Pan Bobr

Nápad je dobrý a originální. V první polovině jsem se párkrát i upřímně zasmála a příjemně film hrál na emoce. Postupně se originalita začala vytrácet a především poslední půlhodina už mi úplně zkazila dojem. Tam jakoby se film přepnul a najednou se snažil říct něco jiného než v první polovině, začal vyprávět o něčem jiném. Musím říct, že ve druhé polovině se mi daleko více líbila linie s Antonem a Jennifer a ta přitom rozhodně originální nebyla. Prostě celý tento nápad s bobrem nebyl úplně dotažen do konce a je to škoda. Jodie Foster je ale zajímavá režisérka, která umí natočit uvěřitelný film a rodinná dramata jí určitě jdou, takže snad od ní ještě někdy něco uvidíme. Celkově se na Pana Bobra dívalo příjemně, herci byli dobří, ale něco tomu chybělo. (03.03.2012)

Výborně napsané, ještě lépe zpracované a především skvěle zahrané. Mel Gibson je excelentní a do role psychicky narušeného manžela, otce a ředitele společenosti vyrábějící hračky se vžil dokonale. Příběh je sám o sobě velmi hutný a poskytuje zajímavý náhled na problematiku deprese a "normálnosti". Zajímavé porovnání přístupu manželky, hlavního hrdiny, bobra a syna. Především vztah otec a syn je postižen velmi dobře a je pro film zcela klíčový. Ovšem i vedlejší linky jsou zajímavé, dobře se navzájem doplňují a pomáhají utvořit lepší pohled na krizi rodiny a problémy jejích členů. Opět potěšila Jennifer Lawrence - Anton Yelchin měl ale kliku :-)! 8/10! (05.04.2012)

Když už vážně nevíte, co si počít, raději hned po dobrém následujte za bobrem… Necháváme za sebe promlouvat někoho/něco jiného (třeba facebookovou zeď, jejíž „reálná“ kolegyně hraje v Bobrovi významnou roli), kontakt se z procesu komunikace vytrácí. Je to tak snazší, žít uzavřeni ve svých mikrosvětech, přesvědčuje se o vlastní nezranitelnosti o tom, že „vše bude v pořádku“. Nebude. A bobr nám nepomůže. I za postavy promlouvá vypravěč, upozorňující na nepůvodnost viděného, stejně jako (SPOILER) Norah v závěru upozorní na nepůvodnost čteného (KONEC SPOILERU). Bobr je film upřímný, až to bolí, zároveň jde sám proti sobě, když téma deprese zlehčuje scénami tak absurdními, že se nelze nesmát, jak moc je Walter, s koupelnovou tyčí na krku a plyšákem na ruce, v háji (a jak moc byl toho času možná v háji i Gibson, čím film nabývá dalšího rozměru). Nevyrovnanost formy ale vyrovnává vyspělostí obsahu. 75% (20.08.2011)

Pozitivní na tomhle filmu je - když neberu v potaz, že je to depresivní příběh o muži, který to v hlavě neměl tak úplně v pohodě - že Mel Gibson je výbornej herec, o kterým se hodně a špatně mluví. Ale proč by mi to mělo jako prostýmu divákovi vadit? Mě jeho osobnost zajímá pouze na plátně a tak se opravdu těším na jeho další role, nebo (a to možná ještě víc) režisérský počiny! (08.05.2012)

Je zvláštní, že role, ve které se postava Mela Gibsona snaží vykoupit tím, že za sebe nechá mluvit Bobra, přišla ve chvíli, kdy se Mel snažil vykoupit z toho, že za sebe nenechal mluvit někoho jiného. Ale nemíním zde řešit, jaký je či není člověk, nikdo z nás (fanoušků) ho nezná, byť si někteří myslí, že když načetli/viděli/slyšeli x rozhovorů s ním a o něm, že jsou experti na jeho život a jeho osobu jako takovou. Já zde hodlám řešit tento skvělý film a fakt, že Mel je zkrátka a dobře pan herec. V tomto filmu ho navíc podporovali další skvělí herci (Jodie, jako vždy spolehlivý výkon, Anton, překvapivě parádní výkon a Jennifer, která se mi líbila mnohem více než v The Hunger Games a IMHO zde i hrála mnohem lépe). K plnému počtu mi něco chybí, buď přidat více opravdu silných scén, nebo ubrat ty komediální. Ale i tak musím říct, že The Beaver mě opravdu příjemně překvapil. 80 %. (29.09.2012)