Prorok

Pamatuju si, že jsem během projekce ve své mysli vyřešil spoustu záležitostí spjatých s dalšími dny, to jak mi pozornost po hodině a půl začala samovolně utíkat ze sálu. Metráž 150ti minut je v tomto případě zabijácká! Natolik záživný film zase nebyl, aby si mohl dovolit takovou délku. Hlavní myšlenky jsou vykreslovány až příliš podrobně, napřeskáčku, celé to vlastně připomíná jízdu z Brna do Prahy po vedlejších silnicích. Herci jsou si natolik podobní, že jsem v tom kvantu postav sotva rozeznal Malika, jako by byl herecký ansámbl z jednoho klanu. Nepatrnou výtku bych měl k práci s titulkama. V souvislosti s obšírným dějem, vyžadujícím extrémní pozornost, se po jisté době začaly smazávat rozdíly mezi původní řečí snímku a korsičtinou, kterou se Malik naučil ve vězení. Možná by stačilo pasáže mluvené korsicky vyznačit kurzívou, jelikož pokud si divák nevšimne jen nepatrného rozdílu v dialektu, mohou mu uniknout vcelku zásadní konverzace. Film je bezesporu zajímavý. Jsem zvědav, jestli se v březnu objeví na udílení Oscarů v nominaci Nejlepší cizojazyčný film. Kritiky je hodnocen dobře, i zde má dost procent. Tak nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu...:-) Krom jiného by mě zajímalo třeba to, proč se vlastně Prorok jmenuje Prorok? To vážně kvůli té jedné srnce, kterou Malik zahlédl ve vidinách? Ne snad, že by byl název určující pro konečné hodnocení, avšak je pravdou, že v tomto případě mate diváky, kteří předem podrobně netuší, oč půjde. (30.12.2009)

Audiardovy filmy diváka pohlcují nezávisle na jeho vůli a nejinak je tomu i zde - dvě a půl hodiny utekly jako voda. Ovšem pro plnohodnotné ponoření se do příběhu mně chybělo vyznat se v poněkud větším množství postav a jejich motivacích. Vinou filmu to ale není - je pouze třeba se po celou dobu plně soustředit. Napodruhé budu moudřejší. (08.01.2011)

CITÁT - Máte někoho venku? Přátele, nepřátele, Jste věřící?......... Film z vězeňského prostředí, ale je tak nějak divně natočenej. Chvilkama nudnej, chvilkama neuvěřitelnej a chvilkama nutící k zamyšlení. Je to však bez nějakého geniálního nápadu. CITÁT - Ty hajzle jeden, ty kreténe, ty svině!!!!!........ (11.03.2015)

Žiaľ od sľubovanej väzenskej drámy to malo trochu ďalej, než bolo sľubované. Stopáž pridlhá a často som mal pocit, že do príbehu sa s pochopením vcíti oveľa viac rodený Francúz, než akýkoľvek cudzinec. Vlastne aj situácia dnešného francúzskeho národného povedomia pekne vykresľuje otázka na Malika, ktorý je jeho materinský jazyk, arabský alebo francúzsky, na čo sám s údivom hovorí, ja ani neviem, asi oba naraz... V porovnaní s filmami z podobného prostredia natočených v rovnakom čase (Cela 211, Vykúpenie z väzenia...) mi to príde len priemerné. (27.12.2015)

Jeden z horkých kandidátů na největší filmový zážitek roku, který u mě přebíjí i velmi slavné mafiánské ságy minulosti. Jde o nekašírovanou sondu do dnešního francouzského podsvětí, kde ruční kamera, výběr prostředí a herců zprostředkovává maximálně autentický ponor do světa zlodějíčků, kšeftařů všeho druhu a pašeráků drog v dnešní multikulturní Francii. Francouzské, korsické, arabské a italské gangy tu soupeří o místo na slunci. Snímek líčí vzestup jednoho drobného delikventa z pařížského předměstí, který se dostane do vězení a díky službičkám zkušenějšímu mafiánovi buduje vlastní pozici a stoupá na žebříčku ve světě galerky. Prakticky každý moment filmu jsem měl pocit věrohodnosti a neměl jsem problém s logikou viděného děje, což se mi stává jen zřídka. Věznice je v podání Jacquese Audiarda krajně nevlídné místo k životu a pohled na příslušníky podsvětí je prost nějaké vznešenosti a mytologie typické pro americké mafiánské ságy. Film má nicméně jednu vadu, není tak vstřícný vůči divákům, takže je někdy docela složité orientovat se v množství postav s typicky středomořskými snědými rysy a stejně tak v jejich motivaci. Celkový dojem: 95 %. Hlavní předností Audiardova filmu je vedle zmíněné autenticity i psychologie postav. Nejde zkrátka jen o typy, jako je tomu např. u Tarantina. (01.02.2010)