Car
Cár
Obsahy(2)
Rusko v 16. století zachvátil chaos. V jeho čele stojí Ivan Hrozný, který je přesvědčen, že mu byla svěřena svatá úloha a že dokáže porozumět a interpretovat božská znamení. Poslední soud se podle něj blíží. Nastoluje absolutistickou moc a je odhodlán zničit každého, kdo se mu postaví do cesty. Během této krutovlády je Ivan ochoten naslouchat jedinému člověku, svému příteli z dětství, opatu Filipovi, který si dovolí mu oponovat. Dochází ke střetu dvou zcela odlišných vizí morálky a spravedlnosti, Boha a lidstva. (Filmbox)
(více)Recenze (69)
V Rusku vládlo viac šialencov,nebol to len Stalin.Car Ivan IV,alebo Ivan Hrozný,ako ho väčšina ľudí pozná bol naozaj šialený tyran,obklopený tzv.opričnikmi,z ktorých evidentne minimálne bol šialený aspoň jeden,ako aj jeho cár.Za jeho vlády bolo mnoho šľachtických rodín kruto vyvraždených a kruto umučených.Že cár Ivan Hrozný bol naozaj psychopat a šialenec,nie je mýtus,ale žiaľ skutočnosť.Cár je posadnutí o následujúcom konci sveta a súdnom dni,popravy sú na dennom poriadku,v každom a vo všetkom vidí nepriateľov.Zároveň je to aj boj medzi cárom a hlavou ruskej ortodoxnej pravoslávnej cirkvi,metropolitom Filipom,ktorého cár sám vymenoval.Ak by bol tento film "americký alebo západnej výroby",tak by aj hodnotenia boli vyššie.Ale keďže film je "len ruský",tak hodnotenia idú dole,čo je typické.Ináč,cár vypadá naozaj strašne,ako keby utiekol z blázinca,chýbajú mu zuby,spletá dve na tri,v noci pobehuje po chodbách a zjavujú sa mu samí nepriatelia,aj tí,ktorý sú už nežijú,lebo ich dal popraviť.Výborný ruský historický film,ktorý by si zaslúžil oveľa vyššie hodnotenie. ()
Pokud to má být sonda do nitra duševně nemocného cara Ivana Hrozného (značnou část děje tvoří modlitby), pak je to výborně udělané. Herecký výkon obou hlavních představitelů je pak přesný. Nicméně to celé působí tak tíživě, že mi jedno vidění stačilo. ■ P.S. Strašně mi to asociovalo současné dění v Rusku. ()
Pokud bychom hledali v tomto snímku děj, budeme zklamáni. Zřejmě jde jen o naznačení atmosféry doby. Na všechno je a bylo v Rusku dost času, a tak tomu je i v tomto filmu. Car je šílený a zabíjí kolem sebe všechny, ne které padne jen stín podezření. A to trvá dvě hodiny. Nicméně příznivci tempa filmů A.Tarkovského si přidou na své. Dvě hvězdičky za stavby a kostýmy. ()
Pokud má film na ČSFD pod 60 %, obvykle to nevěstí nic dobrého, zvlášť když se spousta komentářů netají svými rozpaky, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Lunginův snímek považuju v rámci svého žánru za výrazně nadprůměrný a drtivě poráží spoustu slavnějších a ceněnějších žánrových snímků, které si na označení historický jenom hrají. Potíž je částečně v tom, že Lungin není ke svým divákům moc vstřícný, nevysvětluje a hází je rovnou do vody. A taky ukazuje něco, co nám není moc po chuti. Ona ta Rus za panování Ivana byla hodně odlišná od toho, co prožívala západní, ale i střední Evropa. Zatímco tam tehdy vrcholila renesance, zjemňovaly se mravy, tak v carském Rusku se teprve upevňovala panovníkova moc a začínalo se budovat impérium. Budovat prostřednictvím brutálních masakrů, všeobecného násilí, donucování, strachu a manipulace. Jen poznámka ke komentáři GilEstel, Ivan IV. byl pochopitelně car zakladatel a reformátor, ale to se s krvavou stránkou jeho osobnosti nijak nevylučovalo. Výboje a upevňování moci byly prováděné způsobem, který si nijak nezadal s genocidou. Vyvražďování celých rodin, osad a etnik bylo spíš samozřejmostí než výjimkou. Longin vypráví příběh konfliktu panovníkovy moci s intelektuální opozicí vrcholného představitele církve. Příběh, který v light verzi známe i z divadelní a filmové verze Becketa. Znázornění středověkých reálií Ruska a dobového náboženského zanícení stejně jako herecké výkony považuju za velmi dobré. Horší je to se střihem, který je nepřehledný, zejména v davových a válečných scénách. Pokud jde o výpravu, ta je pochopitelně limitovaná ruskými možnostmi, které nedosahují těch, jakými disponují velká americká studia, ale pořád je na co se koukat. Celkový dojem: 80 %. ()
