Mikulášovy patálie

Jmenovaná kniha byla v dětství jednou z nejmilovanějších. Četl jsem ji mockrát, naposledy ale tak před 15 lety. Pamatoval jsem si pár postav, a také fakt, že jsem se knize krásně dětsky smál na plné kolo. A na plné kolo jsem se smál i dnes u filmu. A to už je známka kvality :-) Opravdu jsem se dobře bavil. S filmovým zpracováním další knihy, kterou jsem hltal - Mládí v hajzlu - se to vůbec nedá srovnat. (19.11.2010)

Mikulášovi patálie lehce připomínají Bylo nás pět...ale jenom z lehka. Chápu ale, že tenhle film bude vtipnější, když vybral ty nejlepší scény z celé knihy. Jsem ale rád, že ho Francouzi natočili, protože se na něj nádherně koukalo. Bylo to opět takové příjemné, jak Francouzi umí, ale dlouho jsem se od nich ničeho takového nedočkal. Jsem rád, že tu frantíkovství nezapomněli a pořád se můžu těšit na další a další vtipné francouzské komedie, které nám zpříjemňují život už hodně dlouho. Také jsem koukal, že Michel Galabru ještě hraje. V jeho letech sklízí můj ohromný obdiv, protože to nemůže být tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Drsné ale je, jak od posledního filmu, který jsem s ním viděl, zestárl. Ale tak pravda, od Asterixe s Obelixem uteklo už dlouhých deset let. K tomuhle filmu se s radostí vrátím znovu, a znovu...nejspíš neustále. Jako k těm nejlepším francouzským komediím, které v jejich zemi kdy vznikly. (17.07.2010)

Byly doby, kdy jsem neudělal krok bez knížky s Mikulášem či Kopytem a Mňoukem. Ty doby se již těžko kdy vrátí, ale Mikuláš má v mém srdci stále vyhraněné speciální místo. Od adaptace jsem tak raději mnoho nečekal. Chyba lávky. Adaptace je to totiž kromobyčejně zdařilá a zároveň i svá. Ryzí ztělesnění rodinné neinfantilní zábavy, u které se mnohdy zasmějí více dospělí než děcka. Navíc mají Mikulášovy patálie v obou svých podobách tu zvláštní moc, že vrací do dětských let. Což umí velmi málo knížek a ještě méně filmů. A to, že se film ve výsledku nemůže předloze rovnat jde tentokrát stranou, protože jsem si to uvědomil až dlooooouho po odchodu z kina poté, co jsem ještě drahnou chvíli stíral slzy smíchu. (22.11.2009)

Senzace! Svižná, vtipná, nápaditá a odlehčená francouzská komedie s precizní hudbou. Možná dávám pět hvězdiček proto, jelikož mám od nepaměti slabost pro francouzskou tvorbu, pravda je však taková, že jsem se hodinu a půl náramně bavil a ze sálu odcházel s úsměvem na rtech. A opravte mě, jestli se mýlím - tak by tomu u komedie mělo být, ne? (13.12.2009)

Z kreslených Mikulášových Patálií znám jenom jeden jediný díl (na téma "Tati, jak se pozná nosnost mostu?"), tudíž filmové zpracování hodnotím bez jakéhokoliv porovnávání s předlohou - a vychází mi, že je to špičková komedie pro celou rodinu a všechny věkové kategorie:) Samozřejmě vám někdy mezi dvanáctým a patnáctým rokem přijde dětský způsob vyhodnocování informací a řešení jednotlivých situací naprosto příšerně dementní a na facku (k čemuž jen tak BTW "sundej si brýle a řekni co vidíš...":))) ), ale je to prostě naprosto kouzelné a nádherně natočené k tomu. Stylizace šedesátých let je zvládnutá k dokonalosti, a hlavně to celé funguje i jako film, nejen série scének obšlehnutých z comicsu. Valérie Demercier jako maminka je ve svém emancipačním záchvatu a emotivních reakcích naprosto perfektní, paní učitelka Sandrine Kiberlain je pro změnu učiněný anděl - a obě potvrzují, že všechny pěkné Francouzky (těch asi dvacet...) jsou u filmu;) Zkrátka tleskám a milerád se zase někdy podívám znova, i když se většina minizápletek dá spolehlivě odhadnout předem. 80% (09.04.2012)