Sociální síť

Jak mi Fincher přijde preciznější, tak mi přijde prázdnější. Už brzy bude nejspíš úplně nejpreciznější a zároveň nejprázdnější. On odchod z kina s pocitem: "Hm, tak mistr vzal zakázku a zpracoval ji poctivě," nesvědčí moc ani o poskytnuté zábavě, natož případné transcendenci. Nejde o filmovou exhibici, ale exhibicionismus. Social Network představuje geniální lidi od počítačů jako dokonale naplňující prototyp nerda, tedy člověka s nulovou sociální inteligencí, kterého nic od počítače nedostane, s tou výjimkou, že mnohem více chlastají a šukají. Mohou sebevědomě a nabubřele žvanit (zdejší Zuckerbeg) nebo být zajíkavě plyšoví (zdejší Saverin - a je jedno, že neprogramuje). Na Harvardu vůbec, zdá se, studuje pouze banda fetujících, mrdajících, chlastajících géniů, kteří pohrdají obyčejným člověkem, leč vymetou každý komín s pěkným okolím - ovšem ta necitlivá banda v mžiku i přes přeplněný společenský život podlehne kouzlu fejsbůku. Obzvláště zrůdným způsobem jsou tu zobrazeny ženy, jež nejsou než kurvy provlhlé od toho, jak si do vagíny neustále strkají jeho "peníze" a "úspěch". S výjimkou Eriky, která má nadzjevně ztělesňovat tu zdravou, nám normálním vlastní opravdovost. Tak se pěkně poplácejme po ramenou a řekněme si: "No jóó, oni jsou možná geniální a mají prachy, ale my jsme stejně lepší jako lidi. Taky šťastnější." Když se to pěkně ozvučí, ohudbí, jezdí se kamerou semhletámhle, hlavně svižně, což se řekne i v střižně a: "Staccatózně žvaň a mel, Zuckereisenbergu!" toto letí, jéje, viďte? Tohle nepovažuji za generační ani žádnou jinou výpověď, ale za podbízivost. *** hvězdy, páč jsem to Fincherovi první půlku filmu žral i s navijákem a teprv pak se udice přetrhla. (02.11.2010)

Fakticky správný (a snad prvně i po stránce IT!) odkaz příštím generacím. Filmově velmi nadstandardní po všech stránkách, avšak ne plně strhující, vlastně mi bylo po celou dobu jedno, která z těch sv*ní si nakonec urve největší část koláče a jestli si vůbec něco urve. A díky tomu, že Facebook je pořád v plenkách a Zuckerbergovi může ještě během jeho vývoje spadnout hodně cihel na hlavu, tenhle soudní spor možná nakonec bude z celého příběhu o nejmladším miliardáři světa ta nejméně podstatná část. Možná bylo ještě příliš brzo na to tenhle film točit, protože ten dramatický oblouk, ač scenáristicky vyšťavený do poslední kapky, se nijak přesvědčivě neuzavřel. Těším se na dvojku za třicet let :-) (16.10.2010)

Mistrovské dílo, které zraje s každým opakovaným shlédnutím. Geniálně zrežírováno, Reznorem invenčně ohudebněno, perfektně nastříháno, s bezchybným castingem. Především - pro mě do této doby neznámý - Andrew Garfield mě nadchnul svým mistrovským herectvím (velká naděje pro příštího Spider-Mana), ale lehce autistický talentovaný asociál Jesse Eisenberg za ním nijak nezaostává, tady věřím v obou případech, že minimálně oscarové nominace jsou jisté. Každá doba měl svůj významný film, který jí charakterizoval, šel na dřeň její podstaty a stal se nadčasovým. Fincherovo dílo takovým filmem - v dnešní době rozmachu informačních technologií a nebojácného podnikání mladé generace - je také. (15.01.2011)

Ze začátku filmu mě dost štvaly ultrarychlé dialogy a z nich vyplívající zrychlené titulky, které jsem skoro nestíhal číst. Pak si na ně moje oči zvykly a já si mohl plně vychutnat kvalitně natočený snímek o vůbec nejaktuálnějším fenoménu, ačkoliv pozornost byla soustředěna hlavně na soudní spor. Jinak překvapil mě Justin Timberlake vůči kterému jsem měl před zhlédnutím předsudky jako vůči herci a pak se mi moc líbil výmluvný konec, jenž krásně uzavřel toto velmi zajímavé životopisné drama. Po průměrném Zodiacovi a Podivuhodném případu Benjamina Buttona to vidím konečně zase na 4*, dobrá práce Davide. (31.03.2011)

Davida Finchera si jako filmaře moc cením. Z jeho filmů mě žádný nezklamal (a takových tvůrců vážně mnoho není), ale od Fight Clubu mě také žádný úplně nenadchnul. Proto jsem se už před začátkem filmu smířil s tím, že tentokrát to bude spíš zklamání. Hlavně kvůli tématu, protože Facebook na rozdíl od mnoha nepovažuju za něco extra přínosného (spíš naopak) .... Ale Fincher mě dostal. Vtáhnul mě do dění kolem pře o tom koho co napadlo dřív výborně zvoleným způsobem vyprávění a nenápadnou, ale o to preciznější režií. To, jestli je Facebook prospěšný nebo naopak bylo na dvě hodiny nepodstatné ... Po druhé projekci musím hodnocení ještě vylepšit. Skvělá režie u skvělého filmu se pozná právě tím, že vás v průběhu filmu ani nenapadne, jak je skvělá. Fincher se nepředvádí, a i tím je pro mě favoritem na letošního Oscara. (03.11.2010)