Sezení

Tak jsem si říkal i do Čech pronikla možnost,že si postižení mohou zaplatit sexuální služebnici tak tenhle film bude v tom smyslu něco podobného.Nebyl,řekl bych že tenhle film už je trochu dál,protože když se řekne postižený člověk tak se mi vybaví vozíčkář nebo někdo s chromou rukou,ale tenhle filmový případ ještě k tomu nemohl dýchat a to je u milostných hrátek velké mínus.Kromě svlečené Helen Hunt není na filmu co hodnotit... (27.03.2018)

Takhle zvláštní film jsem už dlouho neviděla. V podstatě nevím, co si o něm mám myslet. V průběhu dívání se jsem zažívala rozličné pocity, pocit rozpačitosti, emocionální vcítění, trocha studu, přání všeho dobrého hlavnímu hrdinovi, to všechno bylo mezi tím. Je to takový klasický nezávisle se tvářící doják, který trochu podle útočí na ceny, ale na konci vás stejně dojme. Klobouk dolů před nasazením a odvahou herců, kteří hráli ústřední postavy. Klobouk dolů před tvůrci, již se rozhodli na plátna přivést právě tento příběh, ať už měli jakékoliv motivace. (30.01.2013)

(Febio Fest) Hned na začátku, když se Mark ploužil areálem školy na té své motorové posteli, mi přirozeně naskočilo "Jéžiš, slzavé údolí. Jsem postižený, litujte mne. Nešťastně se zamiluju a pak budu půl filmu umírat.". Kardinální (asi vliv nedávno skončivší konkláve) chyba. Mark je sympatický ironik, a i když pocit lítosti tam je (kdo by také nelitoval člověka schopného ovládat pouze hlavu a strávit mimo svou "železnou plíci" pouhých několik hodin), většinu filmu jsem i přesto strávil s úsměvem na rtech, který jednoduše (ani složitě) nešel potlačit. Překvapila mne Helen, jaká je to nestyda (ve zcela pozitivním slova smyslu), a potěšil William H. Macy jako farář... 90% (19.03.2013)

Nadmíru kuriózní film, který vzhledem ke své kontroverzní náplni dožene diváky k slzám, přičemž u některých to budou slzy ze soucitu s hlavní postavou, u jiných zase slzy ze záchvatu smíchu nad tím, jak na svůj věk pohledná žena souloží s kvadruplegikem. Těžko se mi takový emotivně vypjatý film blíže specifikuje, neboť sám dost dobře nevím, jak se k němu postavit. Nevím zda pointou filmu bylo zamyslet se nad situací ochrnutého, či nad přístupem erotické psychoterapeutky. Těžko říct. Nutno však podotknout, že Sessions zaujme spíše menší procento diváků, než většinu. Vedle filozofování nad životem však nabízí příjemné poetické dialogy a do jisté míry neobvyklý humor. Oscarová nominace mé oblíbenkyně Helen Hunt je si myslím zasloužená a originální styl vyprávění přijde rozhodně k chuti. 75% (22.02.2013)

Sezení je podle knihy Intimní život Cheryl T. Cohen Greene a Lorny Garan. Co si představíte pod sloganem o zpovědi sexuální terapeutky, která místo slovem léčí vlastním tělem? Asi jen málo z vás si představí "jeden z nejúchvatnějších filmů roku". Ale kombinace nevtíravé režie, příjemně krátké stopáže a dobrého castingu dělá ze Sezení příjemný film na tabuizované téma, které vám ale během sledování přijde naprosto přirozené a normální. Takže pokud už jste tak daleko, směle pokračujte s knihou, ve které je mnohem více, než jen ten jeden filmový příběh. Sex není nemoc, sex je radost. (04.09.2015)