Zátoka

"Delfíní úsměv je největší iluzí přírody." Zhovadilost japonských rybářů je všeobecně známým faktem, stejně jako podplácení ostrovních států Japonskem či legendární neschopnost mezinárodních organizací přejít od nekonečného tlachání k činům. Informace o kontaminaci delfínů pro mne však byly dosud utajovanou skutečností. To, co jsem viděl, mi samozřejmě nebylo po chuti, ale tak nějak jsem měl pocit, že jsem tlačen k slzám a očividná snaha autorů rozbrečet na povel co nejvíc lidí mi byla chvílemi až nepříjemná. Nikdy jsem nebyl odborníkem na Delphinus delphis ani další ohrožené druhy, ale na důkaz souhlasného vzdoru nepoctím žádné delfinárium svou návštěvou a sousto rtuťovitého masa rovněž škrtám z jídelníčku. (13.06.2012)

Japonské TAIJI – největší dodavatel delfínů do všech středisek na světě .... Fakta, která ohromí, záběry jenž šokují ! Ric O'Barry – nejslavnější krotitel delfínů se snaží dát do pořádku to co způsobil. Samozřejmě ne sám. Má tým, protože v Taiji jsou místa, kam nikdo nesmí. A právě tam je třeba dát kamery, které světu ukáží POBŘEŽÍ DELFÍNÍ HRŮZY, ale hlavně KRVAVOU ZÁTOKU. Často nedokážu dost dobře posoudit, jestli všichni ti aktivisti bojují za správné věci. Ric a jeho parta však potvrzují pravdu, že ŽÁDNÁ ZMĚNA NENÍ DOSAŽENA DÍKY VLÁDÁM A ORGANIZACÍM, ALE DÍKY NADŠENÝM JEDINCŮM. (A stejně, jako je největším klamem přírody delfíní úsměv, lidstvo si může dál věřit v pomoc třeba od OSN.) CHTĚLI natočit dokument, ve kterém je vidět umírat delfíny. Chtěli natočit něco, co s lidmi ,,pohne“. Občas to opravdu není pro slabé povahy. A když vidím plavat o život delfína, říkám si, že je to horší než když umírá člověk, protože v tu chvíli LIDI NENÁVIDÍM. Silný dokument, který řekne vše co je třeba těm, kteří potřebují ,,osvětu“ ze světa kytovců a rybolovu. MASAKRY DELFÍNŮ V TAIJI ZAČÍNAJÍ KAŽDÉ ZÁŘÍ. POKUD TO NEZASTAVÍME!!!! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci slyšet historky, kterak delfín zachránil lidský život. 2.) Nevím, jak umřel můj hrdina Flipper. 3.) Nikdy jsem neslyšel o ,,chorobě z Minamata“. 4.) Jsem Kytovec a přemýšlím o japonském pobřeží. 5.) Nějak jsem z komentáře nepochopil, kdy mám jet do Japonska demonstrovat. PŘÍBĚH ***** NAPĚTÍ ** P.S.: Nezapomeňte vydržet do konce titulků !! (05.01.2011)

Hodnotím výhradně dokument jako takový, nikoli skutečnost, které se věnuje. Je to dokument, který ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Nadchnul mě k obdivu k inteligentní kráse delfínů a rozesmutnil svým přispěním dalšího střípku k mému obrazu dnešního světa, ve kterém žijeme. "The Cove" osobně interpretuji jako projev kulturní bariéry mezi americkou a japonskou kulturou. O delfíny zde jde až v druhém plánu. Udělení Oscara, bytostně amerického symbolu euroamerické kultury, budiž názorným dokladem toho, jak v dnešním globalizovaném světě paradoxně chybí porozumění pro jinakost. Chceme-li totiž kritizovat třísku v oku bratra svého, je nejprve fér vyndat břevno z vlastního oka. Žel, "The Cove" má k tomu daleko. Žijeme v kultuře, ve které je denní samozřejmostí ostrý protiklad mezi hýčkanými domácími mazlíčky a zvířecím infernem velkochovů hospodářských zvířat. Je-li poselstvím tohoto dokumentu apel na jediný správný přístup k němým tvářím v podobě "let it be", pak by bylo logickým a nutným komplementárním přístupem i vzdání se všech domestikovaných zvířat a jejich propuštění do volné přírody (kde by však většina domestikantů brzy zahynula, natolik jsou již vázání na lidskou civilizaci). "The Cove" je dokument s několika silnými momenty, který mě však po většinu své stopáže nudil až iritoval. Do TOP 300 na ČSFD nepatří, protože od tohoto žebříčku - bohužel asi zcela naivně - očekávám nekompromisní seznam 300 nejlepších filmů světové kinematografie, jaké byly kdy natočeny. Obávám se, že na tento citově vyděračský a bytostně americký dokument však bude již brzy zapomenuto, až se podaří zastavit masakry delfínů, kterým to upřímně přeju. Fascinující zvířata, a dokument, který nemá v TOP 300 co dělat, toť můj názor. (11.06.2011)

I když se netočíte kolem tohoto tématu poprvé, je to síla a je to neuvěřitelné. Bolí to a cloumá to s duší. Ultimátní zlo má novou tvář a ten, kdo sedí na zadku, je ignorantem. Propagace, finanční podpora, akce - asi je potřeba se zase o krok posunout. A pak jen věta k formě dokumentu, aby bylo jasno, že tak vysoké procento neudělalo jen to temné téma - je bezchybná. (11.09.2013)

Mám k těmhle ‚mějme rádi zvířata‘ dokumentům lehkou averzi, ale The Cove funguje přesně tak, jak fungovat má. Nejde zde o dva rozdílné pohledy, které by správně nezaujatý dokument měl mít. Jde tu čistě a jen o pokání člověka, který si uvědomil, co odstartoval a teď se snaží nastalou situaci řešit aktivním bojem, čímž je mi Ric O’Barry notně sympatický. V momentě, kdy divákovi dojde, že nejde ‚ani‘ o ty peníze, musí se mu zákonitě udělat šoufl. Škoda, že aby si volání tvůrců někdo všiml, museli by svůj počin halasně avizovat rok předem a pak je naservírovat ve 3D. PS: Stejně nehezky skoná ročně x živočišných druhů (toho lidského nevyjímaje) a nikdo se jej nezastane. Ale nad zvířátky se pláče lépe… (05.04.2010)