Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka).
V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

Radko 

všechny recenze uživatele

Antické road movie. Roztrieštené fragmenty putovania dvoch bisexuálnych mladíkov (a sem-tam aj ich mladučkého súložníka), sa s pomocou odpudivých a zároveň uchvacujúcich výjavov, skladajú do jednoliatej cesty, ukazujúcej šírku pohnutí ľudskej duše. Inšpirovaný fragmentami prvého románu v dejinách ľudstva, doplneného neznámym renesančným autorom (teda akousi pokútne skompletovanou verziou nedochovaného Petroniusovho originálu), prináša Fellini (popri Brassovom Caligulovi), výtvarne najúchvatnejší obraz antického Ríma, so starostlivo zrekonštruovanou kakofonickou antickou hudbou a hovorovou latinčinou. Vizuálne obžerstvo tvárí, prostredí i architektúry. Zhýralé obecenstvo s tvarohovitými, vyžranými tvárami pod hrubou maskou líčidiel nacápaných na tukových vankúšoch neukazuje žiadne ozajstné pohnutie. Len hurónsky rehot nad všetkým, čo má akýkoľvek nádych šokantnosti je odpoveďou na nevyslovené otázky. Žiadne dráždidlo nie je dostatočne dráždivé, žiadna lahôdka dostatočne dekadentná (k vrcholom patria scény vyvrhovania upečeného prasaťa, verejnej súlože, či pojedania nebožtíka). ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Mám takovou teorii (ale fakt je to jen teorie, ruku do ohně za to nedám), že Fellini chtěl Satyriconem v dekadentním stylu varovat před lidskou zvráceností a ukázat, kam by mohla taková skoro-anarchistická společnost, ve které je dovoleno skoro vše, vést (hlavně co se sexu týče, protože v tom filmu to všichni dělají se všema, kluci s holkama, kluci s klukama, holky s holkama, starci s dětmi, lidi se zvířaty...). Tím pádem by to mohlo působit i nadčasově. Ale skutečně si nejsem jistý, jestli nešlo jen o experiment, protože to tak i vypadá. Po vizuální stránce si s tím Fellini skutečně vyhrál a i když se mi zrovna nedívalo dobře na ty homoscény, i tak celý ten film něco do sebe má. A pokud má tu myšlenku, kterou jsem v tom viděl já, tak o to líp a mnoho scén pak není samoúčelných. Líbila se mi i hudba a herecké výkony. Akorát se ten film s přibývající stopáží stále víc a víc vleče, jelikož skoro odnikud nikam nejde. On ale taky natočit film podle knihy, z níž se dost nedochovalo nebo se to blbě překládá, to snad ani pořádně nejde. Stejně se ale jedná o nejdivnější Felliniho film, protože se vizuálem a tématem nepodobá čemukoli z jeho tvorby, spíš to vypadá jako něco od Jodorowského. Ale ne, překvapivě za tím vším stojí Fellini... Rozhodně to nepatří mezi jeho nejlepší filmy a ani to není žádný nedoceněný klenot, ale i tak to není špatný film. Jen jedno jeho zhlédnutí stačí. Když si budu stát za svým výkladem (jakože stojím), tak je to na lepší 3*. ()

Reklama

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Federico Fellini bezesporu patřil mezi nejvýznamnější světové režiséry a jeho odkaz se stal nesmrtelným. Satyricon bývá označován za jedno ze základních kinematografických děl, které by měl filmový fanoušek shlédnout. Budiž, shlédl jsem. A buď ještě nejsem dostatečně vzdělán anebo je Satyricon vážně nudný epos... ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Rozkoš a orgie akoby zakomponované v dekameronovskom koncepte antického rozkladu hodnôt, ktorý Fellinimu slúži ako možnosť prezentovať svoj vizuálny potenciál. Bohužiaľ, za týmto cieľovým ohniskom záujmu, a inak fakt, bravúrne dobre zhosteným impulzom tkvie veľmi ladná konceptuálna prázdnota. Fellini svoj myšlienkový kolorit nedokáže rozporcovať na dielčie časti. Respektíve, iba v jednotlivostiach, ktoré sa mu opulentne hodia do mozaiky sekvenčného rámca, kde môže rozvíjať perveznosť a stratu cností v surových, v umelecky vyobrazených líniách. Naratív je nezáživný, zdĺhavý a donúti k strate zainteresovanosti diváka. Filozofický presah je málo rozvinutý a k málo originálnym tendenciám vyúsťuje. Je to možno svieža dekadentná freska s voľným naratívom, avšak, veľmi uzavretá v autorovej sebaprezentácii a estetike. ()

Skejpr

všechny recenze uživatele

No... tohle je oběktivně první film, který sem nedokoukal. Jednotlivé episodky bez jakéhokoliv tempa jsou prostě ubíjející. Občas probleskne zajímavý a originální nápad ( Když v Divadle useknou otrokovi ruku, načež diváci odchází se slovy "Zahrál to výborně") V těchto chvílích se projeví pravděpodobná myšlenka celého filmu, totiž že Řím jako takový nebyla ani tak vyspělá civilizace ale spíše politováníhodná parodie čehosi, čemu by se mělo říkat "vyspělá kultura". Občas působí velice zajímavě také bejmenné postavy v pravém, či levém rohu, nejblíže ke kameře, které sedí mimo dění a dívají se do kamery. Taktéž depresivní kulisy jsou velmi originální, nicméně vzhldem k faktu, že jsem film v půlce vypnul, nemohu jako takový hvězdičkově hodnotit. ()

Galerie (83)

Zajímavosti (8)

  • Společnost United Artists zaplatila přes milión dolarů za distribuční práva k filmu Satyricon (1968) Gian Luigiho Polidora, aby ho až do uvedení Felliniho filmu udržela “pod pokličkou“. (džanik)
  • Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)
  • Na otázku, proč obě hlavní role hrají cizinci a ne Italové, Federico Fellini odpověděl: "Protože v Itálii nemáme žádné homosexuály.“ (džanik)

Reklama

Reklama