Vrána: Město andělů

Jak tedy zastavit muže, který je mrtvý? – Pohlédni svému osudu zpříma do očí – »chytne ji pod krkem« Ty to víš! – Vrána… je zdrojem jeho síly. Spojením mezi naším světem a záhrobím. Tomu já říkám vrchol režisérského umu. A když se při tom Jidáš tváří tak nádherně vypatlaně… Nemám slov. Navíc barevný filtry nikdy nebyly kýčovitější. Fialová mlha nad tmavým domem, se světlými místy filtrovanými do žlutých a červených odstínů, to naprosto zabila :-D Před každou násilností nebo obtížněji vypadající scénou je střih, ale to bych filmu i odpustil, kdyby měl aspoň průměrnou kameru a scénář. Debilní kluk se běží podívat, co zajímavýho se venku děje, když se tam střílí. To snad není možný, obzvlášť v tak mírumilovnym městě. Vrána se zamiluje a divákovi je hned jasný, že toho využije hlavní záporák a Sáru v závěru unese. Ta předtím bůhví proč vytetovala Křivákovi na prsa vránu a hlavní záporák si z toho bůhví proč vyvodil, že s tím má něco společnýho. Hereckej výkon Křiváka v podání Iggiho Popa je mimochodem jediná věc, o který se dá říct, že je na tomhle filmu dobrá. Na něm bylo vidět, že roli bral opravdu vážně a je tu cítit velká inspirace komiksem. Troufám si tvrdit že větší, než u záporáků v prvním dílu série. Na výkony Sáry s vytetovanými křídly na zádech se pak ještě dá koukat a tím výpis jakýchkoliv kvalit končí. Ve filmu je hned na začátku v ženský verzi použita scéna, okopírovaná z komiksu, kde Sára potká na schodech sedící holčičku, ale ani jedný herečce(?) jsem to nevěřil. To je ale problém u všech kromě Iggiho. Zvláštní taky je, že znamení vrány se občas dělaj sama a zrovna u jeho smrti tam najednou kdosi zničehonic začne odněkud házet květy do vody a pak je na něj záběr, jak je ve vodě a kolem něj květy ve tvaru vrány. Co je moc, to je příliš. Po tom všem už nikoho asi nepřekvapí, že je Jidáš na sado maso (kouká i na nějaký BSDM porno v TV) a rekvizitami v tohle stylu se ve filmu rozhodně nešetří. Hřebíček do rakve tomu dala živá vrána jako voodo panenka a nelogickej digitální závěr. BTW pochopil někdo ty vybuchující palmy? :-D (19.12.2009)

Jednička byla mnohem lepší. Brandon Lee podal několika násobně lepší výkon,než Vincent Perez. I maska hlavního hrdiny se mi líbila víc v jedničce. Pokud jde o záporné postavy (mám namysli opravdu postavy a né herce:))),tak mi přišli,jak výběr toho největšího lidskýho odpadu. Místy jsem měl pocit snad sleduji nějaký BDSM porno. Alespoň,že představitelka hlavní ženské role byla pěkna. (20.09.2009)

Jednička drží pohromadě lépe, má nesrovnatelně lepšího záporáka, výrazně lepší obsazení a tenhle sequel na ni kvalitativně prostě nemá. Nicméně je to velmi slušná atmosférická dušičková nálož vyvedená v působivých, karnevalově morbidních barvách. Chudší o filozofování, o Miltona a pseudo-orientální kultivovanou dekadenci, zato bohatší právě o tu zemitou smyslovost, která v jedničce poněkud chyběla. Špína, beznaděj, utrpení, sadismus i bolest mají v tomhle podceňovaném sequelu větší váhu, větší grády a ostřejší hrany, než v poněkud zbytečně korektním Proyasově filmu. Ano, mám jedničku radši. I kdyby nebyla řemeslně lepší, byla by mému naturelu bližší. Ale odbýt City of Angels jednou, dvěma hvězdičkami či odpadem? Nonsens. (13.10.2002)

Scenáristický recyklát s až příliš podobným mstitelem rozjíždějícím nenápaditou vyvražďovačku nevýrazných záporáků s nedostatkem akce a velmi blbým finále. Ale zfetovaně přefiltrovaný vizuál, pěkně zakouřené miniatury a pustošivá výprava jsou fajn, stejně jako to, že tu cítíte určitý postup rozkladu světa od prvního dílu. (28.02.2008)

Graeme Revell se snaží, nicméně s fetišistického střihu a zpracování které až nebezpečně připomíná Schumacherovu vizi Batmana, tísnivou atmosféru společnosti v rozpadu v městě zapomenutých snů jednoduše nevyvolá. Mia Kirshner jako hlavní ženský element funguje osudově, nicméně Vincent Perez se do role Vrány až třeskutě nehodí, stejně jako hlavní záporná role v podání Richarda Brookse nemá na Michaela Wincotta ani zdaleka. Nemá téměř na nic, protože mu jeho arciďábelskost jednoduše nevěříte. Stejně jako topornému hlavnímu představiteli, který sice místy přináší příslib snesitelné polohy, ale právě v těchto momentech mu podráží nohy další s neduh tohoto filmu, scénář. Tim Pope se snažil navázat na Proyase, nicméně všechno je pojato až moc ledabyle a bezkrevně, že ony emoce, které byste měli při sledování tak osudového příběhu prožívat, raději schováte na reprízu prvního dílu. Druhá vrána se jednoduše nepovedla, i když se moc snaží přesvědčit o opaku. Vaše naděje se roztříští na malé kousky hned spolu s nástupem hlavního hrdiny na scénu. (26.05.2012)