Barneyho ženy

Bohužel tento film mě moc nenadchnul a moc jsem nepochopil, co tím chtěl autor říci. Je v něm sice pár zajímavých a silných momentů (zpravidla velmi smutných), ale u většiny postav mi chybí motivace, zejména pak u postavy hlavní, která mi v tomto filmovém pojetí přijde značně nekonzistentní a nepravděpodobná. Arogantní a suverénní filmový producent je v zápětí velmi ušlápnutý ňouma ...?! Možná to v knížce smysl dává ((bohužel jsem nečetl), ale ve filmu moc ne. Asi nejpozoruhodnější z mého pohledu je výkon Rosamunde Pike, která má ve filmu obrovský věkový rozsah a přitom je stále zcela přirozená. Bruce Greenwood je pozoruhodně úlisný a nesympatický, což se ale obávám, podle logiky scénáře neměl být. Možná to je taková výpověď o životě, který je mnohdy hodně nepředvídatelný, nelogický, chvíli zajímavý a chvíli nudný, občas absurdní. Můj hlavní závěr z toho je, že si budu muset přečíst tu knihu, abych to lépe pochopil. Hlavní přednost vidím v pár silných scénách, zachycení stárnutí hlavního hrdiny a obecně hereckých výkonech, s výjimkou Dustina Hoffmana, který dost přehrává a je spíše iritující. (06.12.2011)

Paul Giamatti zase jednou naplno ukázal svůj herecký talent a odvedl skvělou práci, když zahrál postavu Barneyho, jenž má trochu problémy se ženami, se sebou samým a se životem. Film neustále balancuje na pomezí komedie a dramatu a daří se mu zůstat pořád dostatečně přesvědčivým a silným filmem, kdy v závěru dovede zasáhnout. (29.06.2016)

Drama s komediálními momenty pokrývá podstatnou část nejen milostného života hlavního hrdiny. Pocity při sledování se dají srovnat se čtením dobrého románu. Začátek se odvíjí pomalu, děj sem tam přeskočí v čase, ale výsledek je nakonec hodně zajímavý a chvílemi přímo strhující. I proto, že nechybí jedna malá velká záhada a herecké obsazení je vynikající. (16.09.2012)

Obliba Paula Giamattiho v nezávislých snímcích s hořkosladkou příchutí je nezpochybnitelná a díky "Barneyho ženám" si do tohoto seznamu může připsat další čárku. Flegmatický hrdina, který neví co chce a řada více či méně bizarních figurek. Vyložené výtky bych ve filmu neviděl a i jeho cynismus je spíše plusem ale když vám film přijde o hodinu delší je něco špatně. Každou další a další minutu, kdy jsou tvůrci stále vážnější, jsem se nudil více a více. (07.11.2011)

Tak si to shrňme, protože jsem to nepochopil. Zakrslý, tlustý žid s vizáží přežraného křečka sbalí na své svatbě zoofilní roštěnku naprosto mimo jeho ligu, nafláká jí dva fakany, chytne alsheimera a zaklepe bačkorama. Pro někoho s obřízkou možná záživné a plné jinotajů, nejedna stará panna snad z té osudové lásky dokonce i pomočí kapesník, nicméně dělat z toho tady novodobou Vojnu a mír jenom proto, že jsem se tím unylým Harlekýnem proslabikoval až k tiráži, aniž bych chcípl nudou a mám nutkavou potřebu vykřičet do světa, jaký že jsem to čtenářský pašák, to snad ne?! Pavlík ale za pomoci Hoffmanových kapek hraje jako o život, a tak si v tom třeba i omezený divák s literárním nevkusem (marvan), co v životě přečetl tak akorát přílohu nedělního Blesku a všech sedm dílů Heryho Potrata, najde světlou chvilku a trochu se napakuje na té "bezbřehé myšlenkové bohatosti". (26.10.2011)