50/50

Trochu si zarebeluju se silnýma 3*. Na tomhle filmu není nic špatnýho. Gordon-Levitt umí dělat všechny ty psí oči (jak on byl jen rozbitej z rozchodu v 500 dní) ve vážných umíracích situacích a Rogen to vybalancuje sprostejma šprýmama, Anna Kendrick je netykavka a jakoby profesionálka, ve skutečnosti věčně se zakoktávající děcko. Ale sakra. To je právě ten problém těhle herců. Umí hrát, ale jen tu svoji polohu, jakoby jejich postavy prostupovaly do jinejch filmů a tak nesledujete příběh Adama, Kyla a terapeutky ale syntézu příběhů archetypálních charakterů Rogena, Gordon-Levitta a Kendrick. Comprende? (01.12.2011)

,,...JÁ NEKOUŘÍM, NEPIJU, RECYKLUJU...“...,,VÁŠ PŘÍPAD JE VLASTNĚ DOCELA FASCINUJÍCÍ, PROTOŽE VAŠE RAKOVINA JE VÝSLEDEK VELICE VZÁCNÉ GENOVÉ MUTACE CHROMOZOMU 17P V P53 GENU....“ /// Adam nezažil kuřbu už 6 měsíců (...jo, hraje tu Seth Rogen) a teď mu řekli, že má raka. Šance na život stejná jako ta druhá.... Milej (a trošku i vtipnej) film o rakovině (hmm...), chemo, vedlejší účinky (samá vtipná situace, že?)... Vono totiž dělat si z toho legraci může bejt inspirující. TAK JAK TI JE? (na co se maj asi tak zeptat?) Moudrosti, který s rakovinou nesouvisej... BUDEŠ V POŘÁDKU... (co maj asi tak říkat?) Vydíraj kurvy! I když se to snažej zamaskovat, ale já je i přes vlhký oko prokoukl (nebo je to realita?). Abych nezapomněl: je důležitý mít přátele (i bez raka). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím si, že Patrik Swayzey je ready. 2.) Zjistím, že i rakovina má nějaký klady. 3.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2012)

Bylo to přesně takový, jako jsme to čekali. Drama s komedií v perfektním vyvážení co nepostrádá vtip, a s excelujícím Levittem, kterýmu za zády hláškuje vynikající Seth Rogen. A že to jsou pořádný hlášky. ("Look at it! That's Rachel! And that's a fucking filthy Jesus-looking motherfucker, and they're kissing!") Sice jsem čekala, že se víc dojmu, ale ono to bylo v týhle civilnější formě mnohem přesvědčivější. Ocenila bych sugestivní pohled na věc, ať už jde o Adamovu chůzi nemocnicí krátce po tom, co se dozví diagnózu, kdy se divák skutečně může vcítit do jeho pocitů nebo scény z klubu, kam ho zatáhne kamarád. Přesto všechno mi nešlo zbavit se pocitu, že to není zas tak objevný a inovativní, spíš je to starej známej příběh podanej relativně netradiční, ale v ničem přelomovou formou. Rozhodně to ale není chladnej kalkul, právě naopak! Určitě v brzký době plánuju další (a ne poslední) opakování. Hodně silný 4* a film, co opravdu stojí za zhlédnutí. (06.01.2012)

Příjemný snímek. Podařilo se mu velmi dobře vystihnout tu hranici mezi vkusně dojímavým a naopak citově vydírajícím filmem. Velkou měrou se na tom podepsal nadhled a humor, se kterým bylo k tématu přistupováno. Škoda, že těch vtipných momentů nebylo ještě více, ale samozřejmě s postupující nemocí by to možná přestalo fungovat (v každém případě by mě nikdy nenapadlo, že se budu jednou upřímně smát tomu, že se někdo zmíní v určité souvislosti o smrti P. Swayzeho; i to o tomto filmu a jeho vyváženosti hodně vypovídá). K dokonalosti má 50/50 vcelku daleko, věci jako důsledky operace, přehnaně hnusné zachování se k ex-přítelkyni či od prvního momentu předvídatelný románek s terapeutkou mi nepřišly úplně zvládnuté, na druhou stranu právě díky vztahu nanejvýš milé doktorky a stejně tak maximálně sympatického pacienta (s tím pohledem na řízení auta si mě, přiznávám, okamžitě získal na svoji stranu :-) ), má snímek jisté kouzlo bez kterého by nebyl tím, čím je. A když se navíc podařil udělat takhle nenásilně otevřený a přitom rozumně ukončený závěr, tak vlastně proč ne, ode mě slušné 4*. (12.02.2013)

Film o životě, o všední realitě, o problémech, které je třeba řešit a nevzdávat život jako kdejakou připosranou hru na babu. 50/50 je skvělý film, brutální citová ždímačka, ale moc hezky se na ní koukalo. Za to mohli hlavně herci, kteří byli takoví, jak je chci znát. Sví a osobití. Všechno, co šlo, v tomhle filmu sedlo a já konečně po delší době opět viděl film, kde výsledkem je obrovská chuť žít. A to zvedne náladu... (15.11.2012)