Režie:
Jo BaierScénář:
Jo BaierKamera:
Gunnar FussHudba:
Enjott SchneiderHrají:
Nadja Uhl, Aaron Altaras, Hannelore Elsner, Dagmar Manzel, Maria Simon, Katharina Thalbach, Richy Müller, Axel Prahl, Merab Ninidze, Steffi Kühnert (více)Obsahy(1)
Berlín, 1943. Po manželově smrti se židovské ženě Anně Degenové a jejímu desetiletému synovi Michaelovi podaří uniknout transportu. Nečeká je však nic radostného. Oba se musejí dva roky schovávat u různých lidí, někdy takřka nacistům pod nosem. Michael se jednu dobu dokonce vydává za člena Hitlerjugend. On a jeho matka zažijí řadu dramatických situací, ve kterých jde o život nejen jim, ale i těm, kteří jim pomáhají. A jak se ukáže, ani po příjezdu ruských vojáků ještě nemusí být vyhráno... Německé drama režiséra Jo Baiera, které vypráví o válečných událostech z podobného úhlu pohledu jako Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat, vzniklo podle skutečných událostí. Ty zachytil v autobiografické vzpomínkové knize herec Michael Degen (známý mj. ze sérií Donna Leon, Místo činu nebo Siska). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Film je natočen podle vzpomínek Michaela Degena, který je jednou z hlavních postav příběhu z druhé světové války. Němci se porýpali ve své vlastní minulosti a pokusili se natočit snímek plný vášní a emocí, ale bohužel všchno vyšlo nějak naprázdno. Příběh byl moc rychlý, vůbec nevypadalo, že se odehrál v průběhu dvou let. Název vyznívá trochu alibisticky, nicméně, má pravdu. Ne všichni byli vrazi a ne všichni byli špatní ()
Silný příběh podobně jako ve filmu Ukrývané děti nestačí. Zážitek hatí průměrný scénář. Srovnatelné s Anglickými jahodami, do mrazení jako při německých filmech Poslední dny Sophie Schollové a Studené léto hodně chybí. Sled útěků hlavních hrdinů a seznamování s postavičkami, které jim pomáhají ukrývat se. Postavičky s načrtnutým, ale neprokresleným charakterem. ()
Celkem slušně odvedená práce, která mě nijak neurazila, ale ani nenadchla. Navíc se mi nějak nechce věřit tomu, že pokud někdo, jehož původ nebyl právě árijský, nechtěl do transportu, tak mu stačilo odpárat hvězdu a mít trošičku kliku. pokud to tak bylo, tak by to snad chtělo dát za pravdu popíračům holocaustu. ()
Nejsem tak dobrým znalcem historie, jako jiní zde a proto budu hodnotit hlavně film. A ten byl skvěle natočen a nikdo mi to nevymluví. Nebylo tam spoustu zbytečně emocionálně vypjatých scén a film se vyhýbal pro tuto tématiku, častým klišé. Snímek byl pro mně syrovým náhledem na tuto nešťastnou dobu a matce i synovi, jsem opravdu přál, aby přežili ()
Ač podle skutečných událostí, film vyznívá značně uměle a přikrášleně a jako takový nedrží vůbec pohromadě. Místy si tak musí vypomáhat prostředky prvoplánově podbízivými. Ono je to těžké, když z celého filmu (jako konceptu) není cítit nic z hrůz, které hlavní hrdinové prožívají, a najednou je nám tento pocit vnucován prostřednictvím násilné scény. Celkově ucházející řemeslná práce pana filmaře, ale toto téma by si určitě zasloužilo více tvůrčího citu. ()
Galerie (13)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Film je natočen podle skutečnosti. (M.B)
Reklama