Má mě rád, nemá mě rád

Tak stejně jako u jeho předchozího filmu Než si pro nás přijde, se Reinerovi (skoro) podařilo dostat mě tam, kam chtěl. Znovu šlo o neobyčejně pozitivní a příjemnou podívanou, jenom s tím rozdílem, že režisér místo ironie, hořkosti, nadhledu, (nepřeháněného) dojímání a bilancování přišel s kouzlem v podobě obrovské dávky přirozenosti. Člověk se tak na ty 2 dívá, po chvíli se musí začít usmívat, a to mu vydrží vlastně až do konce filmu, který režisér dokázal vkusně ukočírovat. Nápad s 2 pohledy na stejnou věc se tady určitě vyplatil a i výběr hlavních protagonistů se vcelku vydařil (i když Callan McAuliffe mi tolik k srdci nepřirostl). Potěšila také dobová hudba, a přestože mě film nedostal tolik, jak bych si sám přál, poctivé 4* si tahle neobyčejně milá věc zaslouží (i když pořád tak nějak nechápu, že právě tenhle režisér natočil i Misery nechce zemřít, tomu se alespoň říká žánrová obměna). (25.05.2013)

Super. Každý, úplně každý z nás si něco podobného sám zažil. Sledování tohoto filmu musí zákonitě evokovat ohromnou myriádu nejrůznějších pocitů, díky kterým je pak samotný divácký zážitek úchvatným dobrodružstvím. Romantických příběhů tu je kopa, ale ne tolik jich vypráví o malé holce a klukovi... Takže alou pozapínat televizory, vyladit stereo a nechat se dobrovolně unést všedně výjimečným příběhem pro každého. Jistě, že je to dost prvoplánovité (spoustě lidí prostě "umělé" slzy vadí), ale tenhle snímek je prostě tak nádherný, že je pomalu euforií samotnou. Nejkrásnější závěrečná scéna za velmi dlouhou dobu. (16.01.2011)

Navodilo to ve mě dojem sobotního dopoledne, protože v tu dobu takové filmy v TV dávají. Už mi chybělo jen kakao. On ten film sám o sobě byl sladký dost. Marně jsem doufala, že to neskončí tak jako x podobných filmů. A tak si teda budu představovat, že jim to vydrželo max. rok, pak Bryce zjistil, že ho Juli jaksi fyzicky nepřitahuje. Že ho nepřitahovaly vlastně nikdy ženy (důkaz ve filmu) a že by byl nejradši s Garrettem (někde za tělocvičnou). Bryce bude chvilku na převýchově v blázinci, pak se napraví, vezme si nějakou husičku od vedle. Juli to vezme všechno statečně a odjede meditovat do Indie, pod strom bódhi. Bryce se nakonec oběsí na tom stromu, co jsme viděli ve filmu v závěru, že. :o) (09.02.2011)

Nádhera. Občas se objeví nenápadný film, od kterého člověk nic nečeká a on se z něj vyklube klenot, který ho spolehlivě dostane do kolen svou dokonalostí a podmanivou krásou. Tak jako Flipped. Laskavý, křehký, úsměvný i dojemný příběh, plný úchvatně kouzelných momentů, nenápadně moudrých myšlenek, ale také drobných vtípků a skvěle vystavěných dialogů. Vtáhne svou místy až magickou atmosférou, pobaví zábavným dvojím pohledem na tutéž situaci, okouzlí výtečně napsanými i zahranými postavami. (22.01.2012)

Vše, co zde bylo napsáno, je pravda. Tohle je opravdu pohodový snímek, který je, dalo by se říct, unikátní, protože to, co se stane, vidíme dvakrát (z pohledu dívky a kluka). Někdy jsou ty pohledy na stejnou událost totožné ("Mám ho ráda.", "Mám ji rád.") někdy odlišné ("Přesvědčila jsem se, že ho už nemám ráda.", "Potvrdil jsem si, že ji miluju.") a tohle se mi strašně líbilo. Jinak tento snímek jsem si sehnal hlavně kvůli faktu, že to někdo přirovnal ke snímku Stand by Me. A ano, oba filmy natočil stejný režisér, odehrávají se v podobné době a jsou o pohledu na svět očima dětí/dospívajících. Nicméně Stand by Me se mi líbilo o něco více, proto nemůžu tomuto snímku dát tak vysoké hodnocení. Ale pořád si myslím, že tenhle film (hlavně ke konci) své kouzlo má a právě kvůli němu si jej určitě někdy zopakuju. 80 %. (12.06.2011)