Vyprávěj

Velmi dobrý TV seriál, který zábavnou formou přibližuje dobu ne až tak minulou. Oceňuju dobovou výpravu, která sice není bezchybná jako třeba v 6.díle odehrávajícím se v červnu 1968 v televizi běží bulharský seriál Na každém kilometru, který byl ale natočený o rok později. Na čokoládě z Rakouska v roce 1967 nemohl být EAN kód - ten se začal používat až v roce 1974. V roce 1968 také ještě nebyly plastové přepravky na pivo jak je známe dnes. (04.01.2015)

Musim se priznat, ze prvni radu jsem videla jen sporadicky, ale sestrihovy dil me navnadil natolik, ze si pokracovani nenecham ujit. Pribeh samotny sice neni nic moc, ale kouzlo spociva v dobove atmosfere. Kostymy, ucesy, kulisy, hudba, navic retro vsuvky, to dela z tohohle serialu neco vyjimecnejsiho. Clovek si zavzpomina, jak treba jako dite nosil sponky s kopretinami a ucil se basnicku na Mikulase. (27.09.2010)

ACHTUNG! SPOILERS! "Náš svět promění se hned, když zavřeš oči..." Ono se řekne ostalgie, ale jde o to, zda to není jen pouhopouhý starý dobrý sentiment. Jde o to, že ne vše o československé minulosti se dá takhle šmahem zavrhnout. Pro totiž mluví to, že pokud by si chtěl někdo se slzou v oku zavzpomínat na ideální časy socialismu, nemá nárok, jelikož vyváženost situací a postav je v tomto díle takřka na jedničku, což mě překvapilo úplně nejvíc. Postavy jsou životné, vyvíjejí se, většinou nedělají nic, co by bylo v rozporu s nimi samotnými a až na výjímky se vyhýbají plakátovému zobrazení určitých typů. Po technické stránce je to sice klasický, nikoli však laciný český seriál. Spíš negativně na mě působila jen velice urputná snaha zachytit dobové reálie od závěsu v koupelně až po lokomotivu a pak vyprávěcí monology (proč byl obsazen Vojta Kotek, kvůli popularitě?), které buď opakovaly již viděné, anebo vše zbytečně zdržovaly, popřípadě obojí. Takže žádná tragédie. Vše se ale změnilo po roce 1989, pomalu a tiše, seriál přestal vyprávět a začal jen zobrazovat, postavy nereagovaly na události, ty kolem nic pouze propouvaly v dobových zprávách, jako by se jich netýkaly, lidé, u kterých by tato změna byla nevíce křiklavá (Tonda), byli pro jistotu uklizeni pěkně mimo naši republiku, popřípadě zemřeli (babička). Obětní beránek se udělá z Franze, chce to jeden exemplární příklad, pěkně počesku. Celý projekt končí sčítáním jablek a hrušek (objektivní historie a osobní vzpomínky) a tatíkovskou spokojeností, jak jsme si to všechno začali báječně psát, takže jsme s minulostí vyrovnáni. Tím pádem je koncept na začátku sympatického projektu celý porušen a seriál se stává z velké části dost zbytečným. Že je to velká škoda, zjistíme, obávám se, za hodně dlouhou dobu. 50%. (11.07.2013)

Vyprávění o době, kterou jsem takřka celou prožil, není tak úplně mimo, jak jsem si myslel, že bude. Nějaká ta procenta objektivity jsou samozřejmě poplatná tomu, že dějiny píší vítězové, ale jinak jsem většinu období svého života poměrně bezpečně poznal. Musím také pochválit dobové záběry a dobové hitovky, takže s atmosférou jsem celkem spokojen. Jen ten rodinný příběh je nasazen na běh dějin poněkud kostrbatě a vlastně mne spíše ruší od zpráv a hudby. (14.04.2015)

Pokaždé, když začne seriálu docházet dech, tak se dokáže opět nadechnout, ať už tragickou událostí nebo naopak něčím radostnějším. Díky tomu se seriál nikdy na delší dobu nemotá v kruhu vyprávění je plynulé. Těšily mě i vztahy mezi jednotlivými postavami, které se vyvíjely a nepřipadaly mi přitažené za vlasy. Osudy byly zajímavým a vítaným zpestřením. Ale hlavně seriál obsahu hlášku, za kterou by se nemusel stydět žádný sitcomový a ,,geekovský" seriál:,, A babi, nepřipomíná Vám Františka?" (12.03.2016)