Pan Bobr

Bobří maňásek na vaší ruce, který si s vámi povídá, radí vám a občas je na vás zlý, je jasným znamením, že jste totální mešuge. Gibson hraje chlapíka v depresi, který jen leží a nic ho netěší, dokud nenajde hračku, nenavlékne si ji na ruku a začne konečně komunikovat s okolím. Jako by plyšový bobr dokázal rozhryzat zeď, která stála mezi ubitým mužem a okolním světem. Věci se pak stanou stále šílenějšími a psychický stav hlavního hrdiny dojde nápravy až poté, co všechny jeho psychické problémy prasknou jako hnisavý vřed. OK. Snímek má všechny rysy nezávislého filmu, ale byl natočený mainstreamovým stylem s důrazem na rodinnou pospolitost a tradiční hodnoty. Docela nezáživné. (14.05.2018)

Mě tedy BEAVER příjemně překvapil. Tahákem byla jednak Gibsonova těžce průserářská krasojízda v reálném světě (hahahahaha... fuck), jednak zajímavý námět - a obojí svým způsobem přispělo k dobrému pocitu, který ve mně BOBR zanechal. Co je to? Plyšovým bobrem odlehčené, trošku zvláštní rodinné drama, evokující třeba AMERICAN BEAUTY, ne bez chyb, ale nakonec velmi hezky dojímavé. A šílenec Mel tu jednoznačně herecky boduje, snad není jeho kariéra již navěky věků pohřbena. (18.08.2011)

Hodně povedené i když trošku předvídatelné drama, kterému vévodí hlavní představitel Mel Gibson, které to zahrál hodně uvěřitelně a přesvědčivě. Jinak je to pomalu táhnoucí se příběh zkrachovalého člověka, kterému se hroutí život a tak se shová za maňáska, přes kterého komunikuje se světem. I ostatní herci to pěkně zahráli a já tomu dávám 85% :) (03.06.2014)

Gibson je tentokrát prostě úžasný a troufám si říct, že je to herecky to nejlepší, co jsem od něj kdy viděl! Mrzí mě, že film i herec samotný nebude příliš ověnčován soškami právě kvůli jeho osobnímu obrazu, což je škoda. Je zvláštní vidět, jak se z jednoho z nejmilovanějších, obdivovaných a nedotknutelných herců Ameriky stala hollywoodská černá ovce, kterou snad už na předávání Oscarů ani nepustí. Ale třeba se vše zase změní a Gibson od sebe odpoutá toho negativního bobra. Nicméně film Fosterová bez problému zvládla nejen režisérsky, ale i jako herecká opora a dostal jsem od něj vskutku něco úplně jiného, než bych podle fotek čekal. A jsem za to rád! (BTW: Proč mi Bobrův hlas tak neuvěřitelně připomínal Raye Winstona?) (03.10.2011)

Prečo mi nikto nepovedal, že to bude (aj) vážne aj smutné? Myslela som, že sa budem 90 minúť pozerať na nejakú nezávislú komédiu. Ale práve keď začala prevládať melanchólia, dostal sa príbeh ku mne bližšie. Najprv som myslela, že to nejak prežijem vďaka Yelchinovi, ktorého mám neskutočne rada a čoraz viac mi pripomína môjho brata a áno, bol skvelý, ako vlastne vždy. Ale Gibson sa tiež zhostil svojho depresívneho Waltera s pánom Bobrom presvedčivo. Taký prázdny a úbohý a skoro obesený. Aj tú scénu v garáži som tak nejak čakala keď prišla, nemiestne som si spomenula na Asha a jeho veselú ruku. Jodie bola viac v úzadí, ale napriek tomu sa na ňu stále dobre pozerá a je neuveriteľne sympatická. A ešte dve veci, ktoré potešili - clivá hudba, v nej aj Radiohead a najmä narážka na mojich drahých v Dead Poets Society. Pretože má Porter na stene carpe diem a v reči, ktorú napíše pre Norah začína aj s oslovením dead poets. Nepotrebujem viac, som pohnutá (kúsok dozadu na stoličke) a tak trochu dojatá. (21.01.2012)