Hra o trůny - Série 1

SPOILER. Přesně do sedmého dílu jsem si říkal, ano, seriál je výborný, baví mě, angličtina jak z učebnice, herecky přesvědčivé, ale proč je kolem něj takový povyk a stal se z něj kult? Od konce sedmého dílu až do závěrů celé série moje nadšení výrazně rostlo a pochopil jsem. S blízkými přáteli a kolegy si někdy říkáme - současný svět je kolbištěm, kde se setkává dvacet procent slušných a čestných s osmdesáti procenty darebáků, intrikánů, podrazáků a zlodějů, někdy, když jsme v chmurnější náladě, se ta procenta snižují téměř o polovinu. A první série Her o trůny toto naše vidění světa jednoznačně potvrzuje - slušní a čestní dostali pěkně na prdel a intrikáni, darebáci a podrazáci se dostali k moci, resp. se u moci udrželi. Naštěstí ani náš svět není černobílý, takže mě těší, že i v seriálu se najdou postavy, které míchají dobré i zlé a nejsou příliš jednoznačné. Přestože respektuji pojetí první série, stejně se nemohu udržet a neříct, že smrt lorda Starka mě vysloveně naštvala. Seana Beana mám zafixovaného jako povětšinou záporáka a padoucha, škoda, že jsem si nemohl užít jeho ryze kladnou postavu déle. (26.08.2017)

HBO pro ztvárnění svého pojetí „ýbrdrsné, špinavé, realistické, pletichářské a překvapivě moderní době podobné“ historie už léta používá jeden a ten samý, neměnný mustr: hodně nadávání, hodně tělesných tekutin, nahoty, vleklých politických dialogů a víc než štědré množství sexu, jehož odosobněnost je samozřejmě naznačena – jak jinak – polohou zezadu. Fungovalo to u Říma a Tudorovců a očividně to funguje i napasováno na Hru o trůny, páč seriál je od dvou zmíněných v podstatě k nerozeznání. Ve Hře o trůny jsou všechny tyto okoukané zbraně nasazeny v plné míře, ale stejně jako dřív nic nesdělují, mají pouze zakrýt skutečnost, že se koukáme na televizní a značně infantilní ekvivalent užvaněného macha hrdě se chlubícího svým obřím pérem: okázalého, hlasitého, ale jinak úplně impotentního. Jde jen o prostředek k zneviditelnění toho, že nikdo nic NEDĚLÁ, všichni jen neustále namachrovaně žvaní, vyměňují si informace nebo pronášejí expozici, jejíž účel není znám. Jako výpravná ilustrace je to fajn, ale raději zůstanu u předloh, u těch aspoň neřvu nudou. (15.03.2017)

Seriálové nadšení a vynášení do nebes chápu. Po všech těch idiotských kriminálkách na etapy od CSI až po Kobru 11 je to svěží, atypická jízda drsným mytologickým středověkem, kde se však nezapomnělo vulgárně mluvit, souložit a mnohdy samoúčelně pro efekt někomu uříznout hlavu. Tohle propojení starého s "moderním" je cool a sebevědomé. Nedá se upřít zároveň skvělá atmosféra a fakt, že je občas vidět absence rozpočtu a tudíž absence šťavnatých, velkolepých bitev, se dá prominout. Postavy mají hloubku a každá z nich obvykle hraje důležitou roli ve spletenci příběhu. Je to chytlavé, ačkoliv je z toho opět cítit ta seriálová pachuť natahovanosti. Naštěstí nejméně za hodně dlouhou dobu. Vzhůru dalším sériím. (22.04.2017)

Po prvej sérii (seriál neposudzujte skôr, netúšite totiž čo hodnotíte) je moja spokojnosť takmer na maxime. Game of Thrones ponúka nevídanú nepredvídateľnosť. Keď priebeh ponúka tucet možných ciest alebo sa naopak javí stereotypne, okamžite príde nečakaný zvrat (nechcem spoilerovať) a príbeh naberá nečakané kontúry... Casting bol viac ako trefný a herci vo svojich úlohách predvádzajú osobné maximá. Väčšina charakterov je doslova lahôdkou (rovnako úchvatný je ich vývoj) a niektorí herci umne prevyšujú ostatných [jednoznačne Tyrion Lannister (Peter Dinklage), Arya Stark (Maisie Williams) a Eddard Stark (Sean Bean)]. Byť viac akcie a viac severu, bolo by to u mňa stopercentné. (20.05.2019)

Hned pro začátek bych rád řekl, že udělat z Písně ledu a ohně vysokorozpočtový seriál a ne film byl skvělý nápad. Pilotní díl divákovi představí vše důležité a hned poté děj posouvá neustále dál a dál ve všech čtyřech příběhových linkách, které tu sledujeme. Je tu úžasně vybudovaný svět, skvěle napsané a zahrané postavy a dnes již ikonická hudba. První série se zaměřuje především na intriky, díky kterým je děj napínavý a nikdy si nejste jisti, co se stane dál. Spoléhá se také na surovou brutalitu, čímž dosahuje efektu vcelku reálného středověku. Téměř rovnoměrně jsem si tu oblíbil jak kladné, tak záporné postavy. I když většina postav tu samozřejmě není jen černobílá, spíš mají své důvody proč dělají jak dobré, tak špatné skutky. Fantasy prvek tu je především v podobě hrozby Bílých chodců za Zdí, ale to se týká prozatím opravdu jen menšiny příběhu. První série Hry o trůny představuje skvělý start, který ale naštěstí v žádném případě nevyčerpává všechny esa z rukávu. (22.09.2018)