Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Ben a Kid jsou mistři volantu a vystrkávání soupeřů z trati, kteří v mrtvém závodě vyhráli buginu. Nemají se rádi, nechtějí se o ni dělit a nechtějí si ji ani půjčovat. Než se rozhodne, kdo z nich sežvýká víc párků a proleje hrdlem více piv, tak jim mafiánští naháněči strachu výhru zlikvidují. Oba kliďasové proto navštíví Šéfa místní pobočky Cosa Nostry a s výhružkou tvořící název filmu požadují své naleštěné autíčko zpět. Šéf je však v rámci své terapie nelítostný a to znamená, že mafie bude nemilosrdně mlaskavými fackami vymlácena za hranice města. (30.11.2008)

Věřte mi, strašně jsem chtěl, aby se mi to líbilo. Jenom ignorant by přeci neměl rád takovouhle klasiku. Od samotného začátku jsem tak byl i nastavený a u každého záchvěvu vtipu jsem se tetelil... Tohle mi bohužel vydrželo tak půl hodiny a pak už jsem jen v duchu odpočítával, kolik minut tohoto nesmyslu mi ještě zbývá. Ano, svoje kouzlo to má a kdybych na to jako desetiletý koukal z VHS ve smyčce pořád za sebou, moje hodnocení by bylo jistě jinde... 50% (15.01.2021)

Nechal jsem se oklamat DVD obalem, na kterém je tučným písmenem uvedeno: Nejpovedenější komedie od dvojice Spencer a Hill. Reklama zůstala reklamou a své pověsti o tom, že klame lidi, nezklamala. A při tom zápletka filmu je podle mě nejpropracovanější ze všech komedií této dvojky. Chápu, že naši rodičové chodili v 70. letech do kin, které byly plně obsazená, díky těmto italským komediím. Jenže ony ty filmy jsou pořád na jedno „brdo“. Spencer vždycky sedí např. u stolu a pije nápoj. Za ním stojí nějaký chlápek, který ho mlátí např. židlí aj. Spencer je v klidu. Po chvíli se zvedne a jednou ranou jeho tvrdou pěstí zničí protivníka, i když ten ho chvíli před tím mlátil dřevěnou židlí. Je divné, že na Spencerovi není ani šrám. Dovedete si vy představit, kdyby vás někdo přetáhl např. baseballovou holí? Nechtěl bych vidět následky. Byly byste vůbec rádi, že jste přežily. Hill je také v každém filmu stejný. Jen oproti Spencerovi využívá více svůj mozek při bitkách. Také to působí velmi nereálně. Člověk, který váží 75kg přemůže několik borců, kteří mají váhu nad 100kg. Scénka z filmu, kdy Spencer jezdí v domě bugginou působí spíše k pláči, než aby splnila svůj původní účel, který byl přivést člověka k legraci a vyvolat v něm smích. Bylo mi hodně divné, že tu jízdu vůbec někdo přežil! Neviděl jsem úplně všechny filmy této, pro většinu velmi úspěšné a zábavné dvojky, ale můžu vám s čistým svědomím říci, že si už žádný film, kde hrají spolu nepustím, protože by skončil v odpadu. Na závěr se ještě jednou omlouvám za tu jednu symbolickou hvězdičku, ale je to hlavně tím, že jsem viděl nekolik komedií s Budem a Spencerem v krátkém časovém úseku. Kdyby tento film byl první mnou viděný, tak bych ho považoval za čistý průměr. (12.09.2008)

Chytlavá ústřední melodie a Terence Hill a Bud Spencer v té nejlepší formě - ve své patrně nejslavnější komedii. Modrooký blonďák se jako obvykle ujímá osvědčené role "nevinného" provokatéra, zatímco jeho o poznání zavalitější protějšek se spokojí s úlohou dobromyslného hromotluka, kterého je třeba vždycky trochu postrčit. Od slov k činům tahle dvojka nemá nikdy daleko a podle očekávání dokáže zatočit s jakýmkoli počtem padouchů bez ohledu na to, kdo stojí v pozadí, neboť jakýkoli respekt k pochybným autoritám je jim cizí. Přináší nekomplikovanou osvěžující zábavu s dokonale uvolněnou atmosférou a přímočarou údernou akcí ve stylu sedmdesátých let dvacátého století. Neztrácí nadhled ani úroveň a její drobné vtípky fungují pořád stejně spolehlivě. (04.01.2012)

Jeden z mnoha "kulťáků" italské bitkařské provinience. Když se mě někdo zeptá na jména Spencera s Hillem, pak první film co si vybavím je právě tenhle. Scénář je zcela primitivní, prakticky hovadina, ale ta působivost, atmosféra a leckdy až přehrávané vtipy prostě zabírá. Ve filmu je hned několik značných chyb, od utažení matičky a následného nastartování auta sama od sebe počínaje až po zmačnaný závoďák, jenž je ještě tentýž večer bez jediného škrábnutí konče. Ale tohle všechno je divák ochotný přehlédnout. Geniální zasazení Donalda Pleasence jakožto poradce hlavy gangu, legendární sbor a Spencerovo sólo a závěrečná projížďka autem v hale domu, to prostě byl vrchol komedií v mém dětství. Něco na co nejde přes stovky nových teenage komedií nikdy zapomenout. (05.08.2004)