Modlitby za Bobbyho

Filmy, které si berou na mušku kontroverzní témata, nejlépe podle skutečných událostí, jsou většinou adepty na různé ceny. Jak se společnost chová k homosexuálům a proč se i zdánlivě přemýšlejíci lidé chovají k chlapům na chlapy jako idioti z pralesa, to je současné téma. PRAYERS FOR BOBBY vypráví skutečný příběh teplýho kluka, který i když je v podstatě slušný a žije v normální rodině, skončí jako nevyrovnaná troska kvůli tomu, že jeho náboženská matka (moje oblíbená Sigourney Weaverová) nedokáže akceptovat jeho orientaci, protože jí Bible charakterizuje jako hřích. Tohle je ale jen půlka filmu, překvapivě, protože hlavní postavou je matka. Weaverová přesvědčivě zahrála Biblí posedlou maloměšťačku, která zvolí víru před dobrým vztahem se svým synem a později se její zaslepená víra začne pod tíhou výčitek mlátit se zdravým rozumem a logikou. I když je TV film natočen jako korektní neškodný film s poučným koncem (který se jen občas režisér trapně zpestřuje pár barevnými filtry nebo otřesy), příběh a téma člověka zasáhne a šokuje. (25.10.2009)

"Nenápadný" televizní film podle skutečnosti se silným závěrečným dozněním i poselstvím. Vynikající Sigourney Weaver tentokráte v hodně odlišné roli na rozdíl od "protivnice Vetřelců". Strhující drama nejenom o konfliktu víry, mateřské lásky, podhoubí tragédie i (trošku méně přesvědčivém) pozdním "prozření" hrdinky ve finále, obzvláště když v průběhu filmu hrdince (i díky strhujícímu podání Sigourney) ani náhodou nefandíte a to je ještě hodně kulantně řečeno. Každopádně hodně silné a emotivní drama, z kterého se budete ještě nějakou dobu vzpamatovávat ... (20.11.2017)

Prayers for Bobby pro mě bylo obrovské překvapení. Samozřejmě jsem o nominacích na Zlaté globy věděl, stejně jsem k filmu přistupoval s určitým despektem. Zbytečně. Film je neuvěřitelně napěchován emocemi, které se mnou cca ve druhé třetině cloumaly ze strany na stranu. Takovýhle direkt jsem si od Russella Mulcahyho nepředstavoval (viz jeho sice překvapivě koukatelný Resident Evil 3, ale to je úplně jiný žánr). Obsazení většinou neokoukanými tvářemi vyšlo a díky tomu se mi podařilo ponořit se do nitra dění jako již dlouho ne. Sigourney samozřejmě nezklamala a její nominaci naprosto chápu, nenáviděl jsem ji téměř celý film a nejraději bych ji uškrtil vlastníma rukama. V současné době se filmy, zaměřující se na 4% tématiku, moc netočí. Když ano, tak o nich nikdo neví. Já sám tohle téma nějak extra nevyhledávám, tady však mé emoce dostaly pořádně zabrat. Já byl spokojen a jsem zvědav na ostatní nominanty. (10.01.2010)

Jak snadno se hlava nehlava bojuje se světem za štěstí nejbližších či za svoje vlastní... Ale největší a nejtěžší boj se vždycky odehrává na vlastním bitevním poli- v boji sama se sebou. Tak výborná Sigurney, celoživotní to bojovnice tělem i duší, nejdříve bojovala za rodinu, za pověst, za syna, až se skrze obrovský smutek a zmatek mohla utkat sama se sebou, aby se poté opět pustila do dalšího boje, tentorkát za pochopení a práva pro homosexuály. Krásně vylíčená psychologie postav, ačkoli možná někdo namítne, že jsou to klišé. Já si o klišé v podobných filmech o lásce a vztazích a celkově o životě myslím, že prakticky všechno, co prožíváme, se dá nazvat klišé a nemá smysl si na to nějak dvakrát stěžovat, má-li film být ze života. Je to ke konci dojemný, což mi nevadí, protože to má jakýsi smysl (a už dlouho jsem u filmu neslzela, tak to projednou vydržím :)) (05.01.2014)

Je li vaše matka ortodoxní kudlanka mající na všechno v rukávu nějaký ten veršík z evangelia, můžete na trochu té teplé, živočišné kolonoskopie rychle zapomenout. Svěříte se jí, že jste mladistvý gay a ona okamžitě vytáhne na kruciátu za vaše odbuznění. Když se jí však tu bukvici z vaší makovice nepodaří vyrecitovat ani sáhodlouhým seznamem mrtvých apoštolů, následovaným házenkářskými výsledky, pošle vás tam, kam jste vždy toužil. Do prdele. Teda vlastně do Portlandu. K sestřenici. Konečně můžete volně píchat. Teda vlastně dýchat. Nový, fešný kolík z liberální rodiny kontra katechistická výchova a ztráta maminky jako mentálního guru vám však v hlavě způsobí hormonální moulinex, až si z toho zaplachtíte z mostu. Mamá je zdrcená! Homosebevrah!! Noční můra všech katolíků, permanentka to hell!! I já jsem zdrcen! Ripleyová - Neripleyová, začíná pravá televizní, nízkorozpočtová nuda (ale čtyřkám asi kapesník zvlhne). Jak správná kudlanka vyřeší morální dilema? No snaží se přece najít nějaký ten ospravedlňující házenkářský výsledek. Prudí místní flanďáky tak dlouho, až jí z toho "hrábne" a nalezne evangelium všech evangelií: Selský rozum 1.1! Ten jí řekne, že vlastně vždycky toužila podporovat homokarnevaly. Čert vem Bibli... (05.03.2010)