Galerie (54)
Photo © Nashe Kino
Zajímavosti (2)
- Mamonov získal rolu po vlne osobného úspechu získaného filmom Ostrov (2006), preto ho režisér Pavel Lungin pozval, aby stvárnil hlavnú úlohu cára Ivana IV. Hrozného v tomto filme. (Arsenal83)
- V roce 1584 Ivan IV. (Pjotr Mamonov) zemřel na zvláštní nemoc, možná i na otravu. (Nick321)
Ten kto nepozná históriu a nepozná povahy ľudí a najmä správanie ľudí v histórii by sa nemal suverénne k niečomu takémuto vyjadrovať a odsudzovať. Avšak nesúhlasím s názormi, že blázon a človek posadnutý zlom by nedokázal vládnuť roky. Vládcovia sú totiž ľudia a ak sa obklopia podobnými ľuďmi a dajú im moc a silu nad inými, ktorých navyše kŕmia propagandou a vytvárajú určitý obraz, ku ktorému dopomáhajú zvyky, povaha a mentalita ľudí, je možné všetko. Trochu ma mrzelo, že sa tu opisuje len koniec vlády tohto cára, vynechávajú sa také veci, ako že zabil svojho jediného syna, vynechávajú sa podstatné časti z jeho vládnutia, ale na druhej strane je to výstižný opis jeho vlády. Ukážka toho, ako viedol vojnu, kde ho okolité krajiny porážali, ako intrigoval, keď napríklad rozsudky boli dopredu dané a nechal ich vykonávať metropolitu s tým, že sa ľudia museli väčšinou priznať, už len keď boli podozriví a nespravodlivo obvinení, lebo inak, ak by nezomreli rýchlo, museli by trpieť mučením. Ukazuje sa tu akými posadnutými a zlými ľuďmi sa obklopil a akí boli mnohí naivní a cára mali za niečo viac, ako bola samotná viera a náboženskí predstavitelia. Tí často znášajú muky a neopustia svoju vieru, čo mi je sympatické. Film je rozčlenený do zaujímavých častí, má skvelú kameru a výborné obsadenie. Pri tomto filme som si uvedomil, aké je všetko pozemské zbytočné a dokonca aj moja láska ku Slovanstvu je neporovnateľne menšia, ako láska v dobro a v dobro samotné, čiže Boha. Je to pre mňa opäť mierne duchovný film, ktorí ukazuje, ako si vie človek prispôsobovať Bibliu a náboženské veci svojej povahe, svojím zámerom. Tu cár zo seba vlastne robí neomylného a koná úplne opačne, ako by mal a robí iné veci, než ku ktorým sa modlí. Napríklad spomína judášovu zradu veľmožom pri stole a pritom sám dáva metropolitovi judášovský bozk zrady a smrti. Prostredie filmu nie je nijak prikrášľované a je vykreslené tvrdo. Pri tomto filme som sa nenudil, naopak ma napĺňal určitým hnevom a bezmocnosťou nad správaním ľudí a tomu, ako si dokážeme takýchto ľudí vytvoriť a udržať si ich pri moci. Akí vieme byť hlúpi a zlí. Záverečné slová: "Kde je môj ľud?", pre mňa hovoria za všetko k vyvrcholeniu jeho života. Toto nemal byť akční film, ale je to historická dráma s určitým psychologickým a duchovným nádychom o zlom vládcovi a človeku, ktorí sa ho snažil zmeniť, no nepodarilo sa mu to. To, že to nie je klasický hollywoodsky klišé, pózerský, umelý a senzácie vytvárajúci komerčný snímok ešte neznamená, že nie je dobrý. Tu ide o psychologické vykreslenie a niečo okolo toho a tak isto ako aj film Kandahár, ktorý je založený na skutočnej udalosti a tam nejde, čo vymýšľať alebo film Návrat, ktorý dáva psychologicko až mystický pohľad na život nie sú zlé a na zahodenie. Sú iné a treba ich brať jednotlivo s pochopením určitých vecí, čo sa týka ľudskej duše, povahy, psychológie a histórie. Nečakajte, že Rusi budú kopírovať Hollywood, mne dokázali, že vedia točiť kvalitné filmy a to som ešte do hĺbky ani tú ruskú dušu podľa mňa nepochopil, aj keď jej z väčšej časti rozumiem. () (méně) (více)