kvôli tomu aj nižšie hodnotenie, no to je súčasť japonskej kultúry, takže to viem pochopiť, aj keď s tým ani v takomto prípade nesúhlasím, chlap mohol radšej začať pomáhať vo veľkom. Surové, no podľa reality, podľa mňa jeden z najlepších vojnových filmov. Odo mňa 9 z 10 bodov. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ciry Cinsky brutal, nieco ako sovietsky film Jdi a Divej se. Akurat sa to odohrava v cinskom Nankingu. Japonci sice urobili zlociny - masakre, znasilnovanie, bezne sa odtinali ruky a nohy + aj pochovavali zaziva, len na rozdiel od nemeckeho nacistickeho hnoja Japonci boli civilizovani a nikdy neurobili holokaust. Coz nemecky nacizmus posuva do kolonky absolutne zlo 100 % ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Tak toto bola jednoducho sila! Vynikajúci film, o ktorého existencii som nemal ani potuchy (samozrejme, lebo bol vyrobený mimo megatovárne značky Hollywood). Mladý čínsky režisér sa podujal na ťažkú úlohu. Na pozadí individuálneho príbehu japonského vojaka Kadokawu zachytáva strašnú históriu japonsko-čínskej vojny. Vojny, možno z ktorej zverstiev si bral príklad pomätenec Adolf Hitler, ale aj tak nemohol doviesť svoje činy až do takej brutálnosti, aké napáchali japonskí cisárski vojaci počas okupácie hlavného mesta Číny Nanking. 300 - 400 tisíc zavraždených čínskych vojakov (nie zabitých v boji, ale masovo postrieľaných v zajateckých táboroch), 20-80 tisíc pravidelne a účelovo znásilňovaných čínskych žien, dievčat i detí. Kojenci vyhadzovaní z okien a napichovaní na bajonety .... No proste surovosti najhrubšieho zrna ... Ale je to od nás ďaleko, málo sa o tom vie, Japonci to odmietajú, pritom o tom všetci vedia. Vedia, ale nepovedia, resp. "SA" o tom nevraví. Tak, ako o tureckej genocíde arménskeho národa, počas prvej svetovej vojny. Ale keď že chceme mať predsa dobré susedské vzťahy s bývalou Osmanskou ríšou, tak to nebudeme nikde spomínať. Veď predsa platí, zíde z očí, zíde z mysle .... Jedna z hlavných postáv bola i postava nemeckého fašistického vyslanca v Nankingu, zástupcu firmy Siemens, Johna Rabeho. Tento chlapík s hákovým krížom na odznaku na klope saka vytvoril v areáli továrne utečenecké centrum pre obyčajných ľudí, ktorým takto zachránil životy. Aktívne ochraňoval postihnutých Číňanov, zabezpečoval im lekársku starostlivosť a chránil ich pred pred zverstvami japonských vojakov. Bol to taký nemeckočínsky Schindler ... K filmu - vynikajúc kamera, zachytávajúca bezmocnosť zajatcov, čiernobiele zábery do ustráchaných tvárí, neskutočná chudoba, pokora, strach ... To všetko sa podarilo režisérovi vtesnať do dvoch hodín minutáže filmu. Filmu, pri ktorom sa nenudíte. Filmu, ktorý chcete, aby sa už čím skôr skončil. Nie preto, že je slabý. Naopak. Ale preto, aby ste už nemuseli spolutrpieť s tými, ktorým bolo ubližované. Nechcel som to písať priam po skončení filmu, lebo som sa nevedel pri tej hrôze, ktorá mi ešte rezonovala v hlave, sústrediť. Ale aj teraz, na druhý deň, mám z toho silné zážitky. Nedávam tak často plný počet hviezdičiek, ale tu nič iné, ako 5 ***** nemôže byť. PS : teraz už len zohnať film "John Rabe - ctihodný občan Tretej ríše" a poskladať ďalší diel mozaiky tejto, pre nás, neznámej časti histórie vojny. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Uhm... Silný zážitek. Přestože některé momenty spadaly do kategorie aromatizováno, přibarveno (tím myslím některé emocionální scény), celý film přibližuje zejména mimoasijským divákům japonskou mentalitu (zocelovanou kodexem bušidó), která v průběhu druhé světové války (ale jak vidno i před ní) stála za mnoha zvěrstvy, jichž se císařská armáda dopustila na válečných zajatcích (všech protivníků) a hlavně na civilním obyvatelstvu. Nevím, jestli Václav Marhoul snímek viděl, ale předpokládám že ne, jinak by snad Nabarvené ptáče netočil. Pokud chcete vidět dopad války na civilisty, pusťte si tuto záležitost. Pokud nepočítám Spielbergovu glorifikaci Oskara Schindlera, je tento film asi jediným, v němž je největší kladnou postavou kovaný nacista. Snímek působí velmi přesvědčivě (dokonce i mě přešel humor), atmosféra už snad ani tíživější být nemohla, takže nemohu hodnotit jinak než kladně. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (12)

  • Film strávil dlouhou dobu u censorů. Šest měsíců trvalo úplné schválení scénáře a dalších šest měsíců se dokončovaly úpravy, aby byl film schválen. (Cheeker)
  • Natáčení trvalo 4 roky. (Cheeker)

Reklama

Reklama