Wall Street: Peníze nikdy nespí

Michael Douglas je po letech propuštěn z vězení a mezi jeho osobními věcmi je mu po výkonu trestu navrácen i obstarožní mobilní telefon, který jakoby symbolizoval dobu, ve které se odehrávala jednička. Jenže namísto Charlieho Sheena (i když na jeho podařené cameo přijde také řada) je zde Shia LaBeouf, je 21. století, peníze stále znamenají velkou moc a Oliver Stone je naprosto z formy. Jeho nejnovější počin je vlastně jen takový shluk blábolů, jejichž obsah je mně vzdálený jako obchodování na Wall Street. Film přes svou značnou délku nemá ani žádný dramatický oblouk.Těšil jsem se na společné scény Douglas/LaBeouf, ale nějak neměly ten potřebný náboj. Douglas zpočátku ze sebe dělá sympatickou postavu, pak vyhraje jeho "nenažranost" a pak zase uhraje plichtu v závěrečném smíření se svou milovanou dcerou, budoucím zetěm, a v neposlední řadě s budoucím vnukem. Vědomí, že bude dědeček z něj udělá charakterního člověka a této hovadině měl divák uvěřit. Shia LaBeouf se do role vůbec nehodil a představoval bych si ho dovádět někde na plácku za barákem, ale jako burzovní makléř působil nevěrohodně. Herecky nezklamal Frank Langella, který sice ve filmu nepobyl moc dlouho, ale jako zkrachovalý obchodník, který dovedl svoji společnost do záhuby, se jevil přesvědčivě a nevyzpytatelného slizouna si v zajímavé roli vystřihnul i Stoneův oblíbenec z poslední doby Josh Brolin. Jinak jsem se perfektně nudil a film byl naprosto o ničem. Čistý propadák. (02.11.2010)

"ONE DAY, YOU'RE GONNA WAKE UP AND YOU'RE GONNA BE DEAD." --------- Za pokračovanie v rozprávaní príbehu života ikonického Gordona Gekka a býkov a medveďov z Wall Street v podaní precíznej réžie Olivera Stona som odjakživa a vždy vďačný. 23 rokov medzi dvoma filmami značne zmenilo finančný sektor a tak, ako prvý film krásne reflektoval dané obdobie, sequel ponúka jednu vec navyše – nielenže krásne reflektuje aktuálne obdobie, brilantne a vedome zobrazuje rozdiel medzi nimi dvoma. A podľa audiokomentára režiséra usudzujem, že toto bol účel, nie náhoda. Po zhliadnutí mávam spravidla rozporuplné pocity, keďže je na mieste porovnávať s prvým filmom, ten je kvalitatívne na míle ďaleko, právom kráľ všetkých finančných filmov. Takto napísane to znie, ako by bol Money Never Sleeps brečka, opak je však pravdou, samostatne stojaci je taktiež na vrchole. Doménou jednotky boli herecké výkony, ich exhibícia pokračuje bez problémov aj sem, okorenená o famózneho Brolina, LaBeoufa a Mulligan. Prieto posunul ďalej kameru a Armstrong hudbu. Taktiež veľmi cením zakomponovanie Cramerovej relácie Mad Money, ktorú veľmi žeriem. Z času na čas mi uvažovanie spadá až do tej roviny, že dvojka je miestami lepšia, ako celok je však originál len jeden. A tak, ako som aj včera povedal, Stoneovi za tieto dva filmy veľmi ďakujem a to platí aj naďalej. --- Dnes taktiež solídna "session" – dve hodky film, dve hodky audiokomentár, 30 minút odstránených a predĺžených scén, 40 minút rozhovorov Stonea s obsadením a hodinkový doku Money, Money, Money. Zaiste značné prehĺbenie. --- "So, does Blue Horseshoe still love Anacott Steel?" (∞2011-2013) (23.6.2013) (2014) (2016) (5.5.2017) (27.9.2017) (23.8.2017) (27.8.2020) (5.2.2021) (16.8.2022) (18.8.2022) (26.1.2023) (1.3.2023) (27.08.2020)

