Nádech

Nekompromisní nádech, tak jak je někdy život samotný. Pro jeho záchranu bychom udělali spoustu, maximum, všechno.... Při zjištění v tomto případě jak se věci mají ohledně nelegálních operací, byl záběr na čekajícího doktora až bezcitný, neboť jakékoliv rozhodnutí z otcovy strany by vzalo život stejně jednomu z dvou dětí. Smutný začátek, smutný konec. (08.08.2012)

Vskutku drsný snímek z džungle jménem Mexiko, s dojmem umocněným herci, kteří na sebe nestrhávají pozornost, jen dobře odvádějí svoji práci nutnou k představě o výpovědi stavu lidstva v různých oblastech, byť na jednom kontinentu a nedaleko od sebe. Zatímco se náš svět, ten "lepší", zabývá otázkou, zda je v pořádku použít zbraň na pedofila, který měl na tříhodinové návštěvě sousedovic kluka, aniž neexistují důkazy, že by ho jakkoli ohrozil, za jeho hranicí jako by si dali dostaveníčko všechny zrůdy, které zem nosila. Je to ale jejich přirozenost, co je nutí k obživě těmi nejohavnějšími způsoby, jaké dokázal člověk vymyslet, nebo jim to umožňuje civilizace odnaproti, která se neštítí, v případě svého vlastního ohrožení, popřít všechen humanismus, na kterém si tak zakládá? Můj obdiv proto patří Paulu Stantonovi, který našel sílu ho v nejtěžším rozhodnutí svého života nepopřít.... Tak a teď si půjdu splnit svou občanskou povinnost - odvolit prezidenta, ať si vyberu kteroukoliv variantu z dvou mizerných, nemůžeme dopadnout hůř, než v Mexiku, že ne? (25.01.2013)

3/10 Zadne sokujici dramo se nekonalo. Kdo jde do jistych zdravotnickych nestandartnich benefitu si nemuzue myslet, ze je to jinak. Vsechno ve scenari stoji na neuveritelnem sledu nahod a vypadnout tam jedna jedina, tak je po filmu. Zde probirane moralni dilema je osidne stejne jako obhajovani pederastu, k nemuz se hrdina po akci nejspis vratil, takze je to o vodce a vode. Nicmene to prostredi mexickeho prihranici je opravdu podane pekne - muzu posoudit, byl jsem tam :)) (12.07.2012)

Kormákur je moje prokletí. Za poslední měsíc už jsem viděl v podstatě omylem jeho čtvrtej film. A s výjimkou Svatby za bílé noci to byly samý srágory (2 zbraně odpad!). Tohle bylo od začátku plný těch nejlacinějších klišé - od státního zástupce by média chtěla vyjádření, on jim ho poskytne, ale za chůze. Dělal jsem 15 let v médiích, ale tohle se mi snad nestalo. V US filmech se to ale děje v devíti z deseti případů. To je filmový klišé, který nemá oporu v realitě. Kdo ho opakuje, tak dokazuje svoji lenost nad těma věcma přemýšlet. "Hele, neznáte nějakýho novináře? Fakt ti respondenti před těma novinářema furt tak zdrhaj? Zkuste se někoho poptat..." Ne, jak tam bude mikrofon, tak on musí zdrhat jak zajíc. Dělají to tak všichni, tak proč ne já? Mexiko bez výjimky jak špeluňka 5. cenové skupiny. Pravda, nebyl jsem tam, ale dám ruku do ohně za to, že takhle (co člověk, to kvér, co člověk, to buď násilník, podvodník, nebo minimálně prostitut, co exteriér, to skládka, co setkání, to rozbitá držka nebo rovnou smrt,...) to tam nevypadá. Zlatým hřebem (do rakve) tady ale byl scénář. Nechce se mi zabíhat do podrobností, ale jak měl borec furt smůlu, tak měl najednou zázračný štěstí, a to do té míry, že z tajné organizace, která s ním nechtěla mít nic společnýho, znal nakonec komplet, komplet všechny. Tenhle motiv se tam už vlastně jednou objevil, jak jsou všichni zlí a nebezpeční, a nakonec jsou jak beránci - to když po něm šel dětskej gang a Paul, místo aby ho vykastrovali, se dal vzápětí zázračně do holportu s jejich bossem. Prostě banální, naivní story s naprosto nereálným koncem. Přičemž úplně poslední záběr - kulhající chlapec, už byl doslova k smíchu. (04.12.2013)

Americká mise Baltasara Kormákura se nakonec vydařila, obával jsem se, že ztratí svůj styl který sem zřel v Severních blatech a svatbě za bílé noci , ale nakonec se alespoň jedna věc podle mne typická pro Kormákura zjevila - jeho interesantní záběry oblohy, nejčastěji pokud nebe doplňuje záběr na jedoucí vůz, jediné, co takovým scénám chybí je Islandská krajina, kterou, ve vši úctě k jižní Americe, nedokáže Mexiko nahradit ani náhodou, obzvlášť pokud ony záběry vydávají jakýsi pocit "chladu". Ani pokus o lehčí, emocionální znásilnění divákovo slzných kanálků není tak nesnesitelný, jak jsem se obával (ačkoliv u mě tradičně neúčinný), takže ve výsledku číhá v Nádechu solidní kus thrillerózní práce, bohužel ale s trochu děravým scénářem, škoda, že si ho Kormákur neupravil. A nepřesunul děj do Evropy, ale jasně, už přestanu snít, snad ale díky tutomu dostal bakšiš na nějaký svůj domácí projekt. (25.08.2013)