Einaym pkuhot
Du sollst nicht lieben
Tu n'aimeras point
Oči doširoka otvorené
Eyes Wide Open
Obsahy(1)
Jeruzalém, semknutá komunita přísně ortodoxních Židů. Aaron má prosperující košer řeznictví a spokojené manželství s Rivkou, s níž má čtyři děti. Sám na všechno nestačí, a tak si na dveře svého krámku vyvěsí ceduli, že hledá pomocníka. Zakrátko na prahu stojí pohledný student Ezri, jenž má o práci zájem, ačkoli řezničině vůbec nerozumí. Ezri je snad až příliš krásný a příliš jemný pro tento svět přísných pravidel, která Aaron, zcela propadnuvší mladíkovu kouzlu, jednoho dne nenávratně poruší a bezhlavě se zamiluje... Režisér filmu říká, že hlavní tragédií tohoto příběhu, který sice není napsán podle skutečné události, ale mohl se stát kdykoli a kdekoli, je fakt, že věřící nepovažují homosexualitu za zločin – je to prostě něco, co neexistuje. „Jak se můžete vyrovnat s něčím, o čem je psáno, že to prostě není? V talmudu stojí, že synové Izraele ani nemohou upadnout v podezření, že by něco takového dělali... Název filmu odkazuje k očím komunity, která nás sleduje na každém kroku, k očím Boha, ale nejen to. Pro mne je to film spíše o vyrovnání s vírou, s vlastním bytím.“ [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Velmi pěkná sonda do komunity ortodoxních židů, která ukazuje ne jen jejich zvyky, ale taky to, že všichni jsme pouze lidé a proti našim pudům a orientacím je těžké se bránit. A pokud se bránit, pak za cenu "mrtvého života". Jednoho dne totiž vstoupí do řeznictví ortodoxního žida Aarona mladý, krásný a také žid Ezri a cosi mezi nimi okamžitě vzplane. Příběh zakázaného homosexuálního vztahu kontra společnost, jejímiž členy jsou oba milenci ... něco co v jejich víře neexistuje .... A závěr? Každé zlo, které do vás vstoupí nakonec můžete smýt v Mikvě....protože Mikva je naděje pro ty, kdo se tváří v tvář setkal se "smrtí živého", Mikva je minulost, přítomnost i budoucnost.... ()
„Byl jsem mrtvý, a teď žiju“ … nádherný film, který má hloubku až na dno lidské duše. Nemá cenu se rozepisovat, kdo chce, pochopí. Nesouhlasím s těmi, co jsou schopni tady dát tak nízké hodnocení za herecké výkony. Výborní herci všichni a obzvlášť ti dva hlavní s civilními jmény Zohar a Ran, skvělá hudba, která právě přesně dokreslila příběh a pocity z něj … skoro mi ukápla slzička … takových filmů víc, co umí sdělit a ještě nastaví milion otázek … 4x10 ()
Musím se přiznat, že jsem od snímku čekala víc...Víc dějového zvratu a procítění dané situace. Nedokážu popsat, co přímo mi v tomto filmu chybělo, ale spíše si myslím, že to bylo danou mentalitou a prostředím, v kterém se to nacházelo (tím mám na mysli přímo židovskou víru), jelikož je to pro mě téma, na které mám jiné názory, než se tam pronášeli a prosazovali. V daném prostředí se nepohybuji a tudíž nevím, zdali to opravdu takto při těchto problémech židé řeší, ale každopádně to bylo předvedeno dobrým způsobem... ()
Je pravda, že to byl příběh o vášni. O vášni a nevěře, jako takové, nemusí to být zrovna homosexuální(vedlejší dějová linka románku nesezdaného páru, který byl také pod "palbou" očí ostatních). Kdo nepřijme zákony silně radikálního náboženství, nebo hnutí,ve kterém má svůj domov, musí počítat s vyhoštěním. Tak to prostě je. Věděl to také Aaron. Měl dvě volby, odejít s rodinou ze svého společenství, to znamená vzdát se své víry, svého přesvědčení ve kterém byl vychován a tak také vychovával se svou ženou i své děti, nebo......Víc* než 3 dát nemohu, zas až tak mne to nezasáhlo. Challenge tour 2015. ()
Prostředí ultraortodoxních židovských komunit je jistě pro nejednoho diváka dosti exotické a přiznám se, že u mne tedy dojem z pohledu na napříliš často viděnou tvář Izraele převážil nad dojmem ze samotného tématu. Divákovi zvědavému na každodenní starosti charedimů bych ale spíše odkázal na nějakou knihu nebo dokument, protože ve filmu Haima Tabakmana jsou všechny ty oprýskané uličky, pejzy, jarmulky a diskuze o Talmudu jen kulisou, v níž se odehrává niterné drama mezi konzervativními náboženskými pravidly a lidskou živočisností a vášní. Drama, které není vyprávěno skrze slova, nebo nějaký konkrétní příběh, ale skrze řeč obrazů, metafor a především tváří obou hlavních hrdinů. ()
Reklama