Režie:
Stanislav PárnickýKamera:
Laco KrausHudba:
Ivan KašlíkHrají:
Jiří Bartoška, Magda Vášáryová, Zdena Studenková, Pavol Mikulík, Pavel Nový, Eva Jakoubková, Matej Matejka, Martin Hrebeň, Ivo Gogál, Emil Horváth ml. (více)Obsahy(1)
Prošedivělý muž prochází krajinou, v níž kdysi dávno žil. Zasní se a vzpomíná na dětství, na první léto po válce. Pro každého je dětství dobou objevování, dobou, kdy se i obyčejná příhoda dokáže v dětských očích proměnit v úžasné dobrodružství. To samé zažíval i pětiletý Ján Jurkovič (P. Zeman) za onoho velmi parného léta. Na své pouti vzpomíná na otce (J. Bartoška), celníka na nové slovensko-maďarské hranici, a matku (M. Vášáryová). Otec v té době zakročoval proti bandě pašeráků vedených Jozefem Kováčem (P. Nový) a často se s ním pouštěl do ostrých střetů. Vybavuje si i své kamarády a své dva dospělé vzory: pomateného starce Mandarína (I. Finci), o jehož minulosti nikdo nic nevěděl, a na chlapa jako horu, bývalého námořníka Bodnára (G. Koncz). Vytanuly mu i vzpomínky na holuba Džina, který měl být kouzelný, a kterého brával všude sebou. Dětství Jána bylo na jednu stranu plné krás a dobrodružství, ale jak už to bývá, také plné smutku… (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Nejak sa pozabudlo na detailnejšie vykreslenie postavy Magdy Vášáryovej. Je smutné, že jediná žena, ktorá tu nepôsobí ako kurva, zohráva len úlohu kuchynského robota bez osobnosti. Ale poetika detskej duše podarená. Vidno, že autor nezabúda, odkiaľ pochádza, aj keď ide o miesto, ktoré nestálo za veľa. ()
Pekne natocene, kamera umi vyuzit krasy exterieru. Namet uplne spatny neni, ale ten pribeh neni podany nejlepe. Jasne, je to z detskeho pohledu. Ale napriklad Vlacilovemu Pasackovi z doliny, nebo Zlatym uhorum od Kachyni je ten detsky pohled poetictejsi a myslim, ze i srozumitelnejsi. Nakonec jen prumer. ()
Normalizacne filmy 80. rokov v byvalej federacii len dodychavali, a ak sa tocilo, tocili sa len dychavicne trilogie typu Slunce Seno. Tento film dokonca je pre mna este o triedu nizsie nez spominana Troskova trilogia. Realita Ceskoslovenska /presnejsie Juzneho Slovenska/ okolo roku 1946 je fajn - a to je asi vsetko. Nic sa dohromady nedeje, herecke vykony mizerne, dialogy mizerne, dejova linia : to je skor vakuum a sci fi nez realita. Takze len taky normalizacny nic nehovoriaci vyplach za 5 % ()
Toporné dialógy (večný problém autora hovoriť v prvom rade obrazom). Zasnené svietenie okato okopírované od Jakubiska. Do filmu sa vôbec nepodarilo preniesť atmosféru ani formálnu organizáciu predlohy. Ballekov román síce nie je prvá liga, ale považujem ho za jednu z najlepších próz v slovenskej literatúre. Jeho adaptácia by si zaslúžila úplne iný prístup. ()
Skvelí herci v menej skvelom snímku. Teda vôbec nie skvelom, skôr divne lyrickom, poetickom, a to všetko na úkor epickosti, nejakého hlbšieho deja. Keby bol film o životopise akéhokoľvek z fenomenálnych hercov tohto snímku, tak by bol určite zaujímavejčí. Hoci v prípade Studenkovej by sa musel premenovať na Veľká pošva. ()
Galerie (7)
Photo © Slovenský filmový ústav
Reklama