Ginger a Fred

Ja viem, že Fellini nám chce niečo dôležitého povedať o úpadku pôvodnej zábavnej televíznej tvorby. Ale Ginger a Fred je pre nás, ľudí žijúcich v rozbehnutom 21. storočí, zaujímavý predovšetkým neuveriteľne šialeným zákulisím talianskej komerčnej televízie. Bláznivé kostýmy ďaleko za hranicou vkusu sú tým, čo by dokázalo udržať aj dnešného 15 ročného adolescenta neveriacky pozerať dve hodiny bez prestávky na hd plazmu. Neiinšpirovali sa v tejto móde tvorcovia Hunger games? (28.05.2012)

Čas a s ním i roky neúnosně běží, s nimi se pomalu vytrácí i skutečné hodnoty. Zestárlý pár varietních tanečníků se přesto objeví na podiu, stihnou zavzpomínat na staré dobré časy a zároveň představit italského tvůrce Federica Felliniho zase v trochu jiném světle. Ve finále ale nic, co by nějak zásadně posílilo můj vztah ke kinematografii.. (25.07.2012)

Edecco a voi...., je tentoraz špeciálnou vianočnou reláciou, uvádzajúcou pod patronátom talianskej televízie, účinkujúcich, ktorí imitujú "slávne osobnosti", medzi ktorými sa taktiež zrovna nachádzajú i Amelia Bonettová a Pippo Botticella, napodobňujúci naprosto legendárny, tanečný tandem v podobe Ginger Rogersovej & Freda Astaira, z čoho následne vznikol i názov tohto felliniovského projektu s titulom Ginger e Fred, situovaného do roku môjho narodenia. • Talianskymi obmenami na tento vskutku známy, hollywoodsky párik z 30. rokov, sú tentokrát Giulietta Masinová a Marcello Ma(e)stroianni, ktorí síce podali dosť zaujímavé, herecké prejavy, no oproti množstvu ďalších vystupujúcich, sa mi tak trochu predsa zdalo, že boli mierne odsunutými len na vedľajšiu koľaj, a tak „niekedy menej znamená viac”, čím mám práve teraz na mysli najmä to, že namiesto mnohých „štatistov”, objavujúcich sa pred kamerami v podaní dvoch hlavných kameramanov Tonina Delli Colliho a Ennioa Guarnieriho, sa mal FEDERICO Fellini, predovšetkým najviac zamerať iba na Giuliettu, ktorá mimochodom ešte „vrtieť bokmi” vôbec nezabudla, aj keď samozrejme to už dávno nie je to, čo to bolo v mojich obľúbených Cabiriiných nociach, spred takmer 30 rokov, pánečku, tak na to spomínam neustále, a automaticky tiež i na Marcella, ktorému stále nechýbala potrebná charizma, tak vtedy by som snímke určite udelil o minimálne jeden stupeň vyššiu známku! • I napriek určitým výhradám, sa to vidieť oplatí, keďže každý, nový film s Mastroiannim, je pre mňa zakaždým veľká UDALOSŤ, i keď nie vždy je hotový výsledok podľa mojich predstáv. (06.08.2023)

Že Fellini není moje krevní skupina, opakuju poměrně často. Teď ale půjdu do sebe a už to říkat nebudu (ono těch filmů, které bych chtěl vidět, je tolik, že může jednoho Itala s klidem vynechat). Je to mimochodem můj teprve 4. film od mistra. Obrovské panoptikum, Babylon, blázinec, a nuda, nuda, dvouhodinová nuda. Kdyby se nestavělo na dvou důchodcích, a jejich postavy byly jen použity pro stavbu příběhu kolem televize, asi by mělo jinej drajv. Jako kritiku, nebo reflexi, nebo prostě pohled do zákulisí televarieté by to mohlo být fajn. Tohle je unylé, smutné, polotrapné, a ani 80 dabérů, které Olga Walló ke spolupráci přizvala, to nezachrání. (22.01.2017)

Režisérů, kteří mají co říci ale neví jak je hodně, rutinérů, kteří sice nemají co říci, ale zato to umí profesionálně natočit také, mistrů, kteří ví co chtějí sdělit a umí to i profesionálně podat je jenom pár a Fellini je nepochybně jedním z nich... Ginger a Fred to dokazuje naprosto přesvědčivě, počínaje skvěle vybranými herci, přes dokonale promyšlený a vybroušený scénář až po práci s atmosférou, hudbou, ruchy... Skutečně zde nenacházím jediné hluché místečko, nic nadbytečného, žádnou vatu či oslí můstek. Také je tu dobře vidět, že základem filmového řemesla je hluboké a přesvědčivé psychologické prokreslení jednotlivých postav. Všechno ostatní je až na druhém místě... Mnohovrstevnatý, křehký příběh dvou stárnoucích lidí je stejně hluboký, živý a přesvědčivý jako pitoreskní, sarkastický, drobnokresebný popis pitomé televizní zábavy. Film přitom netrpí mnohomluvností, či rozpolceností. Naopak, zmíněné dvě základní složky se skvěle doplňují. Komično se potkává s poetičností, nadsázka s pravdou a sarkasmus s hlubokým porozuměním aniž by jedna snižovala účinnost té druhé... Filmový skvost... (08.10.2006)