Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Jedna z nejhezčích komedií Buda Spencera a Terence Hilla. Bitek i humoru je dost, podbarvené chytlavou písničkou tehdejšího Italského popu. Ze všech humorných scén u mě vítězí sborový zpěv. Tohle byla asi první Spencer-Hillovka, kterou jsem v dětství viděl. Nedávno jsem oprášil starou videokazetu, podíval se i na jeho opakování v televizi a bavil jsem se pořád jako malej. Oddechová zábava, která nestárne. (17.03.2005)

Dvě buginy, dva flegmatičtí rozzlobení závodníci, dva zloduchové zralí pro Freuda, dvě veselé rvačky a spousta prázdného místa mezi nimi. Celkem za dvě. Vysoké hodnocení tohoto filmu zřejmě vyplývá z nostalgie po dětství a původní lidové jednoduchosti, která je vlastní všem, kdo nevyrůstal od narození v akademii věd – jde jen o to, jak hluboko tu jednoduchost mají v sobě. Dejme tomu, že jsem tento film viděla příliš pozdě, když mne již zasáhla jakás takás výchova. (20.09.2012)

Příjemné a nenáročné odreagování. Hbité, svižné, vtipné, zábavné a plné pěstních ran. Dva odvěcí soupeři Kid (dobrý Terence Hill) a Ben (dobrý Bud Spencer) se snaží dosáhnout spravedlnosti a dostat náhradu za svoji novou bugatku, zničenou v záchvatu nepříčetného běsnění mafiánského gangu. Rozumné řešení je nemožné, tak se roztáčí skoro až úchvatná hra na kočku s myší, kdy myš je ve skutečnosti kočka a kočka myš. Rozehrává se zábavná a sympatická symfonie rvaček a soubojů, které jsou hravé, svižné a choreograficky velmi vyvážené a sladěné. Je to velkolepá symfonická skladba, kde je jednotlivou notou jedna spravedlivá rána, odmlčením je slovní varování a vrcholem je závěrečná bitva v gangsterské restauraci. Oku to lahodí a zasunutý smysl pro spravedlnost potěší. Z dalších rolí: provazochodkyně Liza (Patty Shepard), do které se zakouká Kid, škodolibý šéf gangsterů (John Sharp), který rád ukazuje svou hrubou moc, nájemný vrah Paganini (Manuel de Blas), napálený a znemožněný ostřelovač, starý Jeremias (Luis Barbero), Benův pomocník v autodílně, psychiatr (Donald Pleasence), našeptávač násilných skutků šéfa gangsterů, a pohůnek Attila (Deogratias Huerta) v čele gangsterské bandy (Giancarlo Bastianoni, Omero Capanna, Giovanni Cianfriglia, Rémy Julienne, Rocco Lerro, José Panizo, José Santa Cruz, či Marcello Verziera). Nenáročné, ale skvělé pro odreagování, kdy se nechce o ničem komplikovaném přemýšlet. Navíc optimistické. (27.09.2012)

Rubačky v podání Trence a Buda byly vždy k popukání a není tomu jinak ani tentokrát. První polovina filmu rychle odsýpá a baví. Ta druhá je podle mě katastrofa, protože tempo, které to získal na začátku kleslo na bod mrazu. Strašně zdlouhavý rytířský souboj na motorkách, to samé ostřelovač v orchestru a už vůbec tomu nepřidá ústřední píseň, ve které nejen, že se neustále opakuje refrém, ale zazní ve filmu snad 10 krát. A pointa? Není to náhodou vždy o tom samém? Kdyby to nebyla stará dobrá klasika, tak bych se nebál dát 2 hvězdy. ... Ne ruku potřebuju, tu ne. (07.03.2013)

Komedie, která má potenciál pobavit, bez ohledu na to, ve kterém století se na ni koukáte a kolikrát jste ji už viděli. Když jsem se dozvěděl, že se Bud Spencer odebral na věčnost a s hrůzou jsem zjistil, že u něj nemám ohodnocený jediný film, tak bylo takřka moji povinností, se na jeho nejlepší počin kouknout. Zřejmě už jsem snímek v dobách mého mládí po kouscích viděl, neboť se mi sem tam během sledování vracely vzpomínky. Terence Hill a Bud Spencer tvoří jednu z vůbec nejkomičtějších dvojic filmového světa. Hrozně jim to společně sluší a je radost sledovat kterak se doplňují. Vůbec nejvíce se mi asi zamlouvalo jejich předvádění se na pouti. Ze snímku vyzařuje neskutečně pohodová atmosféra, která zaručeně pronikne do srdce každého diváka. Pochválit musím i neskutečně chytlavou ústřední píseň o "dune buggy", kterou si broukám i den po zhlédnutí. Ke konci jsem měl pocit, že se snímek začíná trošku táhnout, proto nejdu s hodnocením přes 3 kousky. (20.07.2016)