É, bylo to o něčem jiném, než že od pohledu "ývl" mumifikovaný bankéř z Monopolů hraný Eli Wallachem přežije (za ustavičného děsivého cvrlikání) všechny a všechno, a proto, že v "tom" všichni mocipáni mají svoje zlaťoučké penízky, díky kterým si myslí, že oni (a ne Eli Wallach a jeho Melody Boys) tomu šéfují, se to hned tak nezmění? Vlastně jo, bylo to ještě o tom, jak byl Josh Brolin moc namachrovaný, jak geniální a sofistikovaný a v jádru dobrý chlapec Shia LaBoeuf našel svoje srdce (a hádejte co udělal s tím Brolinovým), a jak se Oliver Stone rozhodl udělat z Gordona Gekka alespoň trošku lidskou postavu... nebo taky ne:) Ano, je v tom to Stoneovo poťouchlé mrkání a výsměch burziánskému kapitalismu zvícího rozměrů, které si ani soudruzi v mírovém socialistickém táboře nedovedli představit, a takový ten nenápadně vztyčený ne prostředník, ale ukazovák (i když ten prostředník asi taky), ale nemohl jsem se zbavit dojmu rezignovanosti (i když to možná právě mělo působit šok a znechucení) - zvlášť ve scéně, kdy Charlie Sheen s Michaelem Douglasem vzpomněli na staré časy, kdy si ještě museli na něco hrát. První díl mi zkrátka přišel výrazně lepší, tohle je taková moderněji natočená, výborně obsazená, ale obsahově slabá sociální moralita, nazíráno "zevnitř shora". Zatmívačka s bublifuky už byla opravdu laciná... 70% a víc ani ránu, narozdíl od jedničky bez reprízy. (25.09.2012)

Někdy bych si přála, aby všechny mé oblíbené filmy měly podobná pokračování po x letech. Ano, je to jen výkřik do tmy, ale značí, že místní mají pravdu; takhle skutečně vypadá nejlepší film Olivera Stona od Any Given Sunday a dvojka, na které cítíte, že nebyla vynucena jen úspěchem prvního dílu. Pochybuji, že Stone podobný sequel plánoval dopředu, nicméně nutno říct, že tentokrát hrál osud v jeho prospěch. Michael Douglas díky dvacetileté pauze od prvního dílu vypadá při odchodu z vězení "přirozeně" starší, což je umění, které na 100% doposud neovládají ani ti nejlepší maskéři v Hollywoodu. A co je snad ještě důležitější, svět - či spíše USA - také v posledním desetiletí (a tedy v době, kdy hlavní hrdina vstupuje znovu do reálného světa) zasáhly pohromy jako útok na World Trade Center či finanční krize, což jsou události, na kterých se příběh z prostředí Wall Street velmi dobře staví. Nezapomeňte si k tomu připočíst hezké cameo Charlieho Sheena i Olivera Stona a máte o důvod navíc vyrazit do kina. Za sebe dokonce uvažuju, že si v příštích týdnech pustím osmdesátkové Wall Street znovu, abych pak v kině ještě jednou a pořádně mohla docenit jeho pokračování. A kdo ví. Třeba pak půjdu ještě o hvězdičku výše. (08.10.2010)

Více aktuální, tak nějak i reálnější, než předchozí Wall Street, stále závažné téma, které neztratí na důležitosti. Stone se rozhodl spíše klást více otázek, než dávat odpovědi, ovšem dělá to bravurně. Ukázal pár základních mechanismů a druhů lidského chování, které mohou přivést trh, tam kde jsme teď, nebo kde jsme byli, případně dokázal, jak rychle a snadno se v tom septiku problémů můžeme ocitnout. To je dech beroucí. (31.10.2010)