Čtyřicítka na krku

Příjemná romantická komedie, která samozřejmě není originální ani nijak objevná, ale měl jsem takový pocit, že se o to snad ani tvůrci nesnažili. Prostě jen další z řady filmů patřící do "červené knihovny", ale když už nic jiného, tak je zde příjemné prostředí Havaje a sympatičtí herci, kterými jsou Heather Locklear a Robert Buckley. Rozhodně potěšilo podívat se na film, kde se nic převratného neděje, u kterého nemusím přemýšlet a mohu si ho jen bez problémů a v pohodě užít. A jelikož mi romantické filmy nevadí, tak jsem si to také užil, je příjemné podívat se na romantický televizní film, který nenudí a který si prostě jen tak plyne a vypráví příběh dvou zamilovaných lidí, které od sebe dělí docela velká dálka. Jak už jsem naznačil na začátku, takovýchto filmů se natočí ročně po celém světě (ale ono by to asi platilo i jen pro samotné USA) desítky, možná stovky. Tenhle film není v ničem výjimečný, ničím neoslňuje a zřejmě ani nebude žádný důvod, proč bych si ho měl někdy za rok pamatovat. Ale přesto to bylo s tímto filmem příjemně strávených 85 minut. Nevidím důvod, proč hodnotit nějak přísně, protože tenhle film si rozhodně podprůměrné hodnocení nezaslouží, je to takový solidní, možná lepší průměr, takže tři hvězdy budou adekvátním hodnocením. (14.05.2010)

Nezávázná chujovina. Nic víc,nic míň. Pro mě naprosto neatraktivní Heather Locklear neboli ‘trošku obličeje na plastiku’ jako čtyřicátnice,která sbalí mladýho týpka. Hrozně originální příběh,fakt. Dialogy kamarádek mě nestačily udivovat,chlápek kterej si hlídá kalorie jakbysmet..Jo a málem bych zapomněla na ‘jeho přítelkyně je vlastně jeho ségra’ klišé. Dám tomu dvě hvězdičky za krásné kýčové teplé prostředí a za toho borca,ten by šel.. (07.04.2018)

Bábuška chytí slinu a dvacátou druhou mízu a zjistí, že život začíná po stočtyřicítce. Ledva spočine francouzskou holí na havajské hroudě, hned k ní přiskotačí pubertální chasník, pro něhož od té požehnané chvíle existuje ona, jedině ona. Babče to restartuje hormony, usnuvší již zdánlivě věčným spánkem a nastane vír gerontofilní vášně a divokého stepování na endoprotéze, detailní francouzáky s umělým chrupem a na konci i slza ze skleněného oka skane. Milosrdná skleróza mi naštěstí zabraňuje vzpomenout si, v jakém pomatení smyslů jsem si tuhle hororovou harlekýnku pustila. (21.08.2018)

Mikaelu Salomonovi se podařil zfilmovat koktejl fyzické dokonalosti, romantického kýče a šroubovaných intelektuálních keců zabalených do pestrobarevných havajských věnců. V současném telecím věku to beru s nadhledem, ale ve čtyřiceti se z toho dost možná odstřelím. Jedině, že bych měl doma krásku typu Heather Locklear, která bude coby sedmačtyřicetiletá v bikinách vypadat lépe než většina mých současných telecích kamarádek. To pak pojdu na infarkt... (15.08.2011)

Nejvíc mě dostaly scéna, kdy se tam banda čtyřicítek rozčiluje nad svými chlapy, který je nachávaj proto, že přibraly jedno kilo navíc. To pořád ale bylo nic oproti scéně, která následovala. Tam se jedné z těch čtyřicítek rozjíždělo slušný randíčko a solidně oblečenej chlap ji v restauraci začal cpát kecy do hlavy, že si udržuje figuru, nežere a hlídá si biorytmus. Z toho bych se posral. Fakt je to s náma takhle na hovno? (01.09.2014)