Osm a půl

Dokonalá kamera (i obraz, i jízdy jsou do puntíku vycizelované) nezastře fakt, že je "Osmapůlka" nudná sebestředná onanie. Film samozřejmě není úplně přímočarý - hraje si s paralelami, znejisťuje diváka ve scénách, kdy plynule přechází do oblasti snů nebo představ, aniž by na to upozornil. Jenže to jsou triky, které už byly použité stokrát a, domnívám se, lépe. Fellini se snaží pomrkávat a lišáckým výrazem nenápadně ukazovat na paralelu s Guidovým filmem, který ještě o ničem není (a nebude). Že toho tajuplného výrazu není třeba, nemusím dodávat. Pokud chcete vidět dokonalou hru s divákem a paralelním vyprávěním, podívejte se na Zvětšeninu. Pokud vás láká ona fraktálovitá struktura příběhu, kdy režisér jakoby točí o sobě, pusťte si raději Adaptaci. (19.03.2010)

Slovy dneška: Ten trapný moment, kdy slova přestanou fungovat k vyjádření a režisér je ze své pozice nucen vyjadřovat film slovy. Přehlcenost, nesoustředěnost, neuzrálost či přezrálost a neustálé motání v každodenním surreálném chaosu, který se kolem něj točí v přípravě na další trhák od uznalého génia. A tak zatímco se Guido snaží vrátit do kolébky a v tichosti se zbavit odpovědnosti za cokoli, na široké pláni vystupuje gigantická konstrukce pro jeho nejnovější film, se kterou on za boha neví, co bude dělat a která tak nějak charakterizuje jeho samotného - přerostlá, nesmyslná a pouze na jedno použití. Intelektuální porno od Felliniho, které vytvořilo milník uznalým stárnoucím režisérům v tom, jak se vyrovnat sami se sebou (a byl by to geniální double-feature s Menzelovými Donšajny!). Osobně je pro mě potvrzením bravury 8 a 1/2 to, že jakkoli je mi italský ženský temperament odporný a u většiny ženských postav (krom vždy překrásné a nebezpečné Anouk Aimée) se mi kroutily prsty u nohou, vypil jsem to až do dna a užíval si takřka každý, neuvěřitelně komponovaný záběr. (14.06.2016)

Hľadanie samého seba zobrané od základov a smerujúce k najvyššej vežičke umeleckej tvorby a presvedčenia. 8 a pol je filmom o hľadaní mnohých dôležitých vecí v živote umelca, ktoré sú potrebné pre jeho tvorbu a vývin. Či už sa jedná o hľadanie zmyslu života a šťastia, alebo pravej a skutočnej lásky bez klamstiev a pretvárky, alebo dokonalého námetu, ktorý by osvietil mnohých ľudí a ponúkol im odpovede na otázky, ktoré im nedávajú spať. Film je zlepencom prítomnosti, minulosti, predstáv a fantázií, ktoré vo väčšej alebo menšej miere prezentujú osobnosť hlavného hrdinu - režiséra Guida Anselmiho v podaní charizmatického Marcella Mastroianniho. Tvorbu Federica Felliniho som nikdy nemal možnosť spoznať detailne ani nie tak preto, že by som nemal možnosť, len som sa akosi na jeho tvorbu a filmy necítil pripravený. To bol koniec koncov vždy môj problém čo sa týkalo francúzskych a talianskych filmov. Osem a pol je podľa môjho názoru výborným filmom ako začať s Fellinim, pretože sa jedná o akýsi medzník jeho tvorby. V tomto opuse sa tak majú možnosť skĺbiť všetky získané skúsenosti a špecifiká s jeho predošlej tvorby a zároveň poukazujú na to kam sa bude ako tvorca uberať. Pre mňa príjemné prekvapenie, ktoré pôsobí komplexným dojmom a ponúka nám pohľad do duše režiséra a človeka v celku netradičným spôsobom. (13.03.2012)

Fellini předvedl zajímavý způsob, jak využít osobní a profesní krizi ku svému prospěchu. Netěším se na věk, kdy si budu připadat tak prázdný a nenaplněný jak to zde líčí pan režisér. Ale asi to čeká každého, hledání něčeho, co nelze najít. Výborné expresionistické záběry dokonale ladí s černobílou formou, sny provázející a dotvářející děj jsou také ztvárněny mistrovsky. Ze začátku filmu je možná trošku obtížné "chytit" děj, ale jakmile se přistoupí na hru, může se divák nechat unášet charismatickým tápajícím Mastroiannim a překrásnou usměvavou Claudií Cardinale. Jednu hvězdičku dolů, za možná přílišnou zdlouhavost. (16.06.2005)

"Já vím, o čem chceš vyprávět. O zmatku v nitru člověka. Ale musíš to říct jasně, aby tomu lidi rozuměli.“ NIc nevystihuje Felliniho film tak dokonale jako tenhle citát. Vážím si "osmapůlky", že se nebála bordel v mysli jen vnějškově, nýbrž celou svou podstatou. Porozuměl jsem jí, fascinovala mě... ale nebavila. Hlavně proto, že Felliniho celoživotní motivy a elementy (dětství, ženy, sny) považuju po zhlédnutí několika režisérových filmů za vyvětralé. (21.09.2006)