Režie:
Jacques AudiardKamera:
Stéphane FontaineHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Tahar Rahim, Niels Arestrup, Farid Elouardi, Reda Kateb, Hichem Yacoubi, Adel Bencherif, Gilles Cohen, Pierre Leccia, Leïla Bekhti, Antoine Basler (více)Obsahy(1)
Malik El Djebena, odsouzený k šesti letům vězení, neumí číst ani psát. Do věznice přichází úplně sám a působí mladším a křehčím dojmem než ostatní trestanci. Je mu 19 let. Šéf korsického gangu, který vládne i vězení, si ho okamžitě vezme na paškál a pověří ho několika „úkoly“, díky kterým se Malik nejen zocelí, ale zároveň si začne získávat šéfovu důvěru. Ale Malik je odvážný a učenlivý, a tak si tajně začne spřádat vlastní plány… (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (287)
Kriminální drama o tom, jak se díky vězení z devatenáctiletého mladíka, který zřejmě jen udělal další z řady blbostí, stane prvotřídní a všeho schopný zločinec. Mikrokosmos věznice se všemi svými pravidly tu konečně jednou vypadá realisticky, a přestože se děj díky propustkám občas vydává i mimo ni, propuštěním hlavního hrdiny film končí. A divák o jeho dalším osudu nepochybuje. Výborně napsané i natočené (90%). ()
Vůbec se nebojte těch 150ti minut, které film deklaruje. Pro mě to byl totiž jeden z důvodů, proč jsem Proroka neustále oddaloval, ale přitom to byla obrovská škoda. Jedná se o hodně silnou gangsterku, ve které nenápadná tvář Tahara Rahima neustále překvapuje. To, co si pro něj scénáristi napsali, byste do něj totiž vůbec neřekli a i přes snahu žít normální život jste chtě nechtě museli přemýšlet nad tím, jestli byste takový psychický tlak dokázali ustát právě Vy. Jelikož se Tahara ve filmu neustále ptají, jestli jí vepřový, tak bych ho za tento výkon nejradši pozval na pořádnej řízek z kotlety s bramborovým salátem... ()
Typický obrázok súčasného Francúzka. Samý arab a černoch a vo väzniciach zvlášť. "Kedysi tento dvor patril nám" - hovorí starší vodca korzičanov. Príbeh je o mladom, nenápadnom arabskom kriminálnikovi a jeho postupe v rebríčku dôležitosti. Vychádza s každým a postupne si berie od každého to, čo potrebuje. To ho postupne vynáša až na samý vrchol. Film sa takmer celý odohráva vo väznici, je prevažne konverzačný, ale tých pár akčnejších scén, ktoré tu sú, je nabitých adrenalínom a také zbavenie sa svedka žiletkou je asi najnapínavejším z nich. Mená a texty, ktoré sa sem - tam objavili cez celú obrazovku mi prišli trochu zbytočné, ale inak filmu nemám veľmi čo vytýkať. Chvíľu som rozmýšľal aj o plnom hodnotení, ale ak to porovnávam s takou Celou 211, tak tie štyri sú tak akurát. 80%. ()
V rámci evropského filmu jde o parádní kousek, který nemůžu nesrovnávat s Gomorou. Gomora byla pojatá možná až moc dokumentárně, což jí podle mě ubralo na atraktivitě. Zato Prorok si jde svou cestou a daří se mu. Neokoukaní herci, povedená hudba a hlavně syrovost a žádná přetvářka. ()
Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. ()
Reklama