Rozhněvaný muž

Výborný film z prostředí krásné rozlehlé Kanady. Ustaraný otec jede po stopách svého nezbedného syna, který se zapletl do zdejšího kriminálního prostředí. Lino Ventura ve své typické roli spíše samotářského jedince se smyslem pro spravedlnost a se skvělým přístupem k herectví, jedná se o další velmi slušný francouzský krimifilm. (13.12.2006)

Ten krapet sentimentální závěr mi dojmy sice trochu zkazil, ale naštěstí ne tak, abych tomu ten plný počet nedal. Hodně mile mě to totiž překvapilo. Není to sice nic moc náročného, ale v rámci svého žánru to podle mě funguje skoro až dokonale. Má to skvělou a neskutečně působivou atmosféru, napínavý příběh, dobře a inteligentně gradující děj, skvělého Lino Venturu i ostatní herce a jestli mě na tom něco oslovilo nejvíc, tak to, že zde hlavní postava neustále pátrá po svém synovi a přitom chodí po všech čertech a na všemožná místa, kde se ho snaží dopátrat. Je to totiž trochu podobně vedené jako Collateral, akorát tady se nejezdí, ale spíš chodí a taky tu rozhodně nejde tolik o život, ale napínavé to je skoro stejně a ten motiv putování tu v jisté formě je taky. Takže ano, tohle si ode mě ten plný počet opravdu zaslouží. Slabých 5* (15.10.2022)

Čas strávený s Lino Venturou je jako večerní posezení s přítelem u dobré kávy. Zajisté tento film ve své době měl solidní ohlas u diváků a bezpochyby se dá napsat, že i dnes si najde své příznivce. Vždyť právě Lino Ventura, jehož herecký kumšt zdobí nejeden napínavý film, je obvyklou zárukou chlapácké porce adrenalinového zpestření. Bylo by nošením dříví do lesa, psát o jeho kvalitách. Příběh je natočen s kombinací akčních scén docela zdařile. Sem a tam dostal Romain Dupre (Lino Ventura) nakládačku a za chvilku běhal zase jako křepelka-:) Nutno dodat, že to je v jistém smyslu charakteristické pro tento žánr. Je třeba si povšimnout i jiných věcí. Například zajímavých momentů atmosféry ulic kanadského Montrealu nebo příjemné hudby, která skvěle zapadá do děje. Z úcty k již shora zmíněnému herci dávám čtyři hvězdičky. Káva je už dopita, film skončil a jen prázdný šálek je svědkem prožité večerní pohody. (10.04.2011)

Takový béčkový příběh, ovšem s pětihvězdičkovým Venturou a sedmihvězdovým dabingem Rudolfa Hrušinského. Moc se mi líbil začátek s vrtulníkem nad krajinou, krásně uvedl následující děj a zapasoval jej geograficky. Ventura na zápase NHL, golmáni ještě se škraboškou, a takový novodobý noirek o muži, který má sakra mizivou šanci, že z toho vyvázne živý. A při tom nejde o něj. Tleskám veřejnoprávní TV, že film konečně uvedla v původním dagingu a těm chlapům z dabingfora, kteří se o to zasloužili. Jako milovníka britského filmu mě potěšil i Donald Pleasence v malé roličce "prádelníka". Finále filmu šlo natočit líp! (03.10.2017)

Reziser Claude Pynoteau /Muz, ktery se mi libi, le Silencieux/ natocil sympaticky, ale stale len priemerny film o tom, ako ustarosteny papa ide hladat syna kamsi do Kanady. Okrem otecka sa o syna zaujima aj policia, ktory vysetruje pripad, do ktoreho je synator zapleteny. Okrem hlavneho Vina Lenturu /The medusa Touch, Le Ruffian, Touchez pas au Grisbi/ sa tuna objavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, The Great Escape, Halloween/. Nejdem tu vypisovat chvaly na Vina Lenturu a nemyslim si, ze cas straveny s nim je ako vecerne posedenie s priatelom u kavy. Lebo ja priatela som nemal, nemam a vlastne ani mat nechcem. Kamarady, to jo, ale priatela ani omylom. No ale s5 k filmu. Atmosfera kanadskych montrealskych ulic potesia nejedneho diviaka a hudba tiez na urovni, to iste plati aj o dialogoch. Ovsem furt tvrdim, ze po kultovej The Medusa Touch mal Vino Lentura na konte len Le Ruffian, vsetky ostatne filmy boli len priemer. Ako je aj tento L´Homme en Colere stale len taky znesitelny priemer : 60 % (28.11.2015)