Generál Nil

August Fieldorf Nil /20. 3. 1895 - 24. 2. 1953/ viedol protinacisticky odboj v Polsku, mal co do cinenia s Armiou Krajowou a zabili ho komunisti. Sak si len staci zistit kto boli Boleslaw Bierut a Jozef Cyrankiewicz. No a taxa polsky reziser Ryszard Bugajski rozhodol natocit film - nielen o generalovi Nil, ale aj o komunistickom terore rokov 1948 - 1953. Viac takychto filmov a menej Vieweghovej umelohmotnej zumpy : 84 % (05.03.2019)

Poláci zřejmě neumí natočit průměrný film, buď se jim velmi vyvede, nebo vznikne něco takhle blábolivě nudného. Hrdina odboje, o němž se dozvíme, že tak trochu vymyslel jednu akci, tomu prostě ani při nejlepší vůli nedokážu říkat životopisný snímek. Podivuhodné zakomponování flashbacků také nepatřilo zrovna k vrcholům filmařského umění. (19.06.2016)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)

To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum. (01.04.2013)

Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ. (30.07.2014)