Star Trek: Do temnoty

Je to mierne nadpriemerný sci-fi film, ktorý je pokračovaním obstojnej jednotky. Má pomerne dobrý príbeh o posádke lode Enterprise na čele so schopným, ale rebelantským kapitánom, ktorý je po poslednej misii odvolaný, ale keď sa mimoriadne schopný terorista začne z neznámych dôvodov mstiť na celej flotile, získa svoju loď späť, aby ho dostal. Lenže musí nielen čeliť veľmi inteligentnému a nebezpečnému protivníkovi, ale postupne odkrýva aj celú pravdu. Spracovanie nie je zlé, ale ani ma nijak zvlášť neoslovilo. Čiastočným prekvapením je v rámci typu filmu pomerne nezvyklá zápletka, predsa len dej o čelení väčšinu času jednému protivníkovi, snahe jeho vypátraní a podobne sa skôr vyskytuje v úplne iných žánroch, ale s týmto nemám problém, skôr ma to len zaujalo svojou netypickosťou. Oceňujem, že film aj napriek môjmu subjektívnemu pocitu, že sa tu väčšinu času vlastne ani nič nedeje prejde až prekvapivo rýchlo, takže ani na okamih to nenudí, rovnako musím pochváliť, že úroveň infantilnosti sa podarilo udržať na dostatočne nízkej úrovni, aby mi to neprekážalo, len jednoducho si ma to celkovo moc nezískalo. Nenájde sa tu jediná situácia, ktorá by ma výraznejšie zaujala, rovnako mi bolo po celý čas úplne jedno, ako sa to skončí, ale aspoň sa na to dá bez problémov pozerať. Akcie je tu pomerne dosť, ale je iba priemerná. Je síce dobre natočená a samozrejme aj slušne veľkolepá, ale chýba jej silnejší náboj alebo aspoň viac nápadov, prípadne momentov, ktoré by stáli za pozornosť. No zase musím spomenúť, že tento typ akcie ma väčšinou necháva ľahostajným, takže ma to ani až tak moc neprekvapuje, ale zase záverečná havária alebo let v skafandroch aspoň trochu vynikajú. Herecké obsadenie na mňa pôsobí dosť zvláštne. Síce je plné známych a celkom dobrých hercov, ale väčšina ma v týchto úlohách vôbec nezaujala. Celá posádka lode Enterprise s výnimkou postavy Spocka, ktorý to aspoň trochu zachraňuje nestojí za nič a tak skvelý Benedict Cumberbatch ako hlavný záporák si všetky svoje scény berie pre seba, či už charizmou, konaním, ale aj charakterom svojej postavy, je bezpochyby hlavným kladom tohto filmu a celý čas som mu musel fandiť, lebo na kladnej strane nemá adekvátneho protivníka v žiadnom ohľade. Réžia a technická stránka svojmu žánru hanbu nerobia, vizuálna stránka nie je zlá a ani to prevedenie nepôsobí tak infantilne, ako je to často zvykom, ale aj tak si myslím, že sa to dalo podať aj lepšie, hlavne emócie vôbec nefungujú. Nepatrím medzi fanúšikov tohto typu filmov, ale keďže ma jednotka neurazila a navyše je tu môj obľúbenec Benedict Cumberbatch, tak som skúsil aj toto pokračovanie a určite nie som sklamaný. Nenudil som sa a ani ma to ničím neurazilo, takže obstojná oddychovka, ale len na jedno pozretie. 59% (23.08.2013)

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10) (26.09.2013)

Bez mučení se přiznávám, že jsem Do temnoty vpadla teprve dnes a už konečně chápu všechnu tu hysterii okolo Beníka. Ten jeho bestiální výraz padoucha, ty jeho oči podlité nejen zákeřností ale i krví. Ta umělá slza, jenž dokázal z oka svého vypudit ... asi jsem se zamilovala ... I když váhám. Přece jen jsem trochu víc na ty špičaté uši. Bombaaa prostě! Jsem v jednom velkém nadšení. Celá jsem prostoupena nepřetržitou akcí a napětím a ještě k tomu přes slzy nevidím a břicho mě bolí a nemůžu se přestat pořád smát, bo jsem si přečetla komentář od verbala! (10.08.2016)

Můj nejvýraznější dojem z druhého "nového" Star Treku je ten, že si pro příště budu kvůli lens flarům na Abramsovy filmy snižovat jas obrazovky na polovinu:P Ale to je jen taková drobná technická. Jinak naopak platí, že nám Star Trek (krom výtečně vypointované úvodní scény) potemněl, a rozhodně mu to neuškodilo. Bohužel ale Abrams zase neukočíroval své tvůrčí ego (zvící jeho jméno nesoucího hlavního bitevního tanku), a do jednoho filmu nasadil jednak Khana Nooniena Singha, a jednak Robocopa:) Špatné je, že víc než dvě hodiny jsou v tomhle případě i přes účast řečených bijců tak nějak moc, a v poslední třetině filmu už nezbývá, než se uchylovat k největším klišé, oddalujícím rozhodující úder, a - u Abramse ovšem nijak nepřekvapivě - ignorování elementární soudržnosti vlastního výtvoru. Jak to upřesnit... Khan je na jednu stranu schopen pálit jednoruč od boku z těžkého laserového gatlingu (nebo co to bylo) a skákat na třicet metrů, ale když ho pak někdo vyzve na souboj hezky mano a mano, tak mu kupodivu první ranou neprošije lebeň skrz naskrz, ani mu nevykopne hrudní koš skrz záda, ale místo toho hopkáním po CGI samohybných kontejnerech a dalších vzdušných plavidlech při průběžném otloukání s nezdolnými flotilovými pronásledovateli zavraždí jinak dost sympatický film. Ale ruku na srdce, kvůli zhruba první polovině filmu, jejímž nejsilnějším bodem je Bruce Greenwood, bych se byl ochoten podívat klidně i víckrát. Takže to asi nechám na smířlivých 70%. (24.05.2016)

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)