Jíst, meditovat, milovat

No tfuj tajbl, tak tohle bylo sladší než presso s dvanácti cukry... Buď jsem dnes neměl na romantiku náladu, nebo to celé bylo plné jen rádobymoudrých keců na téma vztahy... Ale spíše to druhé. Pokud by se našel někdo, kdo držel krok s mentálním rozpoložením Liz Gilbert, má můj obdiv. A pokud to vydržel celou tu vraždenou stopáž 134 min ! má můj obdiv dvojnásobný! Já už v Indii tak nějak zmámen tou hrou barev přestal přemýšlet nad významem řečeného a jen sledoval ty hezké barevné obrázky z exotického prostředí... Při sledování tohoto filmu jsem si také uvědomil, že je J. Roberts vlastně docela ošklivá... Jediné co chválím jsou vybrané lokace a také soundtrack. To ale asi nemělo být gró filmu... Kdo to neviděl, ať si pustí nějaký cestopisný dokument o Římu, Indii a Bali. Bude to kratší, uvidí víc a nebudou ho ve snech v noci strašit ty koňské zuby Robertsové. * * (22.08.2014)

Zajištěná americká panička neví, co se životem. 1) Snímek vystihla komentátorka petite fille: ...dlhý a suchý exkurz do akéhosi moderného konzumného poňatia spirituality človeka... 2) Nejpůsobivější jsou lokace. Řím se z dusivého barokního města plného utrpení a temné minulosti mění v nádherné atmosférické uličky a kulinářské požitky. Indické Pataudi opájí svými barvami a meditační kulturou, zatímco Bali na závěr ukazuje joie de vivre. 3) Rovněž herecké obsazení je velmi slibné. Kapku moc zmalovaná, přišlo mi, 43letá Julie Roberts svůj šarm propůjčuje nepříliš sympatické postavě. Pro milovníky sladkých tváří je tu 32letý James Franco, kdo chce chlapy ad extremum, má tam 41letého Javiera Bardema. 45letý spoluscénárista a režisér, otevřený homosexuál Ryan Murphy se tu chová jako kuchař, který dodává oblíbené ingredience, přesto však je celková chuť mdlá jako thálí v indickém klášteře. Inu, Americans know entertainment, but they don't know pleasure. (01.09.2014)

Opravdu jediná zápletka je tady jídlo! To si vážně mysleli, že mě bude bavit se dívat se na Robersku, jak jí a jí? Já jsem v tom nějaký hlubší význam "HLEDÁNÍ SAMA SEBE" nenašla - je to totiž povrchní film, tu hloubku mu jaksi zapomněli dodat! A taky by mě zajímalo, kde vzali tvůrci tolik odvahy konfrontovat ve filmu Američany (obezita sama - jim se jídlo ve filmu podsouvat nemusí) a Italy (uječený národ rádoby gurmánů) brr. 54% je ještě velice milostivých.. PS: druhou část filmu jsem už nezvládla, protože se to natahovala jako nepříjemná žvýkačka... (13.02.2011)

To byl sakra dlouhej film, když už sem byla za půlkou, tak sem si už jen říkala, jestli to vůbec zvládnu dokoukat. Zvládla sem, a nesu trvalé následky nudy. Děj to mělo, natahovaný (a pro mě hrozně chaotický), který se dá shrnout v pár větách - šla to hledat tam a tam a tam, pak chtěla jít tam, ale zjistila, že to už našla tam. No, mají můj "obdiv", když tohle zvládli natáhnout na 2 hoďky a něco. (28.11.2010)

Film o hledání sama sebe, o nacházení vlastní jistoty, klidu a celkové vyrovnanosti. Proč ne ? To samo osobě by bohatě stačilo. Patrně si tvůrci nebyli moc jistí, že to bude stačit a tak vytáhli silný kalibr Javiera Bardema. Začala šroubovitě - sladkobolná vztahová záležitost. A to byla přesně věc, která mi sešoupla film o hvězdy dolů. (19.05.2014)