Star Trek: Do temnoty

Grandiózní zklamání od J.J. Abramse poprvé. Efektní pozlátko, na které se sice hezky kouká, ale jinak mi nepřineslo potěšení takřka v ničem. Příběh je odvyprávěn neuvěřitelně ledabyle, v podstatě nechápu, o co ve filmu vlastně přesně šlo. Líbivosti a vysokému tempu je podřízeno vše - než se stav nastolený jedním zvratem stačí pořádně ustálit, aby jej divák pochopil, přijde další zvrat - a vše je zase jinak, aniž by film samotný poskytoval možnost pochopení oněch změn, neboť dějově se nikdy nedostaneme příliš do hloubky. Zásadní rozhodnutí, na která by bylo potřeba několika hodin či dnů rozvažování, se zde činí během několika mikrosekund. Prostě šup sem, šup tam, nám už je to všechno jedno. Na té nejzákladní úrovni od scény ke scéně to jakž takž funguje (krátkodobé cíle postav jsme schopni sledovat), ale kdo se vlastně o co přesně snažil dlouhodobě teď absolutně nejsem schopen dát dohromady a mám podezření, že to prostě nedává smysl. Ani trochu. Fakt, že se ve filmu mluví zásadně jen v tupých frázích, také zrovna nepomáhá. Mírně jsem vůči druhému Star Treku (první díl se mi přitom velmi líbil) pookřál v závěru, kdy se mu na chvíli podařilo vydolovat ze mne jisté emoce. Trvalo ale asi jen pět sekund, než jsem si uvědomil, že se vlastně nic nestalo, a přesně jsem odhadl, jakou další berličku film použije, aby se dostal k nekonfliktnímu cíli. Celkově jsem tedy poměrně silně roztrpčen. Film, v němž extrémně charismatického záporáka hraje extrémně charismatickým způsobem extrémně charismatický herec, ale při pohledu zpět si uvědomíte, že o něm vlastně nic nevíte a že si z jeho výstupu na plátně pamatujete jen pár psychopatických grimas, si vyšší hodnocení nezaslouží. (06.06.2013)

Můj nejvýraznější dojem z druhého "nového" Star Treku je ten, že si pro příště budu kvůli lens flarům na Abramsovy filmy snižovat jas obrazovky na polovinu:P Ale to je jen taková drobná technická. Jinak naopak platí, že nám Star Trek (krom výtečně vypointované úvodní scény) potemněl, a rozhodně mu to neuškodilo. Bohužel ale Abrams zase neukočíroval své tvůrčí ego (zvící jeho jméno nesoucího hlavního bitevního tanku), a do jednoho filmu nasadil jednak Khana Nooniena Singha, a jednak Robocopa:) Špatné je, že víc než dvě hodiny jsou v tomhle případě i přes účast řečených bijců tak nějak moc, a v poslední třetině filmu už nezbývá, než se uchylovat k největším klišé, oddalujícím rozhodující úder, a - u Abramse ovšem nijak nepřekvapivě - ignorování elementární soudržnosti vlastního výtvoru. Jak to upřesnit... Khan je na jednu stranu schopen pálit jednoruč od boku z těžkého laserového gatlingu (nebo co to bylo) a skákat na třicet metrů, ale když ho pak někdo vyzve na souboj hezky mano a mano, tak mu kupodivu první ranou neprošije lebeň skrz naskrz, ani mu nevykopne hrudní koš skrz záda, ale místo toho hopkáním po CGI samohybných kontejnerech a dalších vzdušných plavidlech při průběžném otloukání s nezdolnými flotilovými pronásledovateli zavraždí jinak dost sympatický film. Ale ruku na srdce, kvůli zhruba první polovině filmu, jejímž nejsilnějším bodem je Bruce Greenwood, bych se byl ochoten podívat klidně i víckrát. Takže to asi nechám na smířlivých 70%. (24.05.2016)

J.J. Abrams je mimozemštan, kterého nám sem poslali z budoucnosti, aby smrtelníkům ukázal, jak vyrobit dokonalý blockbuster. Při té příležitosti mu vpravili do žil hravost a dětskou duši Stevena Spielberga a smysl pro destruktivní spektákl Michaela Baye, ale ponechali mu dost osobitosti, aby přidal něco svého. Možná proto je každá drobná postava propracovaná k dokonalosti, proto mezi lehkovážnými hláškami problikávají odkazy na americkou zahraniční politiku, střet civilizací a problém terorismu ve světě, kdy nepřítel může udeřit kdekoli. Snad proto je špičkování mezi inertním Vulkáncem Spockem a horkokrevným kapitánem Kirkem zábavné i symbolické, i když všichni víme, že rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo... Celý startrekovský systém zvratů a charakterů dává přesný smysl a přináší spoustu humoru a vizuálních parádiček. To něco navíc je brilantní Benedict Cumberbatch v roli Johna Harrisona, záporák bondovského kalibru. Jeho postava nabízí několik interpretací a celou Federaci a její snažení relativizuje, protože ačkoli je "pro většinu lidí zabiják, pro někoho může být bojovníkem za svobodu". Cesta vesmírem pro Abramse nekončí. Hvězdné toulky zanedlouho nahradí Hvězdné války. A já se nemůžu dočkat: když mne Abrams ve dvou dílech konvertoval ke klanu trekkies, je pravděpodobné, že v dalším sčítání lidu uvedu jako vyznání víru v řád rytíře Jedi. 90% (12.06.2013)

Tak tenhle warp jednoduše ohnul čas a konformačně překlopil prostor, aby mě mohl vrátil o mnoho let zpět do dob, kdy jsem jako kluk stavěl z tisíců kousků lega vesmírné koráby a prolétával jimi skrz nohy jídelního stolu. Vynikající efekty, skvělí herci, nutno poznamenat, že film měl božího záporáka (scény s ním spojené jsou v podstatě vrcholy filmu). Nadšení a po dlouhé době plnohodnotná návštěva kina. Abramsovi prostě sci-fi sedí, hodně, hodně se těším na nové Star Wars! 190 miliönů dolarů(rozpočet)/447 miliönů dolarů(výdělek celosvětově) (21.06.2013)

Dvě hodiny jsem koukal s očima dokořán, jakoby mi bylo zase patnáct. A stejně k tomu mám dvě zásadní výtky. Abrams obtáhnul koncept prvního dílu bez výraznější inovace (ten timing akčních scén sedí v rámci stopáže víceméně jedna ku jedné) a hlavně téměř nepracuje se záporákem (a že mu Cumberbatch nahrál jako málokdo). Teprve až na podruhé se rozhodnu, jestli to bylo všechno schválně a jde pořád především o tu palbu hlášek, dokonalých postav a „absolutních“ momentů, jako je třeba pád z vesmíru, nebo už je J. J. myšlenkami na druhé straně galaxie. (11.06.2013)