Reklama

Reklama

Zbav nás od zlého

  • Dánsko Fri os fra det onde (více)
Trailer

Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (145)

panjosef 

všechny recenze uživatele

Moderní severská variace na Straw Dogs, jak už bylo samozřejmě mnohohkráte zmiňováno. Děj je podobný, ale rozvržení situací je samozřejmě posunuté do jiných rozměrů (dotkne se to všech aktuálních ožehavých témat, xenofobie, rasismus, domácí násilí...), aby se nejednalo o prosté přetočení původního scénáře. Celé to funguje hodně zdařile, je to fakt výborně natočený, hodně melancholický a emotivní, úžasná kamera a obraz (fakt těžce sedne), psychologie postav a výkony skvělý, násilí a neštěstí hodně reálný, syrový a brutální. Ke konci jsem opravdu sledoval se sevřenou prdelí, podobně jako u původního Peckinpahova majstrštyku. Scéna v březovém háji je masakrální, hlavně kvůli jejímu velice tichýmu a klidnýmu průběhu (viz pro srovnání např. No Moriré Sola). Na plný počet to ale tentokrát nevidím, pač přece jen mi pár věcí trochu lezlo s otazníkama do obrazovky (heh). Teď dál už radši může číst jenom ten kdo to viděl, abych neSPOILERoval. Jednak je to až přílišně nereálná stádnost a uniformita chování všech lidí, kteří se rozhodli vydat k Johannesovu domu (takový to "jóóóóóóó, všichni na ně společně vlítnem", v původním filmu bylo tohle pojato mnohem komorněji a proto pro mne reálněji), potom jejich vlastní chování před domem (chápu že byli všichni nalití, ale tancovat kolem zapálenýho ohně a zpívat, když předtím zemřeli dva lidi a další se chtějí zabít?) a taky prostě podle mne až příliš krkolomný a překombinovaný rozuzlení. Takže tohle jsou vady na kráse, ale protože je jinak film opravdu skvěle podanej a zpracovanej, tak si čtverku zaslouží. Jinak za zmínku stojí i některé drobnější detaily ve filmu, hlavně postava Ingvarova poskoka Leifa Christensena (Kim Kold) - to je hotovej stroj smrti, Charles Napier předělanej na Terminátora, kde na ten nápad kápli, hehe, bravo :-) . Za zmínku stojí taky včlenění role sympatické kočky vypravěčky (Sonja Richter) filmu, jejíž postavení vůči vlastnímu ději je velice zajímavý a ne moc častý - kdo četl od Dostojevského Bratry Karamazovovy tak asi zhruba tuší jak ;-) . Takže i přes pár much povedený explo peklo :-) . 8/10 ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

Strašne nemám rád tieto typy filmov, kde sa sfanatizovaný dav pokúsi psychicky a následne aj fyzicky zlynčovať jednotlivca. Nerobí mi dobre pozerať sa na to. Navyše scenár nie je žiadny zázrak (zabitie policajtov, likvidácia nič netušiaceho doktora, morálny konflikt medzi manželmi). Už to nikdy viac nechcem vidieť. ()

Pilda17 

všechny recenze uživatele

Nejprve průměrná záležitost, ve které se tempo zvyšuje. Byl jsem rozhodnutý dát tři hvězdy a smést tento Dánský thriller ze stolu, ale poslední třicetiminutovka vše změnila. Náboj byl velmi dobrý, napětí začalo vzrůstat a hlavně jsme se dočkali pěkného zvratu, který změní hodně. Rozhodně by divák měl počkat do závěru, protože teprve tam se pozná kvalita.. 7/10 = 75% ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Za jistých okolností to mohlo být famózní nervy drásající drama. Jenže! Absolutně jsem nepochopil, o co režisérovi přesně šlo. Začátek filmu totiž vypadal jako nějaká komedie a ta ženská, která jakoby vypráví celý ten příběh, byla fakt divná a nesympatická. Úplně mi narušila celkový dojem. Samotný příběh byl ohromně zajímavý s úžasným zvratem, ale myslím si, že se to utopilo právě v těch komediálních serepetičkách na začátku a na konci. Tohle není škoda, tohle je obří škoda. :-((( 65% ()

Galerie (33)

Zajímavosti (4)

  • Jednu z hlavních rolí ve filmu si zahrála Lene Nystrøm, zpěvačka dánské popové skupiny Aqua. (Greg)
  • Film bol natáčaný v Kodani a blízkych oblastiach. (Arsenal83)
  • V scéne, kedy Leif (Kim Kold) nesie bezvládne telo do kamiónu, sú obe dvere najprv otvorené a v ďalšom zábere je vidieť, že otvorená je iba ich pravá časť. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno