Zoufalci

Nezaujal mě příběh, ale vykreslení jednotlivých postav už ano. Hádání se manželů v autě po cestě na dálnici, nebo bouračka dodávkou jsou povedené scény, jiné zas byly horší. Tento příběh třicátníků je prostě místy realita, místy mě to zas nebavilo. Herecké výkony se mi líbily, akorát jim občas ublížil scénář s přiblblými dialogy. (20.06.2011)

Překvapivě výborná sonda do života současných třicátníků, která je pravdivá, trefná a vtipná přesně tam, kde má být a to se v českém prostředí mnoho nevidí. Nedoceněný film? Teprve neobjevený. "Já jsem si to vzal, protože jsem si prostě říkal, tak asi u něj budu spát, bydlí v centru, já pak co, na ten Čerňák už nic nejede. Tak jsem si prostě vzal to tričko na spaní a kartáček na zuby pro všechny případy, jsem nevěděl, že to bude takovej trapas." (28.06.2011)

Zajímavej film, velmi podobnej snímku Děti noci (2008). K tom se dostanu ještě pozdějc. K filmu mam dost poznámek... Prostě je to film o šesti lidech z Jablonce, kteří se z různejch důvodů přestěhovali do Prahy. Nutno poznamenat, že ne všichni maj stejně prostoru, jedna postava je tam zcela navíc například. Humorné chvíle jsou fajn a hlavně ve všech těch šílenejch scénách jsou to opravdové momenty oddechu. Bylo by fajn, kdyby takovej byl celej film. Prostě pořád si kladu otázku, proč na ten film koukat. Snad jen abychom se přesvědčili, že na tom nejsme tak špatně, protože anti-hrdinové filmu jsou na tom ještě hůř? Komu ho doporučit? Snad jen těm třicátníkům no... Ten námět sám o sobě je dost zajímavej, lidi, který věděli, že po maturitě půjdou na vysokou, ale pak se ztratili a nevěděj, co si počít se životem..no je to zajímavý a už jen proto, by si to zasloužilo lepší příběh. "Příběh" totiž končí pesimisticky a vyznívá dost do ztracena. Anti-hrdinové filmu navíc dokonale dostojej názvu filmu, protože se nepoučí ze svých chyb, opravdoví Zoufalci. No a k těm Dětem noci. Tohle skoro vyznívá jako pokračování. Děti noci nevěděli, co se sebou, ale závěr vyzníval spíše optimisticky: záchranu lze hledat ve vztahu, v přátelství. Zoufalci působí jako pokračování po deseti letech, kdy se anti-hrdinům rozpadají jejich dlouholeté vztahy a manželství a ukazuje se, že právě tyto nepovedené vztahy jsou příčinou nespokojenosti. Proto také jeden z nejsympatičtějších Zoufalců, homosexuál Tonda, nic takového neprožívá, protože žádnej vztah s nikým neudržuje. (18.11.2009)

Bezcieľny pohyb po svete a krajine - nájsť: seba, zážitky, známych, vzťahy. Užiť si, nadrbať sa, zašukať si, triezvieť. Často v cudzích prostrediach, s neznámymi ľuďmi. Zamilovať sa a zistiť vzájomnú neznesiteľnosť. Ach jaj - nebola to blízkosť záujmov, rozhovorov, koníčkov a vzdelania, pochopenia, ale len chémia tiel: na chvíľu. Študovať a milovať: večne, bez ohľadu na skutočnosť, že frajerku Vám obrába ktosi iný a skúšky nejdú. A nejdú. Potom taký pocit furt. ("A vono to nejde: nejde to ráno, nejde to večer, nejde to v poledne." Petr Váša) Vyštudovať čosi a robiť niečo iné. Tajiť svoje sexuálne preferencie (akékoľvek). Nudiť sa vo vysnenom meste (akomkoľvek). Stretávať sa, pokúsiť sa z frustrácie životom urobiť +. Plus statok. Najlepšie na vidieku. Pospolu. V komunite. Ale: drzá votrelkyňa ako frajerka jedného z partie nezapadá. Hádky. Nie každý má na to byť squatterom. Niekedy zláka presne to isté, čo túžime opustiť. Lebo tradícia nepustí. Výstižné, trefné. Vzhľadom na formu nevadila ani vykonštruovanosť deja a typová zaraditeľnosť postáv. Naopak, s radosťou užité, nažité. (25.07.2013)

Sledovať osudy niekoľkých znudených, neúspešných tridsiatnikov žijúcich v Prahe nebolo pre mňa nijak zaujímavé. Aj keď tiež patrím ku tejto generácii, svoj život žijem úplne inak. S hrdinami filmu "Zúfalci" nemám toho veľa spoločného a asi aj preto na mňa tento titul nijak zvlášť nezapôsobil. Téma bola nudná, scenár plytký, herci nedobrí a mladá režisérka Jitka Rudolfová tiež ešte potrebuje nabrať hodne skúsenosti. ** (09.10.2010)