Suzanne

Na Suzanne sme boli počas strednej školy v kine v rámci nejakej osvety proti drogám, či niečomu podobnému. Vačšina z nej mala pomerne veľkú srandu, mne sa film vtedy relatívne páčil. Minimálne tým, že sa snažil tváriť pomerne drsne a závažne. Spracovanie a naivita niektorých pasáží, ach tie Kramárove preslovy, musí byť dnes ešte omnoho neznesiteľnejšia, ako v dobe vzniku. Ale určitým spôsobom v roku 1996 film svoj účel splnil. Dnes by som to znova vidieť nechcel, možno by som hodnotil už nekompromisným odpadom. (19.10.2013)

Suzanne není nějak špatný film. Asi bych tedy na něj možná koukal jinak, kdyby nám ho v rámci jakési prevence pouštěli ve škole (páč tam úvodními proslovy dokázali zkazit a zhnusit kde co). Naštěstí já už v době vzniku filmu byl dávno v pracovním procesu. Ale tak nějak si říkám, proč skoro všechny ty příběhy o drogách (alespoň tedy ty, s nimiž jsem se setkal) mají tak nekompromisně ultimátní odstrašující sdělení: Jakmile jednou čichneš ke drogám, jsi ztracen! Nedělej to. Protože co je odkazem Suzanne? Jakmile jednou čichneš k drogám, nepomůže ti ani odvykačka, stejně skončíš špatně. Je to opravdu pozitivní přístup? Co takhle té cílovce říct třeba i to, že i když k těm drogám přičichnete, pořád je určitou dobu ještě cesta ven? Že když ty drogy vyzkoušíte, nemusí to nutně znamenat, že jste ztraceni a skončíte v pekle? že opravdu ne každý, kdo se k drogám dostanbe skončí putupnou smrtí. A ne pořád jen děsit tou nejhorší možnou variantou a brát jim pozitivní vidiny a možnosti? Ale zpět k filmu. Je samozřejmě svým způsobem "propagandistický", plánovitě odstrašující (čemuž se přizpůsobuje všechno, od dějových linek, oslích můstků náhody, až po použité výrazivo) a nutně citově vyděračský, ale jak už jsem psal, není to špatné. Je to asi první (nepočítám první Fontánu) film s Vejmělkovou, co jsem viděl, kde není jen jako okrasa, ale kde i něco hraje a o něco se snaží. Má to i zábavné okamžiky (scéna s nádražním rozhlasem, nebo když Suzanne jednu natáhne klukovi na ulici). A když už jsem u té Evy, Eva vždycky byla hrozně krásná, ale když se tady postaví vedle Chantal, i její krása bledne závistí. (07.04.2016)

Hrozná sračka a nezávidim těm co na to koukali a museli na to koukat z povinnosti školní. U tohodle bych fakt umřel nudou, ale kdyby jenom nudou. Je nádherně vidět, že tenhle film vznikal za jediným účelem a to zdárně poučit studenty škol jak se to s drogama má a jak to může dopadnout, když se člověk drogám plně oddá. A krom toho mi to strašně připomíná Rekviem za sen, o to horší to je, že rekviem vzniká až dva roky po tomhle, o čemž by se dalo říct, že režisér je jakýsi inovátor, ale takovýhle příběh by dokázal napsat i sedmnáctiletej člověk právě drogama postihnutej, což netvrdím ani o scénáři Rekviemu, tam to alespoň Arronofsky dokázal natočit, ne jako slovenský režisér Dušan Rapoš. Fakt se tomu vyhněte obloukem. Materiál obsahující zdejší "film" je značně toxický a pro srdce diváka dosti nebezpečný. (07.05.2009)

Strašný brak. Čudujem sa, kde sa tu berú takí skvelí herci ako Marián Geišberg alebo Bolek Polívka. V čom film absolútne vyniká, tak to je konská dávka gýču, patetické scény a nekonečná trapnosť. A tie dialógy.........hrôza a des!!!! Názorná ukážka do akej žumpy padla slovenská porevolučná kinematografia. (25.07.2014)

Slabé, nepropracované, mnohdy kýčovité. Se samotným jádrem by se daly dělat věci, ovšem bez nastavení nechutnou omáčkou. Celá herecká plejáda ukázala, že umí hrát, ale ani to nestačilo. Vyzdvihla bych uměleckou stránku - postel, obrazy, hra s kovem a jinými rukodělnými materiály., celkové prostředí feťáckého doupěte. Postava navrativšího otce působila jak pěst na oko. Morální bahno stejně mladou Suzanne pohltilo a film skončil, tak jak skončil. A její přesvědčení, že vše je pro blaho děťátka a že ji jako čistou může následovat otec dítěte v momentálním absťáku, vyznělo jako fanatické promlouvání nějaké sekty. (30.07.2012)