Zátoka

Plně souhlasím s názorem, že pokud jíme (třeba i v nepatrném množství za rok), ryby, drůběž, nebo cokoli z jakéhokoli živého tvora, tak máme s tímto obecným problémem (tady extrém, vraždění delfínů bereme jako vraždění lidí, i když na to vraždění lidí jsme si již víceméně zvykli...),taky co do činění. Ric O'Barry je skutečný hrdina. (21.03.2010)

Japonců mi bylo dosud docela líto za to, co jim Amerika provedla v Hirošimě a Nagasaki, ale když jsem teď sledoval ta odporná jatka a umírání desítek delfínů v tratolišti krve, přál bych těm šikmookým necitům ještě něco horšího. Žádný dokument mi ještě tak nehnul žlučí a neukázal mi pozici lidí coby největších vrahů a škůdců přírody tak dojemným a nekomerčním způsobem. Opravdu mám nyní chuť začít studovat biologii, přihlásit se do nějaké organizace na ochranu přírody a odletět do Taiji nakopat pár Japončíkům zadek, i když by to mělo naprosto nulový účinek. Ricu&spol, nevzdávejte to! (27.08.2013)

Dokument naprosto dokonalý, jak tématem, tak ukázkami, tak argumenty i protiargumenty, akční, lidský, krásný. 80% diváků tento dokument dojme, nebo v nich alespoň zanechá pocit hnusu a opovržení. Problém je v tom, že druhý den stejně všichni půjdou do práce a všem to bude dál u prdele. Krásně tomu odpovídá první epizoda South Parku, kde přistáli mimozemšťané a po dlouhém bádání zjistili, že na zemi je nejinteligentnější tvor, --- kráva. 90% 14.08. 2010 (14.08.2010)

Hodnotím výhradně dokument jako takový, nikoli skutečnost, které se věnuje. Je to dokument, který ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Nadchnul mě k obdivu k inteligentní kráse delfínů a rozesmutnil svým přispěním dalšího střípku k mému obrazu dnešního světa, ve kterém žijeme. "The Cove" osobně interpretuji jako projev kulturní bariéry mezi americkou a japonskou kulturou. O delfíny zde jde až v druhém plánu. Udělení Oscara, bytostně amerického symbolu euroamerické kultury, budiž názorným dokladem toho, jak v dnešním globalizovaném světě paradoxně chybí porozumění pro jinakost. Chceme-li totiž kritizovat třísku v oku bratra svého, je nejprve fér vyndat břevno z vlastního oka. Žel, "The Cove" má k tomu daleko. Žijeme v kultuře, ve které je denní samozřejmostí ostrý protiklad mezi hýčkanými domácími mazlíčky a zvířecím infernem velkochovů hospodářských zvířat. Je-li poselstvím tohoto dokumentu apel na jediný správný přístup k němým tvářím v podobě "let it be", pak by bylo logickým a nutným komplementárním přístupem i vzdání se všech domestikovaných zvířat a jejich propuštění do volné přírody (kde by však většina domestikantů brzy zahynula, natolik jsou již vázání na lidskou civilizaci). "The Cove" je dokument s několika silnými momenty, který mě však po většinu své stopáže nudil až iritoval. Do TOP 300 na ČSFD nepatří, protože od tohoto žebříčku - bohužel asi zcela naivně - očekávám nekompromisní seznam 300 nejlepších filmů světové kinematografie, jaké byly kdy natočeny. Obávám se, že na tento citově vyděračský a bytostně americký dokument však bude již brzy zapomenuto, až se podaří zastavit masakry delfínů, kterým to upřímně přeju. Fascinující zvířata, a dokument, který nemá v TOP 300 co dělat, toť můj názor. (11.06.2011)

Killing for killing, alebo zabíjanie, len preto, aby sa zabíjalo. Už ani nie pokrytecky na "výskum", ako to Japonci robia roky na veľrybách, ani kvôli potrave, lebo Japonci delfínie mäso nejedia, ani kvôli výžive, lebo obsahuje ortuť, ani kvôli pracovným príležitostiam, lebo ponúkané peniaze rybári nevezmú. Všetko to začal začiatkom 70/tych rokov Flipper .... Teda nie on, ale tu sa datujú počiatky vraždenia delfínov. Vraždenia, ktoré Japonci nechcú ukázať svetu. A bojovať ako aktivista proti tejto nezmyselnosti, je problematické, nakoľko japonská polícia aktivistov uväzní na 28 dní bez udania dôvodu. Lebo to majú povolené vo svojej ústave. My svojich zločincov púšťame po 72 hodinách na slobodu. Ale my nemáme delfínov .... (21.07.2011)