Sezení

Prcání kvadruplegiků není téma, na které bych zrovna dvakrát toužil vidět film, notabene s avízovanou frontální nahotou padesátileté Honící Heleny, s níž bych slovo sex nespojoval ani v dobách, kdy ještě svou vizáží plašívala Swayzeho Nejbližší příbuzenstvo. Po zhlédnutí však musím konstatovat, že ten soft na Gluma dokáže opravdu zázraky a na to, jak má přetočený tachometr, se na ní dalo docela dívat i ve chvílích, kdy si za zvuku suchého zipu odlepila z bobra kalhotky a snažila se do sebe nasoukat kvadruplegikova lenocha. Ačkoliv se to ke konci trochu zvrhne v obrněnou romantiku, určitě si jeden obohatí své wykydpedické znalosti o to, jak se dá s úspěchem opíchat gumový muž s lízací hlavou, aniž by se zadusil, když má zrovna na xichtě rybu. (01.02.2013)

V rámci mezí celkem slušný film, co se snaží vytěžit co nejvíce na touze těžce handicapovaného člověka užít si trošku srandy. Problém je v tom, že v The Sessions nejde o nic jiného než o snahu handicapovaného Johna Hawkese mít sex s Hele Hunt, která je po většinu filmu naprosto nahá. Co si budeme povídat, už jí prostě není 20, takže zas tak úžasné pokoukáníčko to není, ale z její strany to chtělo hodně odvahy v něčem takovém hrát. Plusem je, že příběh nekončí happyendem. Průměrný film, který se snaží využít teskného příběhu. (23.02.2013)

Nadmíru kuriózní film, který vzhledem ke své kontroverzní náplni dožene diváky k slzám, přičemž u některých to budou slzy ze soucitu s hlavní postavou, u jiných zase slzy ze záchvatu smíchu nad tím, jak na svůj věk pohledná žena souloží s kvadruplegikem. Těžko se mi takový emotivně vypjatý film blíže specifikuje, neboť sám dost dobře nevím, jak se k němu postavit. Nevím zda pointou filmu bylo zamyslet se nad situací ochrnutého, či nad přístupem erotické psychoterapeutky. Těžko říct. Nutno však podotknout, že Sessions zaujme spíše menší procento diváků, než většinu. Vedle filozofování nad životem však nabízí příjemné poetické dialogy a do jisté míry neobvyklý humor. Oscarová nominace mé oblíbenkyně Helen Hunt je si myslím zasloužená a originální styl vyprávění přijde rozhodně k chuti. 75% (22.02.2013)

Hawkese jsem vůbec nepoznala, ač několik filmů s ním už za sebou mám. Celý film jsem dokonce žila v domnění, že Marka hraje nějaký skutečně ochrnutý člověk, takže klobouk dolů. Film mě bavil celou svou délku, hlášky hlavního hrdiny mi prostě každou chvilku dokázaly přivodit úsměv na rtech, stejně tak i situace, které se kolem něho odehrávaly. Zafungovala i dramatická stránka, protože stejně jako jsem se dokázala celou dobu usmívat, dokázala jsem se nad filmem i dojmout. Holt nemusíte zvládat zrovna přemety k tomu, aby z vás byl skvělý proutník, když na to máte buňky. 80% (28.07.2013)

Film, kterého jsem se před zhlédnutím lehce obávala. Nebude nepříjemné a celkově rozpačité sledovat osud muže, který dokáže pohybovat jen hlavou a touží zbavit se panictví? Už prvních patnáct minut mé obavy rozptýlilo. Hlavní hrdina totiž není vylíčen tak, abyste ho kvůli jeho zdravotnímu stavu prvoplánově litovali; nesnaží se zapůsobit na vaše city a nechce vám patetickými monology připomínat, jak je svět složitý. Mnohem blíže než k francouzským Nedotknutelným má tak The Sessions třeba k nedávné Druhé šanci. Více než dojímavé drama o životě postiženého totiž připomíná velmi vyspělou sondu do jednoho sexuálního problému, která těžké okamžiky odlehčuje nevulgárním humorem. (13.02.2013)