Má mě rád, nemá mě rád

Super. Každý, úplně každý z nás si něco podobného sám zažil. Sledování tohoto filmu musí zákonitě evokovat ohromnou myriádu nejrůznějších pocitů, díky kterým je pak samotný divácký zážitek úchvatným dobrodružstvím. Romantických příběhů tu je kopa, ale ne tolik jich vypráví o malé holce a klukovi... Takže alou pozapínat televizory, vyladit stereo a nechat se dobrovolně unést všedně výjimečným příběhem pro každého. Jistě, že je to dost prvoplánovité (spoustě lidí prostě "umělé" slzy vadí), ale tenhle snímek je prostě tak nádherný, že je pomalu euforií samotnou. Nejkrásnější závěrečná scéna za velmi dlouhou dobu. (16.01.2011)

Zbožňuju tyhle malé, ale něčím přesto výjimečné filmy, které mají svým příběhem, co říct. Bob Reiner si tak trochu zopakoval Stand by me, aspoň na první pohled. Na druhý pohled si ale jde všimnout, že už neměl po ruce tak skvělou předlohu. Styl vyprávění on/ona, on/ona, on/ona a tak pořád dokola se po čase omrzí, ale nudit nezačne. Co ale nikdy neomrzí, je příběh o dospění dvou lidí, kteří prohlédli svou vlastní hrdost. Vždyť kdo za svůj život nepoznal takového jednoho Bryce nebo Juli? (29.11.2010)

Milou atmosféru klukovského dobrodružství v retro balení nabídl Rob Reiner už před téměř třiceti lety v dramatu Stůj při mně. Byla to taková příjemná filmová kýčovitost v celé své kráse. Tady se dá říct (a celkově za jeho poslední dva tři filmy), že chytil druhý dech. Ona ho miluje (hlavně pro jeho krásné oči) a sní o tom, že první políbení bude právě s ním. On je trochu plachý a jí považuje za poněkud podivnou a otravnou sousedku. Udělá pár nerozumných gest a karta se rázem obrací. Najednou chce hlavně on jí. Reiner napsal dětským hercům podle předlohy velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybíral, měl sakra šťastnou ruku. A nejen na ně. Oba mladí hrdinové jsou totiž obklopení několika suverénními postavičkami, až má divák chuť sledovat je přímo u jídelního stolu. Tenhle milý kousek, který se odehraje na americkém předměstí, sice nezanechá hlubší dojem, ale i tím, že je (jeho zásadní situace) vyprávěný pokaždé z jiného pohledu, si své diváky určitě najde. Už jenom pro tu líbivost a „opravdovou“ atmosféru. 75% (05.10.2014)

Skoré 60.roky. Tento film je vyrozprávaný veľmi netradične. Je totiž rozprávaný na preskáčku. Pár minút ho sledujeme z pohľadu chlapca, následne sa dej reštartuje, vráti sa dozadu a vidíme rovnakú scénu, ale teraz z pohľadu dievčaťa. Je to super, osviežujúce a šikovné. Film je pútavý, za čo vďačí jednotlivým príhodám, ktoré sú rozprávané s veľkou dávkou nadšenia a elegancie. Rozhodne film, ktorý zanechá dojem. (18.11.2014)

FLIPPED a STAND BY ME sú si dosť podobné filmy, samozrejme každý o niečom inom, ale atmosférou, dobou v ktorej sa to odohráva, rozprávaním a hlavnými hrdinami. Tentoraz sa nejedná o nič veľké ani konfrontácia s teenagermi tu nehrozí, na druhej strane je tu však krásny príbeh zbližovania / vzďaľovania mladých ľudí v konfrontácii s názormi ich spolužiakov a pohľadom rodičov. (07.11.2012)