Generál Nil

Nie je to prvý, ani posledný film, ktorý som o stalinistických procesoch videl. Filmy majú spoločné, že akonáhle o niekom sa v mene vyššieho záujmu rozhodne, že bude zlikvidovaný, tak zlikvidovaný bude. A nikto z tých, ktorí priložili roku k dielu nebude nikdy potrestaný. A spolu s ostatnými hlupáčikmi budú donekonečna nosiť Stalinove obrazy na zhromaždenia nepoučiteľných, mumlať "robili sa aj chyby" a spomínať na mlieko za korunu sedemdesiat. Možno to tak v prírode, milujúcej priemer, funguje. Špičky sa likvidujú, aby ich miesto mohla zaujať amorfná, tvárna masa. (22.08.2019)

Pohnutý příběh statečného a čestného muže, který v době a na místě kde se odehrává ani nemohl skončit jinak než skončil - Armija Krajowa vedla nerovný ozbrojený boj proti nastupující komunistické moci ještě dlouho po skončení války a její členové za to většinou velmi draze zaplatili... Olgierda Lukaszewicze jsem měl vždycky rád, ale jestli nepodal svůj životní výkon právě zde, tak potom už nevím kde. (16.05.2011)

Kde sa vyretušovaná, v skutočnosti zaschnutými jebákmi poďobaná tvár generalissima krivej nohy a zavšivaveného fúza Stalina čo i len z obrazu pozerala, tam boli monštruózne grc procesy. Aj Poliaci mali svoje a boľševické mozočky mali veru stále dosť priestoru na fantáziu, lebo kým u nás popravili partizánov, tak u nich rovno generála, ale ešte akého a s akými argumentmi. Človeka, ktorý dával počas vojny priame príkazy na likvidáciu nemeckých nacistov, ktorý sa podieľal aj na odstránení čuráka Kutscheru, známeho ako "varšavský kat", tak toho človeka boľševici nemali problém len pár rokov na to označiť za "prívrženca fašizmu a hitlerizmu". Voči oprátke sa postavil ale hrdo, a to nielen vo filme, ktorý popravu ukazuje takmer dokonale presne, ale aj v skutočnosti. Svedok popravy, prokurátor Witold Gatner, tento moment opísal nasledovne: „Bol som nervózny, napätý. Cítil som, že sa mi trasú nohy. Odsúdený sa mi celý čas pozeral do očí. Stál vzpriamene. Nikto ho nepodopieral. Po prečítaní dokumentov som sa odsúdeného spýtal, či má nejaké želanie. Na to odpovedal: «Prosím, informujte rodinu». Oznámil som mu, že rodina bude informovaná. Opäť som sa spýtal, či má ešte nejaké želania. Odpovedal, že nie. Potom som povedal: «Nariaďujem vykonanie rozsudku». Kat a jeden zo strážnikov sa priblížili (...). Postoj odsúdeného by som označil za dôstojný. Pôsobil dojmom veľmi tvrdého človeka. Bolo možné priamo obdivovať jeho pokoj v tvári tak dramatickej udalosti.” Z filmu utkvejú ešte v hlave zaujímavé boľševické výroky, napríklad: "Máme krásnu mládež, Keď im ešte vštiepime ideologické zameranie, čaká nás skvelá budúcnosť." Kde som to len počul, kto to chce aj v súčasnosti vštepovať ideológiu už deťom na školách? Žeby novodobí pokrokári, potomkovia najšpinavejších boľševických lúz, ktorí už nevešajú obrazy Stalina, ale rovno vlajky rôznej farby, ktorým sa máme klaňať, a ak neposlúchneš, tak hrozia najprv cenzúrou, potom by najradšej trestali, vytesnili zo spoločnosti a určití fanatici už aj na uliciach strieľajú? A to všetko v mene tom najvyššom. Veď zachraňujeme slobodu a demokraciu a nám je teda dovolené všetko. Nuž a ich slepí následovníci si o sebe pri odstavenej kolobežke, miešajúc kávičku so šľahačičkou a zasnene sa pozerajúc na prdelky okoloidúcich chlapov svojimi okuliarmi bez dioptrií ešte myslia, že ako parádne vzhůru k lepším zajtrajškom tú spoločnosť oni vedú. Len presne tými istými metódami sa o tie lepšie zajtrajšky pokúšal už niekto iný. A tiež raz padol. (07.09.2024)

Velmi silná zápletka - poválečná léta v Polsku, okupace Sověty, umělé procesy, popravy, nesvoboda, napětí, paranoia, pronásledování, teror, odboj, soudruzi komunisti, tajná služba... Herec Olgierd Lukaszewicz a generál August Emil Fieldorf se stali na 2 hodiny jednou osobou. Tady už jsou superlativy málo, Oscar trapná cena. Když si manželé pustili ve svém "novém" lodžském bytě gramofon, oddychli si, že je po válce a vzpomněli na smrt blízkého, tekly mi slzy. /// Vězeňská atmosféra je vykreslena tíživě, hudba se střihem tvoří dokonale sehraný pár, rytmus scén je téměř neměnný, což slouží k dobru filmu, herci výborní a téměř ani jeden zbytečný dailog. To vše + další komponenty vytváří vynikající film, který si můžete pustit, až vás omrzí třeba Schindlerův seznam nebo budete chtít někomu demonstrovat, jaká zvěrstva se děla i řadu let po válce. /// Poslední tři záběry jsou naprosto zdrcující. Spoiler: Natažené lano, vůz s mrtvolami, házení anonymních těl do díry a polévání vápnem. Vzhledem k faktu, že se dodnes neví, kde je generálovo tělo, vás bude ještě dlouho po filmu mrazit po celém těle. Kompozice scény mi připomenula nedávnou Katyň. Při mučení u výslechů jsem jenom zatínala prsty, protože jsem cítila obrovský odpor k té odporné zvůli a naprosté bezmoci vezňů, kteří musí čelit nepředstavitelné fyzické i psychické bolesti a kteří mnohdy i podlehnou - a poté křivě svědčí. Silnější film jsem dlouho neviděla, téma není už mnohokrát zpracované, historicky je film dosti věrný... Škoda jen trochu natáhnutého prostředku. Kéž by u nás tento film vyšel alespoň na dvd! Tohle je poklad, zatím ovšem zakopaný... 90% (28.12.2009)

Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ. (30.07.2014)