Režie:
Hideo NakataScénář:
Enda WalshKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Kendži KawaiHrají:
Aaron Taylor-Johnson, Imogen Poots, Matthew Beard, Hannah Murray, Daniel Kaluuya, Megan Dodds, Michelle Fairley, Jacob Anderson, Tuppence Middleton (více)Obsahy(2)
Režisér Hideo Nakata, kterého proslavily horory KRUH a TEMNÉ VODY, se tentokrát pustil do psychologického dramatu z internetového prostředí. William (Aaron Johnson) je na první pohled sympatický a přátelský mladík, jenž založí internetovou místnost. Na scénu přicházejí Emily (Hannah Murray), Eva (Imogen Poots), Jim (Matthew Beard) a Mo (Daniel Kaluuya). Každý z nich se potýká s různými problémy a hledají únik ve virtuálním světě. Když se Jim vyzpovídá ze svých problémů a přizná, že je na antidepresivech, William si začne s jeho životem pohrávat stejně jako s ostatními. Virtuální svět se postupně mění v krutou realitu. (VittaBella)
(více)Recenze (37)
Navzájem se ve mně bijí dva protichůdné pocity. Ten první mi říká, že z filmařského hlediska je na snímku patrná zkušená ruka Hideo Nakaty, který – jakožto uznávaná režisérská veličina – by do světa nevypustil lecjaký šit, a proto film překvapuje na mladé osazenstvo poměrně slušnými hereckými výkony, místy velmi povedeným vizuálním ztvárněním a taky náramně dynamickou gradací příběhu až do napínavého finále. Na straně druhé já opravdu nejsem přítelem sociálních sítí, a proto nechápu – pozor SPOILER – proč by se někdo svěřoval se svými nejniternějšími pocity (což myšlenky na sebevraždu určitě jsou) nějaké anonymní skupině pubescentů a řídil se pochybnými radami nějakého manipulátorského hajzlíka, který si tak léčí své vlastní komplexy. Faktem je, že já vlastně obecně nechápu tu potřebu se s někým on-line vykecávat o čemkoli, takže uznávám, že tenhle film asi opravdu není určen pro mě. Přesto jsem v něm určité klady a kvality objevil, a proto si to tři hvězdy plně zaslouží. ()
,,Chcete si promluvit o těch, které nenávidíte?“..... Představte si virtuální chatovací místnost. Jsem sám, pak přisedne holobrádek s rybičkama, vzduch oživí 2 roštěnky a nechybí zamilovanej černoušek. Svět chatu převedený do vizuální podoby má obstojnej vizuál a zajímavej námět. Příběh několika dětí, kteří se nedokáží vypořádat se svými problémy a místo naděje na internetu nalézají anonymní našeptávače myšlenek je však pouhou roztaženou krátkou povídkou, které dělá jméno Hideo Nakata. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem závislej a jedu na chatu. 2.) Hledám inspiraci do soutěže ,,Jak nejlépe zkazit dítěti den“. 3.) Jsem dítě se spoustou problémů a místo pobytu v ústavu, dávám přednost pobytu na síti. PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
V prvé řadě - Nejedná se o horor!!! Je to jen na nervy hrající thriller se skupinkou teenagerů, kteří se schází v chatovací místnosti, která je znázorněna opravdu zajímavým způsobem stejně jako celý chat a jeho průběh. Konec je sice slabší, ale nápad skvělý. Kdo někdy chodil na xchat a jiné chaty, tak se v tom úplně uvidí :) ()
Film zobrazující tvrdou realitu týkajících se, jak už název jasně naznačuje, chatroomů. Nejsem velký fanda chatů právě s některých důvodů ve filmu. Některým by děj mohl připadat matoucí a nepochopitelný, kdo však není úplně hloupý, tomu se film dostane vysloveně pod kůži a zamyslí se nad děním na internetu a vyhne se jím velkým obloukem. Skvělý film, nemohu si vynachválit s jakou přesností Hideo Nakata trefil dnešní mládež na sítích do černého. ()
Náhodou. Myslím, že si tento film tolik kritiky rouzhodně nezaslouží. Hideo Nakata perfektně zvládl skloubit smyšlené prostředí s tím reálným, a povedl se mu i příběh, který bezchybně dokonale gradoval, až v závěru tragicky vyvrcholil. Hideo Nakata dokázal vytvořit neuvěřitelnou atmosféru, a i přes to, že jsem film sledoval jen kvůli Imogen Poots toho nelituji, protože snímek jako takový se vším všudy - S dějem, s atmosférou, s tou skoro až autentičností a samozřejmě s perfektním hereckým ztvárněním si ode mě rozhodně zaslouží 4*. 80% ()
Reklama