Náš venkov

Zcela náhodou jsem viděl díl: Kluci od čáry. A chvilku jsem nevěřil svým očím. Bylo to o partě bývalých pohraničníků, kteří se schází a slzí nad tím, jak tehdá střežili ČSSR před narušiteli, respektive spíše to aby z toho Husákova ráje nikdo nemohl prchnout... A jelikož se sem tam někdo bránil, občas to schytal i statečný obránce hranic. Těm pak tenhle spolek staví na památných místech pomíčky a pořádají tam pietní akce. Samozřejmě se zdraví - soudruzi, na srazy chodí v uniformách se zelenými barety a brigadýrkami s nášivkami Psohlavců na rukávech... Jsou skálopevně přesvědčeni, že republiku uchránili. Když se pak jich ptali před čím, složitě koktali, protože poslední školení politruků měli přeci jen už před více než 40 lety a k stáru člověk také více zapomíná. Upřímně, nechápal jsem že ještě někde něco takového existuje. Sdružení těch co pomáhali režimu aby tu byla nesvoboda a ještě na to být hrdý, to chce sakra koule. Chápu, že kucí strávili na hranicích v lesích asi i pěkné chvilky v přírodě a na vojnu každý občas vzpomene se slzou v oku, ale nepřehodnotit po tom všem a nepřiznat si, že jsem sloužil zrůdné ideologii... no soudruzi, to tedy opravdu nechápu. * * * (03.10.2018)

Měl jsem ponětí, že se tenhle pořad dlouhodobě vysílá na ČT, ale nikdy jsem se o něj nezajímal. Dostal jsem se k němu až poté, co internetem proletěl díl o nutriích (konkrétně ze 7. 12. 2013, doporučuji zhlédnout celé). Tolik exotů, hlášek a nechtěně meta-humorných výroků se zkrátka jen tak nevidí! A vůbec - Baldýnského sbírka, zachycující nejlepší pasáže, bude jednou strašně ceněná a Banán bolesti se budou učit školáci nazpaměť :-D (25.01.2014)

Tak jsem také viděl nutrie, abych nebyl za neznabobra. Dovoluji si shrnout své nadšené poznatky, které jsem nahazoval ,,live" do pošty nejmenované Evy. 1. Co to má blít? Nepodařilo se načíst link pro video. Zkusit znovu. 2. reklama na datart? 3. nejde mi zvuk. Chodí tam indoš s krabicema.... 4. bobži! 5. proč je tahaj za oháňky? 6. prof phdrmrdr prdl Pítr A. Debílek. Ale nevím co poudá 7. jé, zrovna je tam nějaký strýko rozpatlává po zdi takovým hrablem. Asi maluje. 8. hezké maso 9. teď je tam pán, co je ve skutečnosti asi paní. - - - No? Bomba, ne? (10.12.2013)

Viděla jsem díl Pohádková země a žasnu nad tímto veledílem režiséra Robina Kvapila! A přitom na tom není nic těžkého, posuďte sami: To se vezme poněkud exaltovaně působící majitel pohřebního ústavu Raimund Niederführ (dříve pod jménem Ivan Genov) a jeho politické názory (i když v mnohém mu dávám za pravdu, např. jeho názor na prezidenty Beneše a Háchu či odsun Němců), k tomu Vítězslava Klimtová, kterou - jak ji znám - nikdy nezajímalo nic jiného než peníze, vkus šel u ní vždy stranou a která se teď našla v roli čarodějnice, dědička to moudrých keltských šamanů... Toto se smíchá dohromady, okoření se úryvky autentických projevů Beneše, Háchy, Gotwalda, Havla a Putina, a to všechno na pozadí nevkusných loutek výše zmíněné - a že nevíte, co z toho vznikne? Ale kdepak, to se mýlíte... vznikne z toho "dokumentární film". Ta 1 * je jen a jen pro pana Niederführa a jeho krásné, staromilské výpravy pohřbů. (31.01.2015)

Viděn díl Když sa buček zeleňá o herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti Zdeňku Trčálkovi. Režie se ujal rozený Hradišťák Břetislav Rychlík. Nebyl to špatný dokument, sledujeme pár starších divadelních představení s Trčálkem, navštívíme jak jeho ženu a děti ve Véskách (městská část UH), ale i jeho maminku v Ústí na Valašsku a podíváme se i do jejích vinného sklépka. Pak si s ním zajdeme do lesa a užijeme si udění domácích klobás. No prostě pro Moraváka pastva pro oči. Nádherný život. Jediné, co vadilo, byly občas podivné střihy a prostřihy. Ale budiž. Milých 27 minut. (01.03.2